Studená ryba

Nuda s ubíjející stopáží a v porovnání s jiným Šion Sonovým filmem, který jsem viděl jako první od něj, mi přišel velmi strohý a bez šťávy. Ups, tedy tou "rudou šťávou" se zde vůbec nešetřilo a jedná se poměrně o hodně nekompromisní krvavou brutalitu v průběhu dění, ale postrádá cosi navíc. Hodně exploitační zálěžitost, která si potyká se satirou společnosti, rodinných vztahů a náboženství vůbec, ale ve výsledku na mě působí prázdně a bez hodnoty. (19.08.2014)

Těžce černohumernej návod pro přisposránky, který si chtěj udělat doma pořádek... Ten úhel pohledu vyprávění skrze pasivní a manipulovanou postavu je vynikající, závěrečný twisty překvapující, hlavní herecký trio výborný... Jestli si někdo stěžoval na nic nedělajícího hrdinu ve "12 let v řetězech", ať se podívá na tohle. (26.08.2014)

To bol tak zvláštny, surový, emotívny, zvrátený, divný, originálny a šialený film, až bol dobrý. Rákosníci vedia natočiť film, ktorý je nepredvídateľný a pritom jednoduchý. Buduje atmosféru od začiatku do konca a bol som z toho filmu taký zmätený, že ma donútil rozmýšľať nad ním... to sa často nestáva. Z hodnotenia tohto filmu mám mindrák, ale nech to bolo akékoľvek, tak zlé to rozhodne nebolo. (21.11.2013)

Šion Sono, ty blázon jeden úchylný. Z hocijakej na oko nevinnej témy dokáže tento Japonský režisér vytesať taký neskutočný bizár, že neverím vlastným očiam. Cold Fish, príbeh o frustrujúcom manželstve a rodine ktorá vlastní obchod z rybami, ináč veľmi pekne zachytené medziľudské vzťahy deprimovaných ľudí, čo sa tak často nevidí, ktorí sa zhodou náhod zapletú z maniakálnymi psychopatmi a stanú sa spolupáchateľmi tých najzvrátenejších vrážd. Je to v podstate padnuté na hlavu ale Sonov rukopis je tak parádny, že sa ten zvláštny Japonský šarm nedá jednoducho nemilovať. Je to vtipné, škodoradostné ale zároveň zvrátené. (21.02.2016)

Můj třetí film od Siona Sona mě utvrdil v jedné věci a to v tom, že Sion je prostě tvrďák. Je jedno, jak moc tenhle film může chvílemi působit neuvěřitelně, groteskně, brutálně až to hezké není či naprosto nelidsky. Já v tom vidím i jakousi pointu celého tohoto dílka – je neuvěřitelné, že u takovéhoto tématu se můžete i v několika chvílích zasmát (bez toho občasného humoru by se o mě asi pokoušel infarkt), skoro nedýchat, říkat si pro sebe „ty vole, to snad ne“ a tak různě či podobně. Multižánr jak vyšitý, který dokáže vystřídat opravdu téměř vše od komedie (a to si fakt nedělám prdel), dramatu přes thriller až k čisté exploitation (viz závěrečná řezničina). Jestli má jít ve skrytu o kritiku společenského uspořádání, složitých, pokřivených rodinných vztahů či čirou ukázku toho, jaké dokážou být lidé bestie, samozřejmě to v tom lze najít a celý snímek i takto chápat. Chci ale spíš říct, že film s takovouto intenzitou obstojí i jako pouhá “““zábava“““, protože dokonalejší kanadský žertík jsem jakživ neviděl. Neopomenutelným faktem je i to, že Sion Sono je po stránce formální naprostý profesionál a režie Studené ryby má koule jako Golem. Na motivy skutečných událostí… (09.04.2012)