Into Eternity: A Film for the Future

Projekt Onkalo je utopický, založený na teóriach a predopkladoch, ktoré v sekunde môžu byť znegované. 100 000 rokov je doba, ktorá je mimo náš vnem, naše chápanie a preto ani nie sme schopní na takú dlhú dobnu nič zaistiť. Ľudstvo je skutočne extrémne nestabilné a za krátky čas jeho existencie potrápilo planétu Zem už solídne. Bude schopná zniesť aj takéto obrovské bremeno? Alebo opäť zlyháme my? Vizuálne nádherný dokument plný kontemplatívnych záberov a silnej hudby. Nielen pre odborníkov na nukleárnu energiu ale aj pre filozofov. (30.08.2012)

Svým hypnotickým způsobem Michael Madsen otevírá otázku, kterou mnoho lidí na této planetě neřeší, stačí jen zapnout tv nebo počítač, jako jsem to zrovna udělal já a nepřemýšlet, kde se bere ta hybná energie ke kouzelným mašinkám. Stačí, že za ní tolik platíme a jednou za ní zaplatíme třeba i celou další civilizací. 90% (04.03.2016)

Ale to víte, že se to (nebo někdo to) podělá. A kdo věří, že 100 000 let vydrží něco, cokoliv, bez toho, aniž by na to hňápnul člověk, je utopista, snílek a blázen. Zbývá jen sobecky doufat, že se to všechno nepodělá ještě za nás a nám známým pokolením. Ale to stejně neovlivníte. ~~~ Pěkný dokument, pěkně natočený a nasnímaný, jen mi přijde 75 minut trochu moc. Přesto k zamyšlení důvod dokument dává. Víme prd, co bude za 10, 30, 50 let, natož za desítky a desítky tisíc. ~~~ PS: Jen počkejte, až vám na to spadne něco z oblohy a udělá "důlek", to by byl pech, co...? (24.07.2011)

Madsen opět ukázal umění a fakta v jednom. Moc jsem tomu nedával, už jenom fakt říká něco o očekávání, že jsem si tento počin pustil v jednu ráno z dlouhé chvíle insomnie, čekajíc, až zaberou léky na spaní. Nicméně jsem byl unesen, až mě začalo uprostřed filmu iritovat, že léky na spaní zabraly. Dílo je plné filosofických otázek - na povrchu Země jsou tak nestabilní podmínky, že by byla sebevražda života na Zemi, kdyby se jaderný odpad ukládal právě na něm. Problémem je, že sofistikovanější stavby, jako třeba pyramidy, vydržely zatím zkoušku časem jenom pár tisíc let, což je setina toho, co má vydržet kryt na vyhořelé jaderné palivo. Vědci se ve filmu pozastavují nad otázkou sémantiky, co když naše budoucí generace nepochopí jazyk i symboly popisující sklad vyhořelého paliva, co když dojde ke globální katastrofě? Máme jim sdělovat co se nachází ve Finsku? Máme na ně nakládat takové břemeno? Co když právě sdělování z generace na generaci vyvolá po několika staletích zájem o vykopání otvoru do skladu? (26.03.2017)

zajímavý dokument s trošku až mystickým nádechem,který nepřínaší pouze holá fakta,ale i trošku toho filozofického zamyšlení nad tím,kam ten svět spěje.Vybudování "Onkala" je zřejmě nevyhnutelným krokem,ale věřit tomu,že vydrží 100 000 let,popřípad věřit tomu,že budoucí generace/civilazace jej nechají nedotčené je hodně naivní a utopistické.Stačí se podvat,jak současná společnost přistupuje k věcem,které by měli zůstat nedotčené,nebo jsou zakázané.Není důvod věřit,že v budoucnu tomu bude jinak...70% (01.08.2011)