Když kámen promluví

Asi to bude tím, že mi mystické věci jako mluvení s kameny moc neříkají, ale dokument mě příliš nezaujal. Jaroslav Dušek je bezesporu zajímavá osobnost a film tohoto stylu k němu sedí, ale mě tu zkrátka chyběla alespoň nějaká dramatická linka, náznak příběhu, něco, co by všechny ty věty a úvahy drželo pohromadě. Nicméně pár scének a Duškových průpovídek je hodně vtipných a zajímavých. (14.03.2011)

Jardu Duška mám rád a velmi rád poslouchám jeho Duše K a to na jakékoli téma. Jsou vždy krásným přiblížením nějaké alternativní cesty životem. Přitom nikomu nic nenutí a jen nabídne alternativu, která stojí minimálně za zamyšlení. Dokument Když kámen promluví je taková krátká ukázka jeho přístupu k životu a jeho myšlenek. 75 minut opravdu není mnoho na hlubší rozvinutí a porozumění, ale jako úvod třeba k Duším K je to fajn. Rozhodně všem doporučuji se podívat a hlavně mít při tom otevřenou mysl. (22.11.2018)

Jeho logicke eseje a pohlady na zivot su mi blizke, mam v tom jasno uz velmi dlhu dobu, takze nic nove pod slnkom. Charizmaticky vesely normalny typek, tak ho vidim ja. Nic nadprirodzene a nepochopitelne. Nie, nevymyl mi mozog. Dokumentik na jednicku. Chcem opat stretavku, vtedy je na svete o nieco veselsie :) THE END! (11.01.2018)

Jo jo, je to zajímavý. Měla bych pár otázek, na který bych se Duška potřebovala zeptat - v tom mi dokument příliš nepomohl. Do malýho prostoru se toho moc nevtěsná, asi taky proto, že chtěli udělat nějakej "širší záběr" jeho osobnosti. No ale co se dá taky o "jednotě universa" povídat. ___Málokdy se stane, že někdo dokáže o těchto věcech mluvit s takovou přirozeností a nebejt trapnej. Ve mně taková výpověď probudí touhu něco se sebou už konečně udělat! Že by? (29.04.2011)

„Kam bych ji ukryl (informaci), kde ji nebude člověk hledat. Na nejvyšší horu…. tam vyleze, zakopat ji hluboko….on ji určitě vyhrabe,.... na dno oceánu...tam se potopí ….vložím ji přímo „do něj“. Myslím, že toto rčení (pojednávající o stvoření člověka bohem) vystihuje mnohé zde vyřčené a byť jsem z přesvědčení ateista, zcela chápu a rozhodně mi není samotná podstata (myšlenka) proti srsti. Čistě objektivně, (filmařsky) těžko (o)hodnotitelné. Tohle je veskrze pocitová záležitost. Tentokráte žádné sáhodlouhé komentáře, snad postačí, když napíšu, že Jarda mě (téměř) přesvědčil, že je to (viz samotný název dokumentu) možné. Minimálně mě „přinutil“, zamyslet se nad spoustou zde vyřčeného. To není zase tak málo a mám pocit, že o to tu (mu) šlo. P.s. nevím, jestli to byl skutečně sen nebo se mi to doopravdy zdálo, ale tu holou prdel (v závěru) jsi si mohl Jardo skutečně odpustit :-) zajímavý (zcela výstižný) komentář (pro mě): uživ. MaMitti (17.09.2012)