Post Tenebras Lux
Post Tenebras Lux
Light After Darkness
Post Tenebras Lux
Post Tenebras Lux
Režie:
Carlos ReygadasScénář:
Carlos ReygadasKamera:
Alexis ZabéHrají:
Adolfo Jiménez Castro, Nathalia Acevedo, Willebaldo Torres, Rut Reygadas, Mitsy Ferrand, Joakim Chardonnens, Ander Vérez, Eleazar Reygadas (více)Obsahy(1)
Fascinující snímek jednoho z nejzajímavějších mexických režisérů současnosti Carlose Reygadase (Bitva na nebi, Japon), zachycuje osudy mladé rodiny, která se z města odstěhuje žít na venkov. Střet s realitou venkova však není tak poetický, jak se na první pohled zdálo. Místní jsou nedůvěřiví, vztahy na venkově jsou ovlivněny událostmi z dávné minulosti, mladý pár provokuje svým stylem života a stavbou opuletního, moderního domu. To vše ještě podpoří to horší ve vztahu mladého páru, který si musí uvědomit, že “život v přírodě” jim nezaručí lásku a spokojenost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (57)
Pseudoartová žumpa, z níž jsem naštěstí vylezl dřív, než mi ta břečka v ní mohla začít chutnat. Všichni, kdo v souvislosti s tímto blábolem zmiňují jméno Andreje Tarkovského, by zasloužili zbičovat do bezvědomí. Za úvodních pár minut bych to snad mohl jednou hvězdou počastovat, leč za následné defilé olezlých mexických pyjů dávám přiměřený odpad. Pakliže mně chtěl tvůrce sdělit, že svět je veskrze nechutné místo, přesvědčil mě spíše o tom, že ono nechutné místo je kdesi v jeho hlavě. ()
Těšim se, až do něj dospěju... ()
Trošku bordel ve struktuře filmu, člověk tomu musí něco odpustit. Ale fakt bombově zrežírované a vizuál taky mňamka. ()
Artový film, který mě příliš neoslovil. Některé scény považuji za velice povedené, ale ve výsledku sem se opravdu nudil a konec filmu byl pro mne čirým vysvobozením. Přesto si myslím, že skutečný fajnšmekr - "arťák" si snímek může užít. Jedna hvězda málo, takže dávám dvě. ()
Film pro quadruplegiky. Trpí, ale neutečou. Když usínám a nudím se, je to prý umění. Z kamery trochu bolí hlava a oči, asi taky umění. Nekonečné záběry o ničem. Hmm, asi jsem občas něco zaspal, ale neviděl jsem žádnou magickou scénu. Jen kecy o análu, který se nikdy nekonal. Krmení psů. Tlachy malejch harantů.... Veliké "umění" se tu zřejmě odehrává... ()
zlatanina choreho mozgu ako imprsionisticki maliari. alebo konec moderneho umenia ()
Není jednoduché o takovém filmu psát.Nechat se unášet vizuální poetičností,nebo se soustředit na deziluzi v hledání místa k životu,brát vše jako kaleidoskop.Pro fajnové šmekry pak Reygadasova práce s neherci.Čtyři jen proto,že Mexičané určitě ještě podobnou nádheru překonají?? ()
...zvláštní film, o kterém se těžko říká něco víc.....opakovaně se divák dostává do centra příběhu, který se ale najednou nepozorovaně začne rozpadat do scénických obrazů....tyto obrazy na mě působily svou bezprostředností, a tím, že byly spíš nečekané, nepůsobily na mě prvoplánově, anebo zatíženě předchozím příběhem (zkušeností)..... čistá poetika, ze které šlo vyčíst mnohé do kontextu příběhu....ve své podstatě jsem se pokoušela během filmu oprostit od logického uvažování, a vnímat film spíš jako dítě, které se seznamuje s novými věcmi, u nichž se teprve učí poznávat význam a souvislosti....není to film na jedno zhlédnutí...po prvním zhlédnutí, jako bych se teprve seznámila s obsahem, resp. novou realitou...a čekám, že až na další pokus budu mít možnost ujasnit si některé detaily a významy..... V mnohém pro mě film zobrazoval provokativní nastavování kritérií normálnosti...poměrně bizarní scény byly podávány chladně, bezprostředně, s určitnou samozřejmostí, jako by ani nebylo možné diskutovat o tom, že se jedná o něco neobvyklého....vnímám v tom problematiku přizpůsobování se společenským hodnotám, které někdy působí nelogicky, protichůdně (neakceptovatelné je onanovat každý večer u porna, ale hromadný sex v sauně problém není).....otázka přirozenosti fungování společnosti a snaha jedince začlenit se....ve své podstatě není nikdo schopen nastavená pravidla dodržovat, což vede k selháním a novým pokusům o lepší život (scéna připomínající psychiatrické sezení, na kterém si lidé vzájemně sdělují svá selhání)....ve filmu mě okouzlily (ne)herecké výkony dětí. ()
Tarkovski na mexický štýl. Pôsobivý a nekompromisný film, ktorý ide za hranice tradičného poetického rozprávania a symboliky. Nemá zmysel vidieť inde ako v kine. ()
Reygadas opäť v spolupráci so Zabém podávajú v ohromujúcom vizuále zabalený veľmi jednoduchý príbeh, ktorý je však budovaný pomocou až príliš voľných asociácii. Jednotlivé scény na seba na prvý pohľad vôbec nenaväzujú a práve tam vzniká priestor pre diváka. Po jeho vzhliadnutí som mal neskutočnú radosť z toho, že film a život môžu mať takto silné prepojenie. Pri úvodnej scéne s dievčatkom na poli som mal pocit, že cítim pofukovať vietor a vôňu kravskej paše a záver s Juanom ležiacim v postel dokazuje, že tá slávna katarzia nemusí byť len zbožným prianím tvorcu či divákov. Pre mňa najzaujímavejší film videný v r. 2013. ()
Spirituální interpretačně relativně náročný snímek. Za zmínku stojí rozhodně krásná mexická příroda, ve které se příběh odehrává. Potřeba je i zmínit zajímavou kameru a výraznou stylizace, tedy rozostřené kraje, které mají zřejmě mít jakýsi spirituální účinek. Jedná se o snímek, který dokáže opravdu vtáhnout do jeho světa a to hned úvodní velice působivou scénou a i dalšími překvapujícími a výbornými scénami (červený ďábel, utržená hlava). Co se týče samotné interpretace příběhu, myslím, že zde vzniká relativně široký prostor pro každého diváka na vlastní vysvětlení scén a celého příběhu, což je podle mě silná stránka filmu, protože každý může nalézt ve filmu něco jiného, s ním spjatého. ()
Tak tenhle film ode mne dostal 1 hvězdičku, ale to jen díky tomu, že se tam mluví španělsky. Upřímně, nechápu, jak něco takového mohlo dostat nějaké ocenění v Cannes. Asi proto, že je tam proneseno pár vět francouzsky. Jako příběh celého filmu prostě nějak nesplývá dohromady, člověk vůbec nechápe některé scény. (Možná má nějakou hlubokou filozofii, kterou divák jako já není s to odhalit) Upřímně poté, co jsem dala za film stovku na festivalu La Película, mi jí bylo líto a měla jsem sto chutí jim pak ten lístek omlátit o hlavu, že se vůbec dopustili toho, že něco takového pustili na festivalu. Teď k ději: V hlavní roli je stádo krav, které se tam objevuje docela často a nikdo neví, proč. Hned na začátku to u nich začíná. Pak je tam malá holčička. Chlapeček a jejich rodiče. Tatínek má zálibu mlátit pejsky. Dvakrát tam projde animovaný "ďábel", který si nese nějakou bedničku s nářadím. A pak je tam (nikdo nechápe proč) vtlačena pornoscéna, kde jsou všichni někde v páře a nazí a chtějí Natalii. (Natalia je ta matka). Pak se to zase vrátí na venkov. Natalia je nešťastná. Pak jedou na výlet. Kamarádi Mexičani jim rozkradou televize. Vrátí se. Otec umírá. Pak si tam další Mexičan vlastníma rukama utrhne hlavu. Všude teče krev. Prší krev. A na scénu opět přicházejí naše oblíbené krávy, které tu krev pijí. Žádný soundtrack. Ani při titulkách. Ani písnička! Jestli se chce podívat na netradiční kameru, ve stylu "rybí oka" okay... Uvidíte krajinky z pralesa. Ale nic víc od toho filmu nečekejte. Lidé, co odešli při té pornoscéně, udělali dobře. ()
Prvoplánově "umělecké", zmatené. Ze záběrů ve stylu "rybí oko" jsem měl pocit, že mi začíná migréna... ()