La vida de los peces
Life of Fish, The
Obsahy(1)
Co když to, co jsme kdysi s lehkým srdcem opustili, bylo to nejlepší, co nás kdy potkalo? Pohledný světoběžník Alejandro přijíždí po deseti letech domů do Chile a samozřejmě nemůže vynechat narozeninovou oslavu nejlepšího kamaráda. Na večírku potkává staré známé a zjišťuje, jak se za uplynulá léta změnili. Přátelé ho rádi vidí a zajímají se o jeho vzrušující život v Berlíně. Pod povrchem se však skrývají komplikovanější pocity: Alejandro si připomíná okolnosti tragédie, před kterou kdysi z Chile ujel, ale hlavně potkává dívku, kterou chce potkat nejméně ze všech. Jak dopadne jeho střet s vlastní minulostí?
Režisér Matías Bize vypráví vcelku jednoduchý příběh pomocí sofistikovaných filmařských postupů. Narozeninový večírek se odehrává v reálném čase a v omezeném prostoru jediného domu. Kamera domem proplouvá společně s hlavním hrdinou, jednotlivé sekvence mají různou atmosféru podle toho, ve které místnosti se Alejandro zrovna ocitne a na koho tam natrefí. K tomu citlivé herectví, minimum dialogů, rozhovory vedené jen očima, které vypovídají o smutných duších šťastných třicátníků. Prostému příběhu neustálého míjení dvou lidí, kteří jsou si (možná...) souzeni, se tak daří vzbudit silné divácké emoce. (Česká televize)
(více)Recenze (27)
"Odlož ten let a všichni si to užijeme, pozveme nějaký další lidi, zapaříme a opijeme se. Jo, uděláme grilovačku.......trošku si zahrajeme fotbálek ......." a pod...... Odkud já jen ty slůvka znám, jsou mi velmi povědomá :-) Ale Andres měl hlavu úplně jinde než u nějaké grilovačky a pařby. Možná to byla chyba, kdo ví. Příběh, který se může stát a nebo stal komukoliv z nás. Rozhodně velmi silně zabrnkal na mou romantickou strunu. Ty chvilky Andrese s Beatriz byly tak smutné a když k tomu připočítám tu úžasnou atmosféru nabitou chemií a emocemi, měla jsem skoro chuť dát výhybku. Ta scénka u akvárka byla dokonalá, protože přesně vystihovala oba dva, kterým se to množství krásných rybiček ve formě vzpomínek míhala hlavou právě jako ony v tom akváriu. A na konci, když mluvila Beatriz, jsem skoro přestala dýchat, jak jsem byla napnutá a současně dojatá. Jednou jsem slyšela, že když se jedny dveře zavřou, otevřou se jiné. Zavřely se však opravdu? ()
Nádherný umělecký zážitek. Chilská kinematografie ukazuje, že v současnosti patří k tomu nejlepšímu na světě. Tyhle psychologické filmy mám moc rád, protože při nich mohu přemýšlet i sám o sobě; a tenhle film je při své jednoduchosti o mnohém. O nevyužitých životních příležitostech především. O tom, že se nelze dvakrát ocitnout v jedné vodě a minulost je nutno skrýt pouze do svých vzpomínek. Alejandro kdysi promarnil šanci jít životem s ženou, u níž se nebyl jist, zda ho miluje opravdovou láskou a po letech, když se s ní setkává na jednom večírku před dalším odletem do světa, zjišťuje, že sice to tenkrát mohlo vyjít, ale vrátit se to nedá. Současně se mu promítá tragédie z minulosti, která ho tehdy do světa vyhnala - smrt nejlepšího přítele ve voze, který Alejandro řídil... Složitost života promítnutá do pár hodin v jednom domě, kde kdysi prožil krásné chvíle. A nezbývá mu, než vrátit se ke svým pracovním povinnostem, zcela sám... Moc pěkné a moc pravdivé. ()
O premárnených možnostiach, o chybách, ktoré sa už nedajú napraviť... Obsahovo ale pomerne nevyvážené, dosť dlho trvalo, kým ma to začalo baviť, vlastne až niekde za polovicou som začal pociťovať ľahký dotyk drámy. V tomto smere sa tým najlepším stal monológ hlavnej hrdinky, ten bol vynikajúci. Chvíľu som sa obával, že to skončí cukríkovo, no ale nakoniec som predsa len dostal nádych reality, pretože tak to obyčajne v živote chodí. Škoda tej prvej polovice. Vychádza mi to len na ten priemer. 60/100 ()
Od srdce do srdce. Ne(z)klamte své emoce. Později se ozve čas minulý, polibky, které nás minuly. Něco zvláštního, na očích tě mít, než podle plánu žít. Opatrné, tající pohledy, přiznané pocity, stonající myšlenky, výlučně magická, osvobodivě příznačná nostalgie, rafinovaně intimní rozměr vůní nitra zátočin. Život proudí, teče. Ponoř se do staronových vod, nadnesou tě. Naber vzduch do plic, neutop se. Smutný stín, nejistota, důvěra. Zklamání, naděje, pochybnosti, lákavé pokoušení. Setrvat, odejít, obnovit dávno ztracené...? "Neonoví plavci" a jejich mlčenlivá promluva. ()
Svojim konceptom veľmi dobré, ale ten spôsob spracovania dosť nevýrazný a miestami úplne nevyvážený. Celé to malo viacmenej formu konverzačky, ktorou nás sprevádza postava Andreho. Spočiatku sympaťák, ale napokon mi svojim prístupom prišiel ako traumatizovaný sebec. Celé tie diskusie o tom čo bolo, čo nebolo ale mohlo byť a čo by bolo keby bolo - tak to malo naozaj skvelý potenciál. Len škoda, že tento skvelý základ zostal viacmenej nevyužitý. Trochu viac aktívnej drámy by to krásne oživilo. ()
Reklama