Reklama

Reklama

Pohádky noci

  • Česko Příběhy noci (festivalový název) (více)
Trailer

Obsahy(1)

Každou noc se v jednom malém kině, které je zdánlivě opuštěné, ve skutečnosti je však plné kouzel, setkávají dívka, chlapec a postarší technik. Za magické noci, kdy je všechno možné, zkoumají, kreslí, vymýšlejí, přikrášlují a přehrávají příběhy, které je tolik přitahují. Čarodějové, víly, mocní králové a podkoní, vlkodlaci a bezcitné dámy, katedrály a slaměné chýše, zlatá města a hluboké lesy, vlny souznění obrovských chórů a náznaky jednoduchého ”tam-tam”, ničivá zloba a triumfující nevinnost… (Anifilm)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (36)

FlyBoy 

všechny recenze uživatele

[MFF 2011, Karlovy Vary] Staromilská siluetná animácia vrhá mnohonásobné tieňe a hľa mladík odmieta princeznú. Veď konečne, sladkoústych rozprávočiek jestvuje predsa požehnane a menšie obrátenie zvyčajnosti naruby azda neublíži. Michel Ocelot svižne dózuje 6 (nápadmi nabitých) poviedok z ktorých prvé-delikátnejšie 3 ubehnú rýchlo ako Asafa Powell pretek na 100 m. a druhé-vlažnejšie 3 sa vlečú ako dôchodci na poobedňajšej výchadzke. Čo je trošku nevítaná kombinácia, pretože človek sa návalovo nabaží a potom už len uprene kuká-čaká na koniec. Obsahové vyváženie, prípadne korektúra stopáže by myslím prospela. Rozhodne však ide o milé spestrenie večera, ktoré necháva spomenúť na starú dobrú grafiku z 20-30's a nepozabúda ani na ozvláštnenie terajšími trendmi. Ako dlhší večerníček pred spaním-ideálne. ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Dost dobře nechápu, proč když už je tu pár (zajímavých) pohádek pospojovaných do rámce (nudného), když vypadají všechny jednotlivé pohádkové povídky úplně, ale úplně stejně?! Jasně, vypadá to dobře, v některých povídkách dokonce hodně dobře, ale tohle si zasloužilo něco víc, každá pohádka by měla být výtvarně MNOHEM osobitější, tohle vypadá všude úplně stejně, jenom mají postavy ve stínohrách jiné okraje (aneb jiné účesy a oděvy) a na pár místech se zjeví specifická věc pro oblast, kde se pohádka odehrává - Tibet - sem tam hora, nějaké svitkokresby, afrika - trochu víc žlutý v pozadí, což měla bejt nejspíš savana, karibik - duhový barvy v sídle krále říše mrtvých... Proč má do háje král říše mrtvých vymalováno duhovejma proužkama?! Neměl by spíš mít místo toho na stěnách nacákanou krev tisíců svých posluhů przněných po staletí svýma zvrhlýma slouhama-démonama? ... Bohužel je rámec dost nudný a postupem času mě začal solidně štvát, až mírně nasírat. Jednotlivých pohádko-povídek je až moc, proto například ta poslední poslední působí blbě jako učitelka kurzu výroby psích oblečků vyprávějící o schématu renesanční architektury v Benátkách, přitom by jinak asi byla nejlepší. Promarněná šance a ve výsledku sice dobře vypadající, ale pořád nudná záležitost. ()

Reklama

Vodnářka 

všechny recenze uživatele

Animace, která mě osobně nenadchla a na výstavu obrázků z filmu bych si asi nezašla. Na druhou stranu jsem byla nadšená její neotřelostí, originalitou, tím, jak se autoři piplali s detaily, bavily mě i černé postavičky před pozadím jiskřícím barvami a bláznivé výtvarné kreace s přítomnými zvířaty. Také s příběhem si Michel Ocelot definitivně dost vyhrál, skupinka amatérských herců se každý večer baví pohádkami, nadšeně se vžívají do rolí princezen, statečných mladíků, krutých sester, kouzelných víl i strašlivých příšer, vymýšlejí vlasové kreace, kostýmy a nadšeně vstupují do různých období historie. Krátké příběhy, infantilní postavičky a morální poentu najdeme v každém z příběhů, které jsou milým zpříjemněním karlovarského i jiného podobně hektického dne mladších i starších diváků. Jen by jim mnohem více svědčilo rozdělení do šestidílného seriálu. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Michel Ocelot je ve světě animovaného filmu samorost a především výrazný talent, který ignoruje nějaké trendy a komerční smiřování je mu cizí. Jeho filmy nikdy nepatřily mezi hity a nesklízely zájem masového publika, zato se celkem pravidelně objevují na filmových festivalech a vyhledávají je fajnšmekři, kteří ocení výtvarnou stránku a originalitu. Ocelot je díky svým kořenům a zájmům o jiné kultury světoběžník, který ve svém díle běžně uplatňuje kulturní odkazy z jiných kontinentů a epoch. Tak je tomu i v jeho Pohádkách noci, kde sledujeme šest pohádkových příběhů, ovšem pozor, i když se tam objevují princové a princezny a další nadpřirozené bytosti, má to podobu spíš klasických mýtů a balad, které ocení - už pro ten svérázný nedětský humor - spíše odrostlejší diváci. Tyto příběhy jsou zasazené do střední Afriky, karibské oblasti, Mexika období Aztécké říše, oblasti Tibetu a středověké Evropy. Divák může ocenit fascinující východ slunce na štítech Himalájí nebo průnik hrdiny do pochmurné říše mrtvých. Pro mě osobně velký zážitek se zajímavým filmovým tvůrcem, ale rodičům malých dětí bych doporučil něco úplně jiného. Celkový dojem: 90 %. ()

Botič 

všechny recenze uživatele

Francouzská stínohra rozdělená do několika různorodých kapitol, které i přes svou minimalistickou podobu baví, dojímají a okouzlují svým prostředním v jakém se odehrávají. Příjemné pohádky na dobrou noc, které by mohly směle konkurovat animáku The Secret of Kells. Dvourozměrná animace není mrtvá, jen v dnešní době slouží k mnohem zajímavějším a experimentálnějším projektům. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (1)

  • Prvních pět příběhů je převzato z televizní předlohy Dragons et princesses: L'Élue de la Ville d'or. Poslední šestý příběh byl nakreslen speciálně pro Pohádky noci. (dinamit_1)

Reklama

Reklama