Cesta domů

Pre zasnených romantikov to musí byť krásny príbeh tej najväčšej lásky, aká môže byť. Pre cynikov to ale bude príbeh o švihnutej ženskej, ktorá dovtedy prenasleduje svojho vyvoleného, až ho chudáka dostane. Takže dosť záleží na vašej momentálnej nálade, ako tento príbeh budete vnímať... :-) Mňa to momentálne moc neoslovilo, radšej dávam prednosť tradičnej romantike, kde sa dvojica stretne viac ako dvakrát, kým sa vrhnú do manželstva a kde môžeme sledovať ich postupne sa vyvíjajúci vzťah. Dosť nepochopiteľné mi prišlo aj to prenášanie zomrelého. Nepochopil som, prečo ho museli niesť a nemohli ho viezť, veď manželka kľudne mohla kráčať pred vozidlom alebo povozom a tú cestu by absolvovali takisto. No to by nemohlo vyvolať takú dojemnú situáciu, akú nám pán režisér podstrčil podmaľovanú vhodnou hudbou. Na mňa to bolo príliš nasilu a emócia sa nedostavila. Oceňujem však výborné vykreslenie zaostalej dedinky, atmosféru to malo naozaj výbornú, no to bolo asi tak všetko. 70% (10.01.2019)

Ať se snažím sebevíc, větší hodnocení Cesta domů ode mě nedostane. Krásné prostředí, překrásná Zhang Ziyi, až monumentální hudba, ALE... Ten příběh je vlastně tak jednoduchý, že by si zasloužil zpracovat spíše formou krátké, třicetiminutové povídky, to bych sáhl k hodnocení dokonce maximálnímu. Ono se to někde v polovině začne vléct a táhne se to ještě dlouhou půl hodinu. Nic se prakticky neděje, jen Zhang pobíhá či stojí nebo sedí na stále stejných lokacích (které jsou tři nebo čtyři) a po chvíli se to prostě okouká. Za první polovinu jednoznačně pět, vinou delší stopáže (nikdy by mě nenapadlo, že to napíšu u devadesátiminutového filmu) a jednoduchého příběhu však musím sáhnout, ať mě to sebe víc mrzí, na tři. (01.12.2008)

Snažit se vzdorovat působivosti filmů Yimou Zhanga je jako stát proti přílivu, nebo příbojové vlně. Dřiv nebo později Vás strhne. Je úplně jedno, že někdo filmu vyčítá věci jako sladkobolnost, hraní na city, propaganda apod. V případě tohoto filmu, to vše dokonale funguje a tak hluboce dojat jsem nebyl už dlouho. K tomu si připočtěte Zhang Ziyi, působivý vizuál režiséra, atmosféru venkova s jeho obyčeji, historií. Je to velmi povedený film. Kde na minimální ploše jsou rozehrány velké emoce, u kterých snad nikdo nezůstane chladný. (10.08.2009)

Vizuální krásu a jemnou romanci Zhang Yimou vždy uměl a nenápadná "Cesta domů" je právě o tom. Uvěřitelné postavy s uvěřitelnými city, které se bojí vyjádřit a nádherná vizuální stránka, rozkvetlých polí i zasněžených lesů. Ve své podstatě se může zdát, že se film vůbec nepohybuje dopředu a že příběh nikam nesměřuje ale díky krátké stopáži film nenudí a nádherné obrazy si divák v hlavě také dlouho udrží. (08.04.2012)

Zamilovat se, milovat a trpět. Asi tohle chtěl Yimou Zhang tímto filmem řici. První část, kdy se Ziyi Zhang zamiluje do učitele je překrásná, záběry krajin, tóny flétny a samotná Ziyi Zhang. Druhá část, která je více dramatická už není v tak uvolněné atmosféře a ta se nakonci filmu změní v dojemné vykoupení. Další čínský film, který mě nezklamal. (30.08.2011)