poster

Davidovy narozeniny

  • Itálie

    Il compleanno

Drama / Psychologický / Romantický

Itálie, 2009, 106 min

  • NinonL
    *

    Film se mi těžko hodnotí, protože jsem měla problém ho vůbec dokoukat. Tohle vážně není film pro hetero lidi, scény jsou tam dost nechutné a celé je to takové rozměklé až slizské. Chápu sice, že lidé s menšinovou sexuální orientací to neměli lehké, ale koukat se na to nedá. Odpad nedávám jen z úcty k odlišnostem.(17.4.2017)

  • Marthos
    *****

    Neuvěřitelně silná záležitost. Současná italská kinematografie je bohužel jednou z těch, které se do veřejného povědomí nedostávají příliš často a příliš lehce a když, pak v ikonografických exemplářích různých artových kin nebo festivalů, ale ani tam nemívá primární zájem. Je to škoda, protože sledovat vývoj evropského filmu by konkrétně domácímu prostředí velmi výrazně pomohlo ke změnám k lepšímu. Ale zpět k filmu. Osobně se rozplývám nad invencí autorů, jimž důmyslná aktualizace slavného Viscontiho hitu Morte a Venezia prostě a jednoduše vyšla a rozhodně to není pouhá kopie slavného předchůdce, i když základní fabule zůstává prakticky totožná. Onen dramatický osten nepřekonatelného pnutí a zadržovaných vášní je v tomto případě dotvořen hrdinovým manželským svazkem, který se hroutí stejně rychle jako veškeré ideály kdysi vyrovnaného a úspěšného psychoterapeuta. Superlativy náležejí vynikající práci s kamerou, která si doslova hraje s atmosférou, hudebnímu komponentu i samotným hereckým představitelům (Massimo Poggio v titulní roli je maximálně přesvědčivý a maximálně přitažlivý). Kdo nepochopil, o čem je řeč, bude si muset dát repete, kdo ano, už teď ví, že se na slunné italské pobřeží znovu vrátí.(19.12.2011)

  • emma53
    ****

    Už dlouho o tomhle italském filmu vím a když ho rejzanek dal dnes do doporučených, tak jsem se konečně rozhodla, že se na něj taky podívám. Moc romantiky jsem tam sice nepostřehla, ale za to velmi hutnou atmosféru spíš psychologického drama, která byla ke konci silně intenzivní. Na ty Davidovy narozeniny jsem čekala dlouho a s přibývajícími minutami jsem už tak trochu předvídala, jak to asi tak může dopadnout. I když taková témata moc nemusím, tak jsem byla příjemně překvapená a je to druhý film s podobnou tématikou po Loggerheads, kde dávám čtyřku za velmi dobré zpracování a úžasnou hudbu, která se filmem téměř celou dobu prolínala. Herci Massomovi Poggiovi, kterého moc neznám, role Mattea sedla jak přišitá a Thyago Alves si se svou první rolí poradil taky dobře. Já nevím, takový pěkný mužský................člověk zkrátka nikdy neví.(27.12.2012)

  • darkrobyk
    *****

    Tristan a Isolda, příběh z artušovských legend o zakázané, zničující a smrtonosné lásce, v ještě temnějším podání R.Wagnera otevírají podmanivý příběh, který rovněž vyústí do nezvratné tragédie. Pozvolné tempo, velké záběry na osamocené postavy, moře, bílý dům, snová hudba a nenápadně se stupňující napětí připomínají filmy Felliniho a Viscontiho (zůstaneme-li v Itálii), jehož Smrt v Benátkách je ale přeci jen o něčem jiném, jelikož zde se jedná o náklonnost oboustrannou. Jistá místa postav na šachovnici se pozvolna posouvají s tím, jak se otevírají třinácté komnaty každé z nich. Možná by se zdálo, že sledujeme svět v jakési zvrácenosti, ale není tomu tak. Zobrazovaný svět jen není černobílý, jak by ho mnozí rádi viděli...(10.12.2012)

  • DwayneJohnson
    ****

    Na první pohled spokojený, manželský pár. Je jim taky zhruba něco kolem čtyřiceti let, mají krásnou dceru, skvělou práci, zkrátka, co víc si člověk může přát. A stačí jeden moment, jedna chvíle, jeden pohled, který spustí v manželovi v podání výborného Massima nečekaně silnou touhu, k asi o dvacet let mladším mladíkovi. A i když se tomu zuby, nehty brání, tak jen spustil lavinu, která možná už nepůjde zastavit. Až na konec, který bych asi udělal trošku jinak, je to hodně vydařené drama, s opět skvělou hudbou a zároveň hodně silná čtyřka. A také poučení pro vdané manželky. Když se Váš muž zakouká, zdaleka ne vždy za tím musí být nějaká žena!(18.7.2014)