Bellflower

(2krát na plátně během tří dnů) -- "Přecházíme na diesel, propan je pro sraby," -- Tak tohle je bomba, vážení. Film, natočený na koleni, který svojí intimitou, emocinálností, energií, zábavností a neotřelostí i přesahem nakopává prdel drtivé většině současné produkce, ať už "indie", nebo blockbusterové. -- "Tohle je jako Bondova kára, akorát pro ožraly" -- Mohl bych psát o spoustě věcí, ale stejně to musíte vidět, zmíním jen ještě skvělý náladový soundtrack, působivou přeexponovanou vizuální stránku a přirozené představitele hlavních rolí (in love with Jessie Wiseman). -- "Ublížím ti" "Myslím, že ne" -- Zajímalo by mě, jestli se podobně jako já mohli cítit diváci třeba po tarantinových gaunerech. Prozatímní film roku a citovat z něj můžete v nejbližší hospodě po projekci. P.S. Závěrečná "zpověď " se svojí intenzitou v mých očích řadí například vedle slavné zrcadlové scény z "25. hodiny" Spika Lee (29.08.2011)

Magor se zamiluje a když mu dotyčná zlomí srdce, stane se z něj ještě větší magor. A má doma plamenomet. Utahaná sračka s mizernými herci plná bezduchého plkání. Vlastně jsem u toho vydržel jen kvůli konci, protože jsem předpokládal, že si tam kluci pořádně pohrajou s ohníčkem, ale i závěrem jsem se dokonale pronudil. Slušný vizuál je asi jediné pozitivum, co tenhle film má, ale kvůli němu se na Bellflower rozhodně dívat nevyplatí. 10% (19.05.2015)

Docela dost silné a syrové nekonvenční drama, kde se Evan Glodell nebál experimentovat a ani jít před kameru zahrát si hlavní roli Woodrova, silně rozporuplnou osobnost. Film o lásce, zklamání, snad hledání sebe sama a rozhodně nečekejte žádné klišé, potažmo snad nějaké patetické scény. Střídaly se tam momenty emotivně silně vyhrocené, které se mnou docela zacloumaly s malinko, ale opravdu jen malinko romantičtějšími, tudíž uvolněnějšími. Pro mě je docela těžké ten film nějak posuzovat, on se musí jednoduše vidět. Ale přiznám se, že na konci jsem trochu tápala jak v mlze, nic to ale neubírá na mém zvláštně intenzivním zážitku z této debutní prvotiny. A málem bych zapomněla i na nádherný soundtrack. (09.08.2013)

Hlava mi šla kolem z těch oranžových světel uvnitř těch domů, protože to vypadalo, jako by hořelo i tam. Jako by hořela jejich těla. Jinak ve mně chlapci vzbudili naději toho smyslu, že člověk může žít své sny i v bdělém stavu, jakmile porozumí tomu, co je peklem. Komplikovaná věta, ale jsem si téměř jistá, že smysl má. A také plus za dodržování faktu, že ne všechny sny jsou pozitivní, za uznání toho, že existují i noční můry. A také za to, jak velmi neamerický a ve stejné chvíli i výsostně americký se film zdá. "Dravá vize nedospělosti a fanatické egocentričnosti vycházející z krize maskulinity v současné společnosti." Jak jinak, když mi jej doporučil plachý muž, jehož očím nic neunikne. ♥ (A odkázala bych na komentář uživatele Traffic, který to řekl ne tak básnicky jako já.) (02.07.2015)

Netradiční artové romantické drama v brakových kulisách a s nezávisláckým make-upem. Nechť si z toho každý odnese co chce, pro mě je posledních asi patnáct minut esencí toho, co mám na filmech rád, a Bellflower považuju za jeden z nejlepších, nejstylovějších a nejzajímavějších filmů roku. Glodella hlídat. (20.11.2011)