Režie:
Pascal RabatéScénář:
Pascal RabatéKamera:
Benoît ChamaillardHrají:
Jacques Gamblin, Maria de Medeiros, François Damiens, François Morel, Dominique Pinon, Arsène Mosca, Chantal Neuwirth, Catherine Hosmalin, Gustave Kervern (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Konečně je tu víkend a každý míří na pobřeží. Dva důchodci s pomalým autem a plážovým domkem jako dlaň zkříží cestu dvěma zamilovaným pankáčům, kteří bydlí v domě nakresleném v písku. Dva hochštapleři hrají golf vedle pohřebního průvodu, jeden funkcionář se schází se svou milenkou v hotelu a život dvou nešťastných párů obrátí naruby ztráta draka. Na dovolené u moře dojde k mnoha bizarním a komickým setkáním. (Filmbox)
(více)Videa (1)
Recenze (24)
Pascal nezapře, že je auto komixů. V ničem. Gagy střídají švihle obyčejné příběhy postaviček, nebo spíš karikatur některých francouzských typů. Nejfrancouzštěji francouzské městečko na břehu oceánu, poněkud zapomenuté jako turistická destinace a pár jeho návštěvníků (pravděpodobně také trochu zapomenutých) dokáže zvednout náladu až tak moc, že mi pravděpodobně všechny další festivalové filmy budou připadat jako těžká depka. Ale stejně je to fajn zážitek, zvlášť když letos nikam k moři nejedu... ()
Pascal Rabaté se rozhodl pro opravdu tvrdý oříšek, když chtěl natočit film, kde se mimo pár vět vůbec nepromluví a vše bude vyjádřeno situací a posunky. Naštěstí do tohoto úkolu vložil všechno co tam má být. Prolínající se příběhy jednotlivých rodin je plynulé, krásné a často i neotřepale vtipné. Víděno na MFFKV 80% ()
Pokud jste milovníci němých filmů a máte absťák, zkuste to. Pokud máte rádi grotesku (a především Tatiho), zajděte. A pokud máte rádi věčné narážky na sex v různých podobách, taky vás snímek neurazí. Komedie pojatá především jako pocta grotesce (škytavka jak vystřižená ze Světel velkoměsta). Jacques Tati a občas i Keatonův ztuhlý výraz tváře. To vše Pascal Rabaté oprášil, dobarvil a doladil a předhodil divákům. Bohužel začínám mít dojem, že v dnešní době se komedie až moc točí kolem nudistických pláží, lesbických vztahů a domin s bičíky. Nepřijde mi to vtipné natolik, abych se dávila smíchy. Pousměju se, oukej. I přesto, že některé příběhy byly slabší (rodinka se stanem, párek punkerek), některé scény mě dostaly do kolen. Bohužel jdou vypočítat na prstech jedné ruky. Ale golf a králíka, golf a restauraci a záběr z karavanu po bouři bych si dala klidně znovu. A opakovaně. ()
Díky filmu Prázdniny u moře jsem se obklopila atmosférou, kterou ve mě vyvolávají snímky génia Jacqua Tatiho. Režisér filmu Pascal Rebaté natočil úsměvnou komedii, která využívá drobných gegů v početných epizodách, vzájemně se prolínajících. Ve filmu využívá především zvuků, huhlání a hudby. Na mistra Tatiho to sice nestačí, ale i tak se rozhodně zasmějete, což je třeba, jelikož festivalový program je našťochaný samou depresí. ()
Kdyby Jacques Tati potkal Aki Kaurismäkiho vzniklo by asi něco takového, jako jsou Prázdniny u moře. Groteskní komedie, která svými jednotlivými epizodami baví, ale v celku nedrží pohromadě. Byť se jedná o závan svěžího větru v jinak existencionálních vodách karlovarské filmové přehlídky. Příjemný odpočinkový snímek po náročném dni. [MFFKV 2011] ()
Galerie (12)
Zajímavosti (1)
- Film získal hlavní cenu za režii na 46. ročníku Filmového festivalu v Karlových Varech (2011). (Terva)
Reklama