Režie:
Juanita WilsonScénář:
Juanita WilsonKamera:
Tim FlemingHudba:
Kiril DzajkovskiHrají:
Natasa Petrovic, Fedja Štukan, Miraj Grbic, Stellan Skarsgård, Nikolina Kujaca, Sanja Buric, Sasko Kocev, Kristina Brändén Whitaker, Igor Angelov (více)Obsahy(1)
Jako bych tam nebyla je příběhem mladé ženy ze Sarajeva, jejíž život se ze dne na den změní. Zbavena všeho, co kdy měla, čelící neustálé hrozbě smrti a bojuje proti nenávisti, kterou vidí kolem sebe. V posledním kroku odvahy nebo šílenství se rozhodne učinit ještě jeden vzdor: být opět sama sebou. A tento jednoduchý akt jí zachrání život. Zjistí totiž, že přežít znamená více než zůstat na živu. Jako bych tam nebyla je moderní válečný příběh, který objevuje lásku, identitu a spojitosti mezi námi všemi. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (65)
Smutná, netradičná vojnová dráma o hnusných, odporných veciach v pomalšom tempe. Filmové spracovanie mi však akosi nesadlo, na mňa príliš mdlé a nezáživne zrežírované, len sekvencie škaredých ohavností páchaných na ľuďoch v zajateckom tábore dodané v nudnom filmovom obale. Myslím, že hlavne z toho dôvodu sa u mňa nedostavili takmer žiadne emócie, a to pritom nie som žiaden tvrďas bez srdca. Avšak myšlienkový presah ako aj samotná téma sú veľmi silné, preto film za pozretie určite stojí. 65/100 ()
O málo slovech a zároveň mnoho vypovídající, to já ráda. Z takovýchto záležitostí by se v Hollywoodu mohli učit (ano, narážim na nějakou tu Angelinu, jelikož to se přímo vnucuje). Hodně intenzivní, nezapomenutelný filmový zážitek, který budete dlouho a marně vstřebávat, nicméně na pět hvězd mi k tomu chyběla větší propracovanost charakteru hlavní hrdinky, protože takhle mi dost dlouhou dobu trvalo, než jsem si k ní jako divačka vytvořila ono důležité pouto, které vás má přesvědčit, že se jedná o onu hrdinku zasluhující si vaše fandění. Právě nedostatečné vykreslení života Samiry mě osobně docela dlouho bránilo pocitu větší spjatosti s jejím osudem, s jejím jednání a zejména pak s její případnou proměnou. Je škoda, že se film, nezaměřuje i na část jejího života před odjezdem do hor, ze kterých je navíc ihned po příjezdu deportována. Mohlo se tak jednat o ještě možná silnější filmový zážitek, neboť takhle je divák hozen do situace a ani vlastně neví, s kým má tu čest další bez mála dvě hodiny prožívat ten brutální, zvrácený osud. Ale i tak, mě se to tady kritizuje, když nehledě na pidimouchy snímku, které vadí možná jen mě, věčné pesimistce, zase jednou hledám dolní čelist za neustálého připomínání vlastního svědomí: "hlavně tam napiš, že tohle by měl vidět každý!", a svědomí nekecá, tohle byste měli vidět. ()
Smutné a bezútěšné. Válečné útrapy balkánského konfliktu očima zajatých bosenských žen, které musí sloužit svým uchvatitelům jako sexuální otrokyně. Obžaloba války a násilí coby agrese mužského světa. Vždyť ženy zpravidla války nerozpoutávají. Půvabná Natasa Petrovic, která připomíná mladičkou Ornellu Muti , nemusí promluvit ani slovo, její oči dostatečně vyjadřují strach, bolest i rezignaci. A když hlavní hrdinka nakonec pohlíží na ten nechtěný následek, který si z války přinesla, nelze v tom pohledu nevidět obavy z toho, co jednou vyroste z jejího chlapce.Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií. ()
Som v rozpakoch a uvažujem čo napísať. Film som práve dopozerala a predychávam to. Mám pocit, že môjmu žalúdku to potrvá, kým sa upokojí. Pri žiadnom filme mi nebolo tak fyzicky zle ako pri tomto. Minimum slov a drsné živočíšne, či naturalistické scény sú silným atakom na emócie. Zvláštny film. Aj keď má niektoré nedostatky (napr. dosť nepresvedčivý ženský komparz) je to silné svedectvo a obrovský výkričník proti vojne a proti zhmotnenej Zlobe v ľudskej koži. Záverečná nádej je odzbrojujúca, liečiť zlo láskou nie je jednoduché ...... ()
Snímků o válce v Jugoslávii jsem moc neviděl, možná jich ani příliš nevzniklo, ale tenhle rozhodně beru jako podnětný a vypovídající a je úplně jedno, že ho natočili Irové. Nejedná se o klasický válečný film, soustředí se na méně sledované pozadí válečného konfliktu. Vypovídá o neblahém osudu žen za války a činí to způsobem poměrně zdrcujícím. Příjemný zážitek to není, režisérka Juanita Wilson ťala do živého a vsadila všechno na jednu kartu - na sílu příběhu. Podle mně tahle sázka vyšla. Líbilo se mi, že Natasa Petrovic neměla potřebu vůbec přehrávat a působila nesmírně přirozeně. ()
Galerie (13)
Photo © Octagon Films
Reklama