J.F.K. - Dallaský atentát

Nedávno jsem četl v Reflexu speciál (věnovanému výročí atentátu JFK) skvělý editorial.Stálo tam asi - Málokdo si pamatuje co tehdy v ten den 22.11.1963 dělal, ale každý si pamatuje ten okamžik když se o smrti JFK dozvěděl... Při sledování tohoto dokumentu budete dokonale vtáhnuti časem zpět. Do Ameriky šedesátých let, vzhlížející ke hvězdám, děsící se komunismu, Ameriky neskutečných obřích aut a rokenrolu... Samozřejmě, že to není tehdy točený dokument minutu od minuty - logicky, kromě Osvalda o atentátu dopředu nikdo nevěděl, takže připomínky zde některých komentujících moc nechápu...Je jasné, že jako omáčkou si tvůrci místy vypomohli záběry z té doby a s atentátem nesouvisející... Jedná se zkrátka o dokumnt vytvořený z tehdejších reportáží časově sesazených a v maximální možné míře kopírující skutečné smutné události v Dallasu. Pokud se necháte vtáhnout do děje, budete (byť s vědomím konce a znalostí souvislostí) s nemenším roztřesením sledovat těsné okamžiky po atantátu podobně tak, jak to tenkrát sledovala veřejnost v USA. Pranic vám nebudou vadit někdy špatné a technicky nedokonalé černo bílé záběry rušené všemi možnými odlesky světel a lesklých předmětů... Naopak, nese to punc autentičnosti. Už dlouho jsem neviděl takhle dobře udělaný dokument. Doporučuji vidět. * * * * * (27.11.2013)

Atentát na J.F. Kennedyho ma v mojich 17 rokoch silno zasiahol. Dodnes mám dva zošity s nalepenými výstrižkami z dennej tlače. Na priebehu celej udalosti, jej vyšetrovaní a čudných udalostiach, ktoré nasledovali som v priamom prenose vnímal, čo v praxi znamená, že Amerika je krajinou neobmedzených možností. Čítal som niekoľko kníh a videl viacero filmov, týkajúcich sa tejto udalosti. Dokument Toma Jenningsa ma veľmi potešil. Aj keď ide o udalosť staršieho dáta s notoricky známym priebehom, rozsiahle použitie autentických materiálov dodalo výsledku dramatickosť, napätie a potrebné emócie. Reakcie bežných ľudí na atentát na Kennedyho a na udalosti Pražskej jari boli podľa mňa poslednými úprimnými reakciami na dianie spojené s politikou. Odvtedy už politikom veria iba perspektívni chovanci psychiatrických liečební. (06.09.2015)

Autentický dokument poskládaný z dobového zpravodajství a bez doplňujících pozdějších komentářů. Co snad schází na dovysvětlení, o to víc získává na vykreslení tehdejší atmosféry vypjatých emocí a zmatků. Neuvěřitelná otevřenost všech institucí vůči médiím už by dnes byla v podobné situaci nepředstavitelná.___ Velká chyba je dabing, protože divák přichází o hlasy tehdejších zpravodajů a svědků zabarvené silnými emocemi. /10. 10. 11./ (10.10.2011)

Souhlasím s Karlosem80 a jsem ráda, že si dal práci a trochu teorie(?) o smrti JFK popsal. Doufala jsem, že v dokumentu bude aspoň něco, aspoň nástin důvodů, které mohly vést k vraždě nejoblíbenějšího prezidenta. Nestalo se. Zajímavá byla alespoň likvidace střelce Oswalda, u které každého napadne, že byla dobře "připravená". Dobové snímky byly taky pěkné, proto hodnotím jako průměr. (28.11.2013)

I po 50 letech vyvolává smrt JFK řadu spekulací, nezodpovězených otázek, zvědavost, ale také mrazení v zádech a emoce. Pravděpodobně nikdo z nás si nedovede představit, co musela prožívat Jacqueline ve chvílích, kdy její manžel dostal střelu do krku a krátce na to do hlavy, přičemž autentický záběr, tak často vysílaný záběr, dodnes mrazí v zádech a nutí člověka odvracet zrak. Velmi sugestivní jsou i záběry po atentátu a celkově veškeré dění, které následovalo po převozu prezidenta do nemocnice, jeho smrti, během pohřbu, apod. Dodnes se srdce svírá nejen při pohledu na samotný vražedný akt, ale také při záběru na smuteční průvod a malého synka salutujícího rakvi svého otce... Kdo ve skutečnosti stojí za smrtí jednoho z nejslavnějších a největších politiků 20. století se dnes již asi nedozvíme, avšak díky podobným dokumentům jeho odkaz může žít dál. Tom Jennings divákům připravil vskutku unikátní počin, jenž dokonale rekapituluje celou tragickou událost, včetně toho, co jí předcházelo a co následovalo. (26.11.2013)