Ostrov

Nesympatická sebestředná Sophia a nepochopitelný Daneel v podivném psychologizujícím filmu. 1)  Balkánské intelektuálno a bezradná postkomunistická spiritualita si zde za švédské peníze podávají ruce ve snaze vytvořit asi něco nového. Pokusu se účastní mj. 33letá francouzská herečka a modelka Laetitia Casta (Sophia), 37letý dánský herec Thure Lindhardt (Daneel), bulharský režisér a štáb, další herci z různých zemí, švédský střihač, dánský střihač a další lidé třeba z Argentiny či z Chile._____ 2)  Nepochopil jsem, v čem spočívá vášnivost ve vztahu hlavní dvojice, o níž píše oficiální text distributora a posléze i uživatel Terva._____ 3)  Spoiler. Zvláště oceňuji vysokou intelektuální úroveň bulharských účastníků reality show Big Brother, kteří nejenže všichni bez potíží rozumí Daneelově angličtině, ale on je svými přednáškami dokonce fascinuje._____ 4)  Neměl jsem ani ponětí, že v Černém moři jsou také ostrovy. Ale je to tak. Našel jsem jich pět, z toho dva patří Bulharsku. Žádný z nich se ovšem nejmenuje Bolševik:) (24.07.2021)

Zajímavý kousek. Nejvíce snad tím, jak se s proměnou povahy hlavního hrdiny změnil žánr filmu (psychologické drama v odlehčenou komedii). A stačil k té proměně jeden odvážný skok z útesu do moře... - Bezprostředně po projekci byl v mých očích Ostrov filmem na odpis. S odstupem několika dní, během kterých si snímek v mé hlavě "sedl", zvyšuji hodnocení na čtyři hvězdy. (10.02.2014)

První půle mě bavila, protože jsem byl zvědavý, co z toho vyleze. Druhá půle, zhruba od chvíle, kdy zřejmě Irene ve snu porodila v křoví dítě, byl pro mne už nepochopitelná. Jistě, téma lásky s jejími peripetiemi je nevyčerpatelné, ale muselo to být právě tímto způsobem? Film byl z větší části natáčen na prakticky jediném bulharském ostrově Svatý Štefan naproti Sozopolu. Prostředí, které vybízelo filmaře jistě k natočení něčeho jediněčně zvláštního. Tohle byl skutečně zvláštní film, kartář na začátku filmu měl asi pravdu, Daneel byl schizofrenik. Nebo ne? Nebo jen měl tak živé sny? Když se dozvěděl, že bude mít se Sophií dítě, doufal jsem, že se ten film obrátí optimistickým směrem, ale Daneel zatím vlezl do idiotské soutěže jménem Big Brother a dělal tam - jako skutečný blázen - člověka vyšinutého, aby vzápětí po příchodu Sophie začal hluboce filozofovat... A nakonec vám skončí jako profesionální cyklista. Co tohle je za pel-mel? Neponimajem. (02.03.2017)

Stopy vedou samozřejmě od Laetitie, která se ve filmu sprchuje, plave, ale hlavně nechápe, co ten její pošuk vyvádí. Začátek na ostrově je fajn, ale pak ty schízy začnou dost nudit. Když už čekáte, že se zase oba dva setkají, dostanou tvůrci nápad (a vy naopak přestanete mít ánung, jestli to Daneel udělal schválně, aby se vyhnul zodpovědnosti) a najednou jste ve Vile. Ten konec takový trochu hůře pochopitelný. I moře v Bulharsku může být fajn. (07.04.2018)

Tři filmy v jednom. Postupně akcelerující úlet. Těžko hodnotit. Spoilery. Svého druhu varování, že vydat se na cestu sebepoznání může dopadnout všelijak. Že si tvůrci z diváků dělají nepokrytě srandu, zjistíte v poslední třetině, kdy se to celé utrhne z řetězu. Daneel pátrající po své identitě se dostane do stavu takové svobody a oproštění se od všeho o co se dřív snažil (prodělá něco jako auto brain-wash), že sebou stáhne i svoje blízké. /// Já moc nekoukám na nezávislou produkci, tak mě zarazilo, že dánský herec hraje bulharského sirotka, který má francouzskou přítelkyni, s níž komunikuje anglicky. Možná je to běžný, nevím :-) Bulharština s anglickými titulky má taky svoje kouzlo. Má to i vtipné a zábavné momenty (nápad použít Big Brothera je prostě zajímavý). Ústřední dvojice je navíc hrozně roztomilá (Thure Lindhart byl důvod, proč jsem se na tenhle film dívala), vizuálně je to celkově fajn. Doporučuju zkouknout film o filmu a přečíst tuhle recenzi. (09.10.2016)