Chuť odpadu
Frisch auf den Müll - Die globale Lebensmittelverschwendung
Taste the Waste
Čerstvé, ale v kontajneri
Obsahy(1)
Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Více než polovina vyprodukovaného jídla se nikdy nedostane na talíře spotřebitelů. Místo toho skončí v kontejnerech nebo na skládkách. Řeč přitom není jen o zkažených potravinách, ale i o naprosto nezávadných produktech, kterým často ještě neprošla záruční lhůta. Jen v zemích Evropské unie potká tento osud 90 milionů tun jídla ročně, což je dvojnásobek objemu potravy, která by stačila k nasycení všech hladovějících na světě. Jak je možné, že dochází k ničení takového množství jídla? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (45)
Tma, siluety chlápků na bicyklech, skřípavé zvuky otvíraných kontejnerů…krimi? Mrtvola?!! Kdeže. Tragédie. Dokument o popelnicích naditých potravinami. Balené pečivo, sýry, jogurty…vše nezávadné. Snídaně, svačinka, večeře…a helemese, čerstvá kytka na stůl! Kluci odjíždí s úlovkem v batožinách napěchovaných a s dobrým pocitem značné úspory euráků a tím, že dobré potraviny neskončí na skládce. Alespoň ten jejich „zrecyklovaný“ díl. *** Bohatý Sever s 50 - 80 % nadprodukcí. Přežírám se? Vyhazuji jídlo? Každou minutu zemře jedno dítě hlady. Každá brambora se musí vejít do velikostní normy. Na poli zůstane 60 %. Záleží na velikosti, víme? Kvalita je nepodstatná. Supáče. Pryč s jogurty! Mají jen týdenní záruku. Palety jogurtů hupky dupky do kupky (odpadní). Miliony lidí žijí za 1 dolar měsíčně. Děcka pracují 10 hodin na kakaových plantážích za misku jídla. Nevěřícně bezmocně hledím na podběrák zakousnuvší se do několikametrové hory pečiva… *** Mohu s tím něco dělat?? Ano. Začni pěkně u sebe!... I čokoládová tabulka, na kterouž se zalíbením koukám, má ekologický a sociální aspekt - kvalitu. Tak trochu se mi vždy uleví, když otvírám svoji poloprázdnou, někdy skoro prázdnou lednici. „Z popelnice do lednice“ by se měl stát součástí mého - tvého špajzu. A jedenkrát v roce dokument otevřít a... porozjímat nad popelnicí (nebo lednicí?)… *** (Jeden svět 2012) ()
Nejhorší na dokumentu je jeho český překlad, protože vůbec neodpovídá obsahu. "Z popelnice do lednice" by se v nejlepším případě mělo přeskupit na "do popelnice". Největší část filmu je totiž o tom, jak a proč tuny nezávadných potravin končí v kontejneru a jak a proč se s nimi jednotlivci či organizace snaží nakládat. Dále se řeší fungování řetězce VÝROBCE (farmář) - ZPROSTŘEDKOVATEL (supermarkety) - ZÁKAZNÍK (lidé) a jen okrajově se objevuje téma freeganismu - totiž získávání jídla z kontejnerů. Samozřejmě to tak bylo popsáno v recenzi, jenže z vlastní zkušenosti vím, že mnoho lidí odradil už název, mysleli, že se budou dívat na bandu anarchistických pošuků, kteří pořádají nájezdy na popelnice. - - - Líbilo se mi, že natáčení nebylo omezeno jen na západní a střední Evropu (Francie, Německo, Rakousko), ale točilo se i v jiných částech světa (Japonsko, USA, Kamerun, Itálie). Z dokumentu mi v hlavě zůstalo několik zajímavých nápadů - např. používání prošlého chleba jako topiva pro další pečení v německé pekárně, včelařství uprostřed Manhattanu či důraz na poznání původu jídla. Domnívám se, že je pravda, že současný člověk je odtržený od toho, co jí. Neví odkud potraviny pochází, jak se zpracovávají, tedy co všechno se s nimi děje, než se dostanou na jeho stůl. A myslím, že je moc důležité tyto informace šířit. Také mi v hlavě utkvěla slova Itala, který pořádal večeře vařené z odpadních zbytků: - Měli bychom nakupovat jen to, co skutečně potřebujeme. - Měli bychom sníst všechno, co nakoupíme. - Měli bychom být skromnější. ()
Netušila jsem, jak až moc se v tzv. vyspělé společnosti plýtvá jídlem, že např. banány ke spotřebiteli cestují 10 000 km jenom proto, aby se hned hodily do koše, protože jsou přezrálý. Nebo, že klidně vyhodí jogurty, které mají šest dní do konce data spotřeby. U nás se to sice až tak nepraktikuje, ale stejně celkově celá západní společnost prý vyprodukuje tolik odpadu, že se z něj na skládkách tvoří metan, který zamořuje ovzduší takovým způsobem, že kdybychom snížili plýtvání jídlem o polovinu, došlo by k takovému snížení plynů ovlivňujících klima v ovzduší, jako kdybychom se zbavili poloviny všech aut na světě. Tak a co teď s tím? Je dobře, že se o tom alespoň informuje, doufám ale, že když už máme na světě tolik placených odborníků, tak že to plýtvání dokážou nějak rozumně zarazit. Vím, každý má začít u sebe, jenže tady je problém, že v naší společnosti jsou peníze na prvním místě. To, co nadnárodní korporace provádí např. v Kamerunu je fakt svinstvo. Jen tak si zabavují pole chudých farmářů, vlastně je zotročují a nic se neděje? Když se něco podobného dělo u nás to bylo řevu. Jak to, že tady se mlčí?! Doufám, že jednoho dne se lidstvo vzpamatuje, jinak... ()
Nesmyslné plýtvání od sběru či výroby, až po prodej produktů, které kvůli krátké expirační době putují do kontejnerů. I přestože jsou potraviny stále čerstvé, "kvalita supermarketu", standardizované či vizuální potraviny i zákony EU, to vše rozhoduje o tom zda-li se potraviny vyhodí a nebo putují do supermarketu k prodeji, kde díky kratší expirační době po zakoupení produkt jednoduše vyhodíme a jdeme koupit nový. ()
Když produkt vypadá dobře, tak se dobře prodává, pokud má chybu na kráse či je moc malý ba naopak moc velký šup s ním do odpadu, hladovějící nehladovějící, nemáš peníze, nemáš nárok. A pokud máš málo, tak jez málo. .. Prodej určuje "kvalitu" produktu. Proto středně velké brambory jsou ty jediné na trhu, protože se nejvíce prodávají a cherry rajčata vytlačují normální rajčata, protože je zákazník má raději. .. Tento systém má své výhody, můžete zajít do obchodu a koupit na co máte chuť, vždy čerstvé a hezké, ale co to všechno obnáší? Mít na stole vždy krásné a čerstvé jídlo ? Někdy až překvapivé věci. .... HODNOCENÍ: 80% (4*) ()
Galerie (23)
Reklama