Prokletá vesnice

No tak mne pre tento krát "Joko Anwar" celkom solídne nachriachal do ksichtu, lebo po skutočne extrémne vydarenom "Ratu Ilmu Hitam" som dostal len akýsi totálny odvar toho, čo tento chlapík naozaj dokáže. "Impetigore" nie je ani desivý, ani krvavý, ani kurva nijaký horor. To, že sa to vezie na nejakej vlne tajomna, ešte neznamená, že to kompletne naplní očakávania. Ja osobne som veľmi sklamaný, moje očakávania boli priveľké, pričom skutočne mi hlava neberie tú zbytočne premrštenú stopáž, ktorá je tu v tomto prípade na dve veci, na kokot - a na nič, lebo príbeh ako taký, ktorý mierne pobral štipku originality, sa dal bez problémov skrátiť o "dvacku", a mohol ostať aj vlk sýty, aj ovca celá. Slabota .. (28.07.2020)

Takto. Nemyslím si, že si to s čistým svedomím zaslúži 4* (okrem toho je to len pre otrhlých divákov, ale to teraz neriešme, je to ostatne horor). Ale 3* by boli nefér, na to je to fakt príliš drsné, príliš originálne a dosť dobré. Hlavná hrdinka vám podrezaným jazykom prvé minúty spôsobí bolesti hlavy, ale len čo sa upokojí a s kamoškou vyrazí do v lesoch izolovanej dediny, získa si vaše sympatie. Podľa mňa filmu dominuje naturalistická porážka istej kladnej postavy v cca strede snímky, ale aj predtým a potom je to solídna, veľmi slušná žánrová jazda. (23.10.2020)

Soustředěně vyprávěné hororové drama s atraktivní výpravou exotického prostředí odlehlé indonéské vesnice a jejího okolí, tajuplnou atmosférou prokletí její komunity obyvatel a nejednou drsnou scénou, jaké si Hollywood nemůže dovolit. Tara Basro v hlavní roli je nejenom hezká, ale důstojný i tahoun celovečeráku. Indonésané mě docela překvapují, umí dějově poutavou, formálně hezkou a na postavy zaměřenou filmařinu. Finále možná v reakcích některých postav přepálené, ale ne natolik, aby shodilo celkový zážitek. (11.10.2020)

Na samotě u lesa, bo spíš hluboko v temných hvozdech žila byla komuuunita a ta byla prokletá. Jak se narodilo mimi, tak vždy jen bez kůže a to už přes dvacet let v kuse. Musím uznat, že rodit bezkůžáky asi nasere a následně je topit taky na duchu nepřidá. I tak celkem čumím jak často tam prcali páč se tam rodilo denně. To na osadu o pár skorosoukmenovců je nějak podezřele vysoký číslo, asi holt v indonésii jsou březí hodně často a vrhaj několikrát do roka. Každopádně do téhle malebné vesničky dokvačí naše hlavní hrdinka, extrémně šukézní Tara Basro, aby shrábla možné dědictví v podobě baráku jak kráva. No a co myslíte? Jasně, že to je ona, kdo za to prokletí, dle místních, může. Takže se jí tam parta hovad snaží stáhnout z kůže v naději, že tím zruší kletbu a ona zas na druhou stranu dělá co může, aby si tu kůži nechala. Xmrti mě děsila ta stará bába co za sebou tahala nohu. Buddho, to byla píča, že bych jí hned umlátila lopatou a věřte, že škoda by jí nebyla. Každopádně Joko tentokrát to bylo Ono, Chválím Tě, kluku ušatá. (10.08.2020)

Další povedený koncert Joka Anwara. Už první minuty na mýtné bráně dokazují, že frontman indonéské kapely Ya Rad Strašim i tentokrát podladil svoje kytary na strunu A (drop a= atmosféra) a tu, jak známo, má Bloody nejradši. Celkem schopně diriguje všechny své ovečky před i za kamerou, takže herci tolik nepřehrávají, jejich postavy "dýchají", kamera napíná rafinovanými úhly a hudba jen dokresluje tu mystickou, zlou auru prokleté vesnice. Samozřejmě, i mistr se občas utne a něco si nepohlídá, takže dojde přinejmenším na dvě klíčové scény, u nichž si nebudete jisti, jestli máte být v šoku, nebo se hlasitě zasmát nad její nedokonalostí. Nehledě na fakt, že ve zdejší vesnici rodí ženy každou noc. Ale nevadí, i tak velká spokojenost. (16.06.2021)