Conquest 1453
Režie:
Faruk AksoyHudba:
Benjamin WallfischHrají:
Devrim Evin, İbrahim Çelikkol, Dilek Serbest, Cengiz Coşkun, Recep Aktuğ, Raif Hikmet Cam, Erden Alkan, Şahika Koldemir, Ömer Gecü, Erdoğan Aydemir (více)Obsahy(1)
Turecký historický film, který vypráví o dobytí města Konstantinopolis (Istanbul) tureckým sultánem Mehmedem II. zvaným "Dobyvatel". Po smrti svého otce Murada II. usedá na trůn Osmanské říše Mehmed II., který je díky proroctví, které vyřkl samotný prorok boží Mohamed, označen za vyvoleného vládce, který jednou dobude Konstantinopolis. V první polovině filmu jsou rozebírány skutečnosti, které samotnému útoku na Konstantinopolis předcházely. Sultán Mehmed řeší vnitřní konflikty Osmanské říše a společně se svými vizíry se zabývá diplomacií s ostatními zeměmi. V tichosti se přitom připravuje na útok proti Konstantinopoli. Na druhé straně řeší své vnitřní potíže a zároveň vymýšlí nekalé plány císař Konstantinopole Konstantin IX. Snaží se od sultána Mehmeda vylákat peníze, které by později použil na svůj plán - svrhnout jej a dosadit na trůn Osmanské říše prince Orhana. Když se situace konečně hodně vyhrotí, sultán Mehmed uvede své přípravy na útok do pohybu a film se pomalu přelije do druhé poloviny, která je pak celá věnována samotnému obléhání města Konstantinopolis, které trvalo necelé dva měsíce. Ve filmu se také objevuje menší příběhová linie mistra stavitele Urbana, který dokázal pro sultána postavit obří, tzv. Bazilický kanón, jenž byl jediným, který svou palebnou silou dokázal poškodit hradby města. (Bladesip)
(více)Recenze (51)
Ako obvykle, ak sa nejaký "menší" národ pokúsi natočiť historickú fresku zo svojej minulosti, väčšinou sa to nezaobíde bez snahy napodobňovať osvedčené hollywoodske šablóny, či skôr klišé. Je tu vidieť pokusy o epické zobrazenie, nesmie chýbať nejaká tá romantika, a samozrejme, hlavný hrdina (v tomto prípade sultán Mehmed II.) musí spĺňať všetky atribúty dokonalého človeka. Rozvíjanie medziľudských vzťahov nemá občas ďaleko k telenovelovému poňatiu, herecky je to dosť bieda, a pokus o vizuálne efekty občas vyzerá veľmi nepodarene. Taktiež tie pokusy o zhadzovanie západu, a naopak prehnaná heroizácia Turkov mi neboli veľmi po chuti. Na druhej strane je tu však celkom dôstojná výprava, a kvôli záverečnému epického obliehaniu prihadzujem jednu hviezdu navyše. Čo sa týka nejakého masírovania nacionalistického ega, respektíve glorifikácie vlastnej minulosti, v rámci historických filmov to býva dosť častým prvkom, ktorý väčšinou milosrdne prehliadnem. V tomto prípade však záverečná scéna z Haggia Sofia bola priveľa aj na mňa, a nad absenciou akej takej súdnosti tvorcov sa zostáva už len neveriacky pousmiať. 50%. ()
Historický velkofilm pojednávající o dobývání Konstantinopole. Tento film ukazuje turecký pohled na středověké dějiny. Ztvárnění bitevních či davových scén jsou neuvěřitelnou podívanou, na hranici únosnosti. ()
Prostoduchý čmoudský pokus o verbování na stranu náboženství, kde se v kostele můžeš povalovat na koberci, abys nabral sílu na ztřískání všech manželek s minimálně jedním měsíčním losováním, která koupí kromě monokla taky pěkný žejdlík kyseliny do xichtu! Místo pěkně krvavých scén, které se tak krásně nabízely, jen bezduché pokřikování, že "je velkej!". V závěrečném tupém slintu už z hipsterskýho sultána stříká sliz na všechny strany, když objímá katolické děvčátko teutonského vzezření! ()
Velmi příjemné překvapení od Tureckých tvůrců. I při délce 160 minut jsem se celý film celkem příjemně bavil a za zmíňku rozhodně stojí bojové scény, které nás provází celým dějem. Po shlédnutí filmu jsem zapátral v enciklopedii, abych se dověděl o této době a obléhání Konstatinopole více a utvořil si tak celistvý a nezkreslený obraz. Tento "biják" přiznívce válečného žánru rozhodně nezklame :) ()
Je to jako zfilmovaná učebnice pro základní školy se vzletnými proslovy hrdinných postav. Konstantinopol je něco jako hampejz , který potřebuje vyčistit. A kdo jiný než Mehmed, hrdina a příkladný otec, to dokáže. Televizní vzhled "oživuje" digitální prostředí, ale daleko víc sráží zmatený střih během akčních scén. ()
Ono to v zásadě není tak špatné, navíc mě na tom zajímalo hlavně to, že to bylo turecky s českými titulky ... Ale dávám jen 3*, s uměleckou dramatizací se to nějak přehnalo a historických nepřesností, ne-li přímo lží je tam až dost. Tak především, Byzanc svých posledních nejméně 50 let jistě nebyla v pozici, kdy by mohla po Turcích požadovat poplatek za mír - jednalo se vlastně již jen o městský stát s pár přilehlými vesinicemi, obklopený Turky kolem dokola. Naopak platili Turkům v naději, že je časem s nějakou cizí pomocí porazí. Turky při dobývání zcela jistně neohrožoval příchod uherské (ve filmu maďarské) armády. u rozprášili 1446 u Varny, čímž byl osud Cařihradu ze strategického hlediska zpečetěn. Pokud se Turci něčeho báli, pak příjezdy italských a španělských lodí, ty se však v době pádu města teprve shromažďovaly. Město bylo po dobytí, zcela podle tehdejších válečných zvyků tři dny rabováno. Až na pár výjimek, patrně důsledek rychlého vzdání některých čtvrtí poté, co Turci vnikli do města. Zbytek jde na nějakou uměleckou dramatizaci, Giustinani nebyl zabit v nějaké "férovce" ve sklepě, ale střelen do zad na hradbách. Zda byl zrovna otočen zády k Turkům, nebo se jednalo o zradu, to už se nedozvíme. Podobně turecká vlajka se dostala na věž možná zradou, když nebyla zamčena výpadová branka ve hradbách. Tělo císaře nebylo po bitvě nikdy nalezeno. Urban pracoval pro Turky, protože Byzanc mu nebyla schopna dát požadované peníze - ono když si malý státeček vydržuje pomalu stejně nákladný dvůr, jako velká říše, nemůže to dopadat dobře. Mehmedův otec Murad neuspěl u Cařihradu částečně kvůli absenci děl, především pak proto, že z druhé strany zaútočil Timur Lenk. No a tím, že je film o pohledu z turecké strany, pak uvnitře Cařihradu panovaly neustálé nesváry hned mezi třemi stranami. Řekové, Janované (obrana hradeb) a Benátčané (zásobovací lodě uvízlé v přístavu). Princ Orhan byl zajatec, čistě jen tak pro případ, císař se s ním docela jistě neradil. ()
Turci chtěly natočit něco mezi Statečným srdcem a 300, bohužel z toho vznikla celkem sračka, ale beru v potaz to, že jsem se i přes dlouhou stopáž, u toho bavil, ikdyž jsem u toho nevěřícně kroutil hlavou. ()
Tak tenhle film byl pro mě opravdu velkým překvapením. V první půlce nás čeká celkem rozvláčný příběh, který je plný konspirací, dopisování si a celkově nás připravuje na druhou polovinu filmu. Přesto, že se v této první polovině většinou jenom kecá, tak musím říct, že i ty rozpravy člověka celkem zajímají, takže vás neunudí k smrti. Osobně musím říci, že mi tam ta první "nudná" část vůbec nevadila, bylo celkem hezké vidět, jak se celý příběh vyvíjí a prokousává směrem k druhé polovině filmu. Navíc, v první "kecavé" polovině jsme se mohli dozvědět přesně to, co nás zajímalo, proč vlastně se všechno vyvinulo tak, jak se to nakonec vyvinulo. :) Druhá půlka filmu, zhruba něco přes hodinu, je pak celá věnována jedné velké bitvě, která ale samozřejmě neběží na obrazovce celou dobu, ale je rozkouskována a prokládána dialogy a jiným dějem, nicméně takových dobrých 40 minut čistého boje si myslím, že v ní je. Boje jsou udělány velmi dobře, žádná nechutná rozklepaná kamera, a i efekty vypadají povedeně a celkově je to takové surové, nic přehnaného, takže boje ode mě rozhodně sklidili velké plus. Režisér ale asi hodně miluje lámání vazu, jelikož zlomení vazu bylo snad v každé bojové scéně a asi taky koukal na Pána Prstenů: Společenstvo prstenu, jelikož jednoho z hlavních hrdinů na konci probodne více šípů, než Boromira. :) Nedokážu posoudit, jak moc historicky přesný tento snímek je, i když si zakládá na sloganu "podle skutečných událostí", ale myslím, že si v tomto ohledu nestojí tak špatně. Rozhodně to stojí za shlédnutí. Ode mě si film zaslouží jasné 4* - u filmu jsem se opravdu dobře bavil, a navíc oceňuji, že něco takového natočí také někdo jiný, než jen Hollywoodští patlalové. ---------- České titulky hotové, stahujte na www.titulky.com. :) ()
Film nebol až taký zlý, ale liezol mi na nervy ten pokrik alah akbar. V mene Boha budeme prelievať krv. Mehmed bol zidealizovaný pomaly ako mierotvorca. ()
Z počátku musím říci, že tento film mě donutil zaregistrovat se na ČSFD. Historický film by se měl opírat o nějaká fakta což u tohodo díla zjevně autoři vynechali. Celý děj od začátku do konce poukazje na zauajtost jedné strany. V souhrnu tedy zjistíme jak jedoduše turci dobyli Konstantinopol tak opravdu silného nepřítele. Opak je pravdou v roce 1402 byla Konstantinopol vypleněna křižáky čtvrté křížové výpravy a od té doby ztrácela Byzanská říše moc a území. Konstantinopol se z toho již nikdy nevzpamatovala. Vyplenění mělo za následek srovnání půlky města se zemí a ukradení největšího lupu v historii. V roce 1452 kdy začalo obléhaní zbylo z celé říše jen několik malých ostrovů a samotná Konstanitnopol. Osmanská říše dorazila umírajícího psa. Ale i tak je dobré se podívat na čísla dobytí trvalo jeden rok bránící strana měla okolo 8 000 vojáků plus dalších 10 000 domobrany. Osmanská armáda byla tvořena 150 000 vojáky. Je směšné dívat se na dobře bojující a vyzbrojenou osmanskou armádu. Pravda je taková, že neměli pořádný výcvik a ani výbroj. Jedna z jednotek osmanů byla skupina zfetovaných s klackem v ruce,kteří skákali do příkopů aby ostatní jednotky přez ně mohly přejít. Celá jejich strategiebyla vždy o mase, tudíž mě opravdu rozčilovalo vidět jak jeden osman zabije několik ozbrojenců. Sečteno a podtrženo je to z větší části lež. Poslední třešnička na H.... je milosrdeství turků po dobytí. Herecké výkony také moc nenadchly tedy závěrem jedna hvězda za efekty. ()
jedna * za bitvu... jinak... ajajajajajaj historije... jajajajaj.... AU. P.S. Království nebeské taky není historicky přesné. Ale je rozhodně lepší jak todle. Tóčka. PPS. Jo. a nejsou to vizíři (to je prášek na praní) ale vEzíři!!!!!!! ()