• Morholt
    **

    Dějově samozřejmě sračkoidní a vyznívá to tak, že by jsme Jana Sobieského měli na věky zatratit za to, že Turky u Vídně rozdupal, ale na druhou stranu bych tu propagandistickou stránku neviděl tak hrozně. Plus mínus se to moc neliší od obecně tolerovaných hollywoodských projektů. No a u samotného konce jsem prskal smíchy. Co mě ale hodně bavilo bylo samotné obléhání Konstantinopole. Ačkoliv byli vidět markantní nedostatek financí a zjevná inspirace LoTRem či Královstvím nebeským, bitevní scény byly víc než dobré a v několika momentech mě zaujaly víc, než výše zmiňované velkofilmy. Ale to je taky jediné, co snese přísnější měřítko. 40%(16.3.2013)

  • esopesokeso
    *****

    Turci sa predviedli v dobrej forme, tento veľkofilm poteší hráčov podobných hier ako stronghold.Nádherná bitka s katapultmi, delami, baranidlami, pohýblivými vežami a sladkej vône spáleného mäsa.Liezol mi tam na nervy otrávny soundtrack obohraný snád tisíckrát, ale turkom sa to snád páči.Nemohol som sa ubrániť zvláštnym úškrnom na záver, kde pán Mehmed prišiel do Hagie Sofie a sympaticko vrelo im zaspieval: ,,Nebojte sa, odteraz sú vaše životy aj váš osud súčasťou nás všetkých.Môžete žiť slobodne podľa vašej viery..´´A niektorí komparzisti sa nežne na ňho dívali a hmkali pochopením a úľavou, áž takmer zatlieskali.Viem si predstaviť, že keby Hitler vyhral vojnu, tak natočia niečo podobné.Určite by prišiel do Kremľa a zvolal na malé deti:,, Achtung!Nebojte sa..odteraz ste slobodný..´´ v tom by prišlo ku nemu dievčatko a nežne by ju pohladil po líčku a všetci plný šťastia zvolali : ,, HEIL HITLER! AVE HITLER! ..a všichni ruce nahoru..´´ Ale aj tak je to film u ktorého som sa zabavil, že nemôžem ináč a dávam plnú páru 5*. Fetih 1453, klingonština..(doporučujem sosnúť inde)(25.9.2012)

  • Niktorius
    ***

    No, tak řekněme, že Fetih 1453 nepatří zrovna k vrcholným dílům turecké kinematografie a že jsem vzhledem ke kontraproduktivnímu nadužívání digitálních pozadí měl častokrát pocit, že jej natáčel Václav Vorlíček, ale přeci jen jsem si tam našel nějaké zábavné momenty:___________1) Kolem císaře Konstantina neustále poskakovala nějaká polonahá děvčata a dokonce už v 15. století nosila podprsenky (navíc bez ramínek). ___________ 2) Scény, kde se všichni mlátili, sekali atp. nevypadali vůbec zle, což jistě potěší srdce patriota, neb tam podle titulků máchala meči slušná řádka Slováků a Čechů. ___________ 3) Film končí übervtipnou scénou, kdy Mehmet Fatih nakráčí do Chrámu Boží moudrosti, v němž se zřejmě ukrývá 100% civilního obyvatelstva Konstantinopole, usměje se a řekne něco jako "Nebojte, teď jsme všichni jedna rodina, můžete si dál praktikovat svoje náboženství", načež všem začnou láskyplně svítit oči a Mehmet se nakonec pomazlí s roztomilým blonďatým děťátkem. ___________ 50%(18.8.2012)

  • Ivoshek

    Recept Faruka Aksoye na kvalitní historický film: projdete akademické knihovny, seženete hromadu kvalitní historické literatury o 15. století, důkladně si je všechny připravíte a pak si s nimi vytřete prdel. Když vynechám děsivou ukecanost a hektolitry gelu ve vlasech hlavních hrdinů, způsob, jakým ztvárnili "velkolepé dobytí Konstantinopole" - to není nadsázka, ale čistá sci-fi. Byzanc měla asi desetkrát míň obránců než bylo útočníků a žilo se v ní dost chudě. Ve filmu je to postavené jako dobytí velmoci. Křesťané se ve filmu chovají jako dobytek, zatímco Osmani jsou slušnost sama. V závěru filmu dokonce Mehmet hned po dobytí přijde do chrámu a hladí jakési místní děcko. Ve skutečnosti se tu uplatnil klasický model té doby a to, že pokud se město nevzdá a je dobyto ztečí, pro vítězné vojáky je to "no rules". A taky bylo... v Konstantinopoli loupili a vraždili plné tři dny, teprve pak tam Mehmet vlezl. Není ovšem fér tvrdit, že by všechny zabili, šťastnějších cca třicet tisíc místních obyvatel dožilo svůj život jako otroci.(10.4.2014)

  • misterz
    ****

    Bitka, kde malo hlavné slovo obrovské delo a jeho ohrdnutý výrobca... Zmiešané pocity, ale prevládajú tie pozitívne. Myslím, že na turecký projekt ide o vydarený výpravný film, plný akcie, bitiek, romantiky a to všetko za účasti výbornej kamery a nádhernej vizuálnej stránky. Ani hudba nebola zlá. No na druhú stranu je aj plný priam až smiešneho hrdinstva a patriotizmu. Z filmu vlastenectvo priam až vytekalo, no takéto vlastenectvo sa samozrejme bez výdatnej pomoci pitvorenia dejín ale nezaobíde. Vlastne príbeh sa historických udalostí drží len v hrubých rysoch a dátumoch, celá romantická časť dejovej linky ako aj väčšina udalostí okolo postáv je dotvorená. Hlavne čo sa týka postavy hlavného obrancu mesta - janovského kapitána Giustinianiho. Napríklad jeho smrť nebola taká ako vo filme. A samozrejme ani patetická smrť jeho najväčšieho soka v láske... Na druhú stranu páčil sa mi casting - herci boli celkom sympatickí a ženy vo filme na turecké pomery veľmi pekné. Na slabší nadpriemer v rámci pukancovej zábavy to stačí. 70/100(8.6.2017)

  • - V dobe obliehania Konštantínopolu v roku 1453, keď predstúpil maďarsky posol pred Mehmedom II., bol jeho kráľ označený ako maďarský kráľ Ladislav, pritom v tej dobe neexistovalo Maďarsko ale Uhorsko. (Danny88)

  • - Osmanský sultán Mehmed II. zvaný Dobyvateľ, ktorý je synom Murada II. vládol v rozmedzí rokov 1451 - 1481. Narodil sa 30. marca 1432 a zomrel 3. mája 1481 po dlhoročnom boji s viacerými vážnymi chorobami. Inteligentný a krutý vládca je pochovaný v Istanbule. (MikaelSVK)