poster

2:22

  • Austrálie

    2:22

Thriller

USA / Austrálie, 2017, 98 min

Režie:

Paul Currie

Kamera:

David Eggby

Producenti:

Paul Currie

Střih:

Sean Lahiff

Scénografie:

Michelle McGahey

Kostýmy:

Lizzy Gardiner
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MiaMahoney
    *

    Že se nic neděje náhodou? No prosím, ostatně co my víme, co se vše může dít mezi nebem a zemí. Klidně o tom točte filmy, ale kurva, to vám říkám, točte je INTELIGENTNĚ, ZAJÍMAVĚ, SKUTEČNĚ MYSTERIÓZNĚ a pro dospělé, myslící jedince. Pokud však záměrně chcete cílit na skupinu neukojených, nenapravitelných římských tyček, co roní krokodýlí slzy u čehokoli s více jak pěti sty díly a pochází z jihoamerického kontinentu nebo osob s dvojciferným ýkvé, které skočí na cokoliv seriózně a vědecky se tvářícího (stačí přece načmárat přes obrazovku pár děsně kůl čar, nesmyslně, ovšem se zcela vážným výrazem nechat hlavního hrdinu komparativně bádat nad leteckými a hvězdnými mapami, co mají ukrutně tajemnou a veledůležitou spojitost, hledat v hovně záhady a celé to místy okořenit epickou hudbou á la Cimr), úspěch je zaručen. 2:22, pro mne film s totálně promarněným potenciálem, působí amatérsky už od počátku; tak například i totálnímu laikovi v oboru aviatiky musí být jasné, že existuje něco, co se jmenuje fyzika a takové setkání letadel, kdy si dva kolosy bezmála dají křídlový hájfájf zcela bez důsledků, prostě není kua možné! Ale to přece nevadí, paní Růžena ze 4. patra, toho času stodvacetikilová milovnice zákusků, čivav, kaktusů (nejblíže k píchání, jak je schopna se dostat) a vkusných umělých květin, vzápětí dostane romantiku tak sladkou, že ji rozbolí i zubní protéza, tudíž si takové "drobnosti" ani nevšimne. Ale co my ostatní?! My se holt musíme smířit se zmateným filmem, kde nic nedává smysl, ale hlavně, že je to celé strašlivě romantické, strašlivě mysterózní a parapsychologicky to přesahuje všechny roviny a meze. Hlavně ty inteligenční.(14.9.2017)

  • kingik
    ***

    Ona tajemná číslovka v názvu filmu představuje časový údaj, kdy má dojít k neznámé tragédii. Vousáč Dylan (Michiel Huisman) na to dojde tak, že těsně před jeho třicátými narozeninami ho stíhá nevysvětlitelný výjev, kdy se den po dni opakuje stejná série události, která vždy vyvrcholí (orgasmem mimo záběr) v nádražním vestibulu přesně ve 2:22, kdy na scénu vstoupí ozbrojený (sexuálně frustrovaný) muž, kterému není vidět do tváře. Dylan se v té době seznámí s atraktivní Sarah (Teresa Palmer), která vede ve městě galerii. Ve světle toho všeho Dylan zjistí, že ho k Sarah nepoutá jen kvalitní sex, ale také stejné datum narození, a vůbec celkově jsou jejich životy nevysvětlitelně propojeny. Dylan se dovtípí, že vše je zlověstný vzorec, v němž významnou roli sehrává číslovka 30, výbuch supernovy i prd na dně mořském, což brzy existenciálně i hormonálně ovlivní Dylanův život. Divák tedy sleduje, k čemu má zanedlouho dojít. Jde o pozůstatek minulých životů? Dávný zločin? Milostnou zradu? Prdnutí krásné blondýnky v časoprostoru? Je za tím predestinovaný či premenstruační syndrom? No, nesluší se prozrazovat, jak to celé vyvře na povrch. Na (vy)luštění záhady máte asi 100 minut, co film trvá. Děj mysteriozního filmu je zasazen do New Yorku. Námět je určitě zajímavý, zvolená forma zpracování je ale celkem unylá, ne úplně vyhovující a dostatečně tepelně zpracovaná, s nádechem filosofického rozměru. A tohle všechno vnímám jako negativum. Děj určitě není překombinovaný, dá se v něm komfortně orientovat. Myšlenka působí o maličko složitěji než ve skutečnosti je. Hrdina v hlavní roli je zosobněním unylosti ve své plné kráse, ale je zde naštěstí Teresa Palmer, která hladiny rozvíří svojí sympatickou aurou, než se odebrala na mateřskou dovolenou. Během filmu si samozřejmě nelze nevzpomenout na námětově spřízněné filmy. Od "Na Hromnice o den více" (1993/Bill Murray) až po "Na hraně zítřka" (2014/Tom Cruise) a "Predestination" (2014/Ethan Hawke). A najdou se i další, které nemá smysl vyjmenovávat. ale rozhodně existence těchto filmů neměla na hodnocení tohoto filmu vliv. Oproti nim má film poněkud seriálové zabarvení i syžet a převládají pokusy dostat jej do filosofické roviny. Divák je u filmu napnutý tak akorát, to nefunkční filosofování překousne, jen ta unylá a málo barvitá forma ho nedonutí vyhnat film do vysokých čísel. Teresa Palmer je ovšem patriotka a australského režiséra Paula Currieho nenechala na holičkách. 6/10(2.9.2017)

  • misterz
    ***

    Mysteriózne filmy a thrillery mám veľmi rád a musím uznať, že tento nepatrí k tým horším, ale zas nebolo to ani bohvieaké terno. Svojim námetom a myšlienkou to dosť pripomínalo Dead Again (1991) no nemalo to tú duchovnú hĺbku a ani tak výraznú mysterióznu atmosféru. Zato sa mi tu viac páčila romantická časť dejovej linky, tá ma v Dead Again bavila menej. Čo sa týka záveru, zdal sa mi mierne logicky nedotiahnutý, no neišlo o nič hrozné, je to len otázka vkusu. Priemer. 60/100(13.9.2017)

  • JohnCZ
    ****

    Podobný typ filmů mám velice rád a 2:22 je dalším kvalitním zástupcem žánru, byť v tomto případě je scénář vystavěn až na příliš vratké logice, což filmu trochu škodí. Celá zápletka je totiž jinak velice zajímavá a divák je celou dobu udržovat v napětí. K tomu nějaká ta neškodící romantika, pěkný mírně potemnělý vizuál a příjemné obsazení v podobě Terezky a "toho, co klátil Daenerys a poté se někam vypařil." Je to prostě celé pěkné, jen ten scénář to úplně nestíhá.(2.9.2017)

  • ARI50
    *****

    Paráda skvěle výborný film, Teresa dokonalá, příběh který mě držel od začátku na obrazovce a konec pro mě nervy drásající, film doplňoval výborný soundtrack no na konci mě slzy kroužily prostě se mi to hodně líbilo jedna velká bomba.Je pravda že jsem přemýšlel jestli 4 nebo 5 ale konec mě prostě překvapil.(1.8.2017)

  • - Ve filmu se mihne v davu komparzistů i Čech - Jaroslav Král, toho času cestovatel na kole kolem světa. (fcapab)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace