Sovětská bouře: 2. světová válka na východě

Dokumentů o 2. světové bylo už natočeno tolik, že je těžké nedovědět se něco nového. Ale co mě oslovilo úplně nejvíc, je forma, jakou to bylo vše zpracované. Míchání starých dokumentů, animací a hraných scén doplněné jakýmsi "deníkem" se spoustou technických informací je naprosto fascinující a tak tento dokument dává na frak všem filmům západní provenience a to jsem si myslel, že kolorovaná Apokaplypsa je hodně dobrá. (07.11.2011)

Grafické zpracování je vynikající,to se musí nechat. Jen mi vadí,že jsou tu rusové pojati jako chudáčci,co se brání proti agresorům,ale vůbec se tu nehovoří o ruském tažení na Polsko a Finsko. Opravdu je tu vše popsáno příliš černobíle. Vzhledem k tomu,že kdyby Němci Rusko dobyli,tak by možná u nás vůbec nenastal komunismus,tak mi je toto pojetí opravdu proti srsti . (10.02.2012)

Obsáhlému sovětskému dokumentárnímu seriálu téhož jména jsem dal 4* pro komplexnost jeho zpracování a obrovské množství dokumentárního materiálu, který se v něm objevil, i když pochopitelně se nevyvaroval a ani nemohl vyvarovat schématismu a ideologickému pokřivení, které vyplývalo z doby a místa vzniku. Novodobý ruský seriál by se ale měl zjednodušování a filtraci informací vyvarovat. Nejde o to, že je to film prvoplánově propagandistický, spíš je v něm dokumentární pohled redukovaný na čistě technickou stránku, tzn. proti generálovi X, který disponoval 250 tanky toho a toho typu a tolika a tolika vojáky, stál generál Y, který disponoval tím a oním. Prakticky se tam neřeší vnitropolitický a mezinárodně politický rozměr války, který samozřejmě měl pro reálný průběh bojů obrovský význam. Stalin byl ve své zemi nejen velitelem armády, ale i nejvyšším veleknězem, vládcem průmyslu i všech rozhodovacích institucí a jeho postoje byly klíčové pro pochopení událostí na východní frontě, především v prvním roce války, kdy vedl obranné boje. Sovětská armáda čítala v době napadení 5 mil. vojáků a převyšovala často velmi výrazně svého protivníka téměř ve všech kategoriích. V prvních 7 měsících ztratily sovětské síly 3,9 mil. vojáků, tisíce tanků i letadel a tyto ztráty jim uštědřoval protivník, který ve skutečnosti měl být sovětským vojákům důvěrně známý a neměl ani mít na své straně moment překvapení, protože přesné datum napadení bylo sovětskému vedení známo nejméně ze 70 zdrojů včetně tak absurdních, jako byl německý velvyslanec v Moskvě. V prvních dvou dílech seriálu přitom zaznělo jméno Stalin ryze okrajově snad jen dvakrát a divák se nedoví, že sovětští velitelé měli striktně zakázáno ustupovat bez ohledu na situaci, že sovětský důstojnický sbor byl zdecimovaný rozsáhlými čistkami a jakákoliv aktivita ve smyslu samostatného rozhodování byla nežádoucí. Osm dílů seriálu je pochopitelně krátký čas pro nějaké detailní zpracování tématu, ale tak závažné informace by pochopitelně měly mít v dokumentu své místo. Celkový dojem: 70 %. (06.11.2011)

Nebudu tady přehánět, když napíši, že tento ruský dokument o sovětsko-německé válce v letech 1941-1945 je za poslední dobu ten nejlepší. Nejedná se o klasický pohled, na jaký jsme zvyklí, ale o absolutně nové pojetí žánru dokument. Digitálně zpracované sekvence nebyli excelentní, ale rozhodně koukatelné a co hlavně, byly přesné co se týče vojenské techniky. Dále mě zaujaly černobílé fotografie převedené do 3D, z toho, a to se přiznám, jsem uchcával :-) Těch osm dílů mi uběhlo jako voda, a já jsem spokojen tak, jako u žádného jiného dokumentu. (02.02.2012)

Zdá se jako by jeden díl zcela chyběl. Rusi útočili od Budapešti na Berlín. Dokument se poněkud vyhnul "osvobozování" Varšavy, slovenský štát se zřejmě odštátnil už zahlédl Rusy u Komárna, a jak to bylo s vyjednáváním o Prahu jsme se také nedozvěděli. Jak říká komenář čeké televize: "Pád Vídně 13. dubna 1945 byl předehrou velkých událostí na Odře.", ke kterým ovšem v dokumentu nikdy nedojde. Byl to velký vlastenecký dokument. (27.09.2012)