P.K.

Na úvod sa mi vynorilo mierne Deja Vú, že zase sledujem film s indickými predstaviteľmi odohrávajúci sa v Európe. Lenže prekrásna atmosféra Brúgg sa rýchlo zamenila za multimilionové Dillí. Už na úvod mi svojou krásou učarovala Anushka Sharma, ale neskutočne mi vadilo koľko sa za prvých 45 minút spieva. Ja nie som vôbec muzikálový typ a tento prvok vo filmoch vyslovene neznášam. Film začína až po dobrých 50 minutách naberať na grádoch. Dovtedy som aj uvažol či tento 153 minútový epos dokážem dopozerať. Zrazu sa hlavný protagonista P.K. rozhovorí svojej kamarátke Jaggu o tom ako sa ocitol na Zemi, učil sa naše zvyky, spoločenské prostredie a vlastne všetko. Chudák mal v tom smolu, že pristál v indickej provincií a zrejme v krajine, kde je asi najviac náboženstiev na meter štvorcový. Presne však toto u mňa tento film zachránilo. Zrazu sa začali na obrazovke zobrazovať humorné scény, nepochopené spoločenské správanie. Film sa nebojí satiricky a úsmevne zaútočiť v súčasnej dobe na veľmi ošemetnú tému. Na tému náboženstva. Svojim prostým spôsobom P.K. krásne rozloží všetku dogmu okolo bohov, ktorých si ľudstvo počas existencie vymyslelo. Maximálne trefne vystihuje otázku zrejme najpálčivejšieho problému na tejto zemeguli a pritom prináša jednoduché riešenie. Presne toto tu dlho na filmovej scéne chýbalo. Navyše scenár je krásne dokorenení humorom, romantikou, miernymi fantasy prvkami a dodáva mu nádych mystičnosti. Prvá tretina zápasu bola o ničom, potom sa hráči rozohrali a nakoniec som videl zaujímavý zápas s prekvapujúcim koncom. (29.01.2015)

Většinou bolywoodu nedávám plnou palbu, ale tohle mě jako bezvěrce oslovilo, další film, co mě utvrdil, že náboženství je jen nástroj k ovládání davů, a že to někdo před tisíci lety někam sepsal a davy tomu začali věřit, je jen výmysl člověka k jeho prospěchářství. Kde chybí racionální vysvětlení, tam je víra, ale čemu má dnes člověk věřit, proč je tolik věřících a každý věří něčemu jinému, naučit se vzory našich předků, čemu věřili oni a předali to dál a dál, až se z toho stane fanatizmus. Víra, co to vlastně je? Bytí je jen jedno, tak se snažím víc být než nebýt. (19.01.2017)

Nejen skvělá pointa, ale i bezvadně zpracovaná, aniž by film jakkoliv rezignoval na běžné bollywoodské standardy, které ovšem ve vícerých bodech převyšuje :-) U filmu jsem se bavila, leč v některých okamžicích jednoho až zamrazilo, když se hlouběji zamyslel, jak to tne do některých choulostivých míst. I by mě zajímalo, jak byl film přijat v samotné Indii. (27.03.2016)

Nepamätám sa, kedy naposledy som v nejakom filme videl tak nesympatickú hlavnú postavu. Buď to Aamir Khan tak skvelo zahral, alebo je naozaj ideálnym ksichtom na facku. Skutočne veľmi ťažko sa mi vžívalo do rôznych situácii, ktoré najmä vďaka nemu vyzneli akosi trápne. Skrátka, nie že by bola táto komédia úplnou tragédiou, no uznajte (!), keď Vás film nebaví, aký bude Váš celkový dojem po 153 minútach??? (06.08.2016)

Film trochu připomíná pohádku - Jak pejsek a kočička vařili dort. Jednotlivé ingredience jsou dobré a chutné, ale dohromady je to takový mišmaš, ze kterého mi na rozdíl od velkého zlého psa sice nebylo špatně, ale také se nejednalo o žádný gastronomický zážitek. Khan má buď dobré vizážisty, suprovou genetickou výbavu nebo bobule proti stárnutí (chci je taky). Hudba je chvílemi neuvěřitelná. Jeden z hudebních motivů byl jak vystřižený z nějakého obskurního televizního pořadu typu Kolotoč. Některé scény balancují na hranici nesnesitelné trapnosti, že kdyby se jednalo o evropský film, tak to okamžitě vypínám. U Indů to člověk toleruje. Část národa, která si dává do chrámů plyšové opice a slony (viděl jsem to na vlastní oči), má ke kýčovitosti jiný vztah než my:-) (07.08.2015)