Vrásky

Sekce Variety, která každoročně představuje deset vycházejících talentů evropského filmu, mě letos v mnohém zklamala, Vrásky mě však nezklamaly vůbec. Narozdíl od ostatních filmů mladých režisérů, kteří letos na festivalu představovali své dílko, jsou totiž originální jak zpracováním, tak i příběhem. Oproti strnulé animaci u Krále čuňat, kde postavy při chůzi vypadaly, jako kdyby se snažily napodobit moonwalking Michaela Jacksona, byla Ferrerasova animace krásně čistá, "pohyblivá" a vystihující psychologické pochody postav. Navíc příběh jako takový je nesmírně lidský, místy překvapivý, krásně citlivý, v každé scéně zajímavý a, jakkoliv to slovo nemám ráda, i poetický. [47th Karlovy Vary International Film Festival] (03.07.2012)

Připadá vám, že je to jen pár dní, co jste zakusili svůj první polibek .. snad jen pár chvil, kdy jste se poprvé milovali .. a najednou je z vás omšelý dědek, který se ztrácí ve své zastřené mysli a mladí ho stěhují kamsi do domova důchodců. Hrozná představa. Ono člověku při tomhle pomyšlení, že i on jednou bude starý a zapomnětlivý, naskočí nějaké ty Vrásky. Proto je tenhle animák spíš takovým decentním nakopnutím pro všechny, co ještě mohou naplno žít, že by si měli ten čas pořádně užívat a nepromarnit ho .. (27.09.2014)

[SPFF 2012, Sydney] Oveľa slabší, pri troche blahosklonnosti seniórny "Prelet nad kukačím hniezdom" v ktorom sa nejedná o stret konformity s nekonvenčnosťou, ale o konfrontovanie staroby s jej možnými, bezútešnými následkami. Tie sú tu jak odľahčené cez výrečnosť a čipernosť spriatelených dôchodcov, tak nesentimentálne umocnené skrz výskyt sprievodných ochorení, nenapraviteľných nepríjemností. Starobinec = blázinec, prebývajúci uvrhnutí do zabudnutia bez opýtania, s nekonečnou haldov spomienkových útržkov (vlak), s túžbou byť opäť mladý/slobodný (útek), ale aj rezignáciou presýtení kedže život zľutovanie nepozná (Alzheimer). Premise sa teda moc vytknúť nedá, pozdávala sa mi aj nenáročná animácia, ktorá sa pozorne upriamovala na mimiku a sem-tam pozoruhodne skĺzla do pár sekundových sekvencí zahrúženia/precitnutia. Skôr mám výhrady k samotnej realizácii storyboardu, ten mi príde polovičatý, v niektorých častiach nešťastne odfláknutý a kompenzovaný prostredníctvom neustáleho kecania...čož môže byť napadnuté argumentom, že nič iné im neostáva, ale s tým nesúhlasim pretože náznaky tam jednoznačne boli a to čo do postáv, tak príhod. Štvrtú hviezdu tam nevylepím len kvôli tomu koncu, ktorý síce chápem, no "Arrugas" - záležitosť predovšetkým pre dospievajúcich/dospelých - by isto zniesol a takisto by mu prospel o niekoľko minút skorší cut. (09.07.2012)

„Copánku, popletl jsi mi léky.“ - „Vážně?“ - „Zapomněl jsi na Viagru.“ Se smutkem, jistou hořkostí, ale i střízlivostí, humorem a nějakým tím nadhledem o stárnutí a životě v domově důchodců, tedy věcech všedních, ale ne až tak příjemných, které čekají na všechny věkem či stavem „požehnané“ z nás. Ovšem možná ještě víc je film o síle skutečného přátelství…Chvílemi ne tak úplně tušící Emilio skončí v domově důchodců, kde třeba takový bazén je jen na okrasu a společenská místnost „tepe životem“. Pak ale zjistí, že osazenstvo není tak nudné. Argentinský vtipálek Miguel nenápadně okrádající svěřence, komunikativní blondýna Antonie škemrající o jídlo pro vnuka, Dolores a její švindlíř Modesto, „marťanů“ bojící se Carminie a další tvoří zajímavou sestavu. „Rockefeller“ postupně pochopí, že nejdůležitější je neupadnout do deprese a neskončit na horním patře… Tomuto malému, ale o to hezčímu filmu dávám solidní 4*. „Neboj se, příbuzní jsou jako turecký med, celý rok je nemáš, jenom na Vánoce.“ - „Ano. A obojí umí hnout žlučí.“ (17.11.2019)

Nikdy bych nevěřil, že se dá o strastech stáří natočit tak výborný film, který má v sobě všechno, humor, emoce, dokonce i napětí (obzvlášť zcela poslední scéna, děsivější než všechny horory, co jsem loni viděl, dohromady!). Animace je velmi dobrá a působí svěže, například díky roztřesenosti kamery v pár scénách. Dokonce je díky animaci výsledek mnohem poetičtější, než by kdy byl hraný (nehledě na to, že herecký ansámbl by mohl v půlce odejít do věčných lovišť). Jednoduše dobrej film. " Na to aby se člověk cítil mladý neexistuje nic lepšího, než paranoia, viď že jo. " (14.01.2014)