Reklama

Reklama

Hra na lásku

  • Česko Like Someone in Love (festivalový název) (více)
Trailer

Obsahy(1)

Starý muž a mladá dívka se setkají v Tokiu. Ona o něm nic neví, on si myslí, že ji snad kdysi znal. On ji pozve k sobě domů, ona mu nabídne své tělo. Pavučina bizarního vztahu, trvajícího pouhých čtyřiadvacet hodin, je však velmi spletitá a ani jeden z hrdinů neví, jaké budou následky jejich setkání.
Po Věrné kopii, natočené ve Francii, se Kiarostamí vydává do dalekého a tajemného Japonska - jeho poslední dva celovečerní filmy jsou zároveň prvními dvěma hranými filmy natočenými mimo Írán. V jednom rozhovoru se Kiarostamí vyjádřil k volbě Japonska následovně: „Pokud natočím film v Japonsku, bude to naprosto jiné prostředí, které však bude pro západní publikum podobně exotické jako Írán. Film se bude stejně muset všude promítat s titulky." S myšlenkou natočit příběh zasazený do Japonska koketoval Kiarostamí již od roku 2002 (krátce po dokončení filmu Deset) a původně se mělo jednat o odyseu taxikáře v nočním Tokiu. Některé prvky z této původní črty (režisér je všeobecně známý tím, že má vždy rozpracováno několik skic budoucích filmů, průběžně je reviduje a k některým se pak vrátí a natočí je) ve filmu nakonec zůstaly, příběh se však během deseti let „zrání" poměrně zásadně proměnil.
Kiarostamího snímek vyniká dnes již prakticky zapomenutým uměním záměrné a detailní práce s mizanscénou. Kladení mizanscény do popředí uměleckého zájmu a využívání jejího uspořádání jako základního kompozičního prvku, tolik používané u starých mistrů od Ejzenštejna přes Wellese až po Premingera, je v současném filmu poměrně omezeno. Like Someone in Love je příkladem aplikace tohoto pozapomenutého umění par excellence a dílo doslova uhrane diváka propracovanou kompozicí záběrů (čímž ostatně navazuje na většinu předchozích Kiarostamího snímků).
Jedním z klíčových motivů je vzájemné porozumění, které bylo ostatně zásadní i pro dalšího tvůrce-cizince a jeho japonský film, totiž Sofii Coppolovou (Ztraceno v překladu/Lost in Translation, 2003). O vzájemném porozumění bez společného jazykového vybavení často mluví i producent Kiarostamího posledních filmů Marin Karmitz (který s režisérem spolupracuje, přestože mluví pouze francouzsky, zatímco Kiarostamí jen persky a anglicky). Během natáčení navíc došlo k zásadním finančním problémům (odstoupil koproducent v podobě televize Arte), a proto musel Karmitz prodat v aukci sochu od slavného Yvese Kleina a z výnosu zaplatit dokončení filmu. Poté se nechal slyšet: „Nic se vlastně nestalo. Pouze jsem vyměnil umění za umění." (Letní filmová škola)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (38)

maren33 

všechny recenze uživatele

Like Someone in Love je art film, který má sílu vtáhnout diváka do děje a přitom celý stojí na jednoduché zápletce. Sledujeme tedy setkání dvou lidí, kteří i přes věkový rozdíl najdou jakési porozumění, ale nevyhnou se nepříjemným následkům. Celé je to krásně nasnímané a kompozice záběru je vskutku velmi propracovaná. Příběh vlastně drží na uvěřitelných hereckých výkonech a na jejich dialozích. Působí to na mě jako krátká povídka z Tokia, kterou jsem si užil. ()

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Neuveritelna lidskost, filmarska zrucnost a zaver, doted vidim par divaku vedle sebe, jak jen prekvapive rozhodi rukama:-) Pred projekci velmi dustojne oceneni Abbase Kiarostamiho (snad se na LFS blyska na lepsi casy a predavani cen nebude jen prehlidkou trapnosti). Pro me osobne asi nejvetsi zazitek LFS. ()

Reklama

Traffic 

všechny recenze uživatele

Díky velmi rozvolněnému tempu dialogů možná vůbec nejpomalejší Kiarostami. Diváci, kteří nevnímají postupné rozvíjení vztahů mezi lidmi a jejich reprezentacemi, případně vciťování postav do nových společenských rolí, u toho musí hodně trpět. Je to z řady důvodů uspokojující film, ale nádherně nasnímanou a emocionálně zdrcující noční jízdu Tokiem z úvodu už pak nic nepřekoná. ()

ainny 

všechny recenze uživatele

Já dám zatím průměr, lepší průměr. Sledovala jsem to na jedno oko a ucho při práci, a když jsem to přehrávala ze set top boxu na rekordér. Tedy do půlky. V druhé půlce už jsem jenom koukala, protože mě to zaujalo. Jenže mi utekl ten začátek, no... Celkové vyznění filmu je hodně, hodně japonské. Takže zvláštní. Až si to pustím znovu, tak se k hodnocení pravděpodobně vrátím a půjdu ještě výš. Protože už je to pár hodin, co jsem DVD vypnula a pořád o filmu přemýšlím. A takové filmy já hodně ráda. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Kiarostamiho zahraniční díla vždycky trpí tím, že íránský pohled na kinematografii a práci s postavami přenášejí do zahraničního prostředí, kde je ale mentalita úplně jiná a tak to nedokáže působit zrovna důvěryhodně. Hodně to bylo znát už u Věrné kopie a bohužel je to i tady, ale kupodivu ne až tolik. Hra na lásku snad ve všem víc připomíná Kiarostamiho íránskou tvorbu než právě Věrná kopie, ze které se Kiarostami až moc snažil udělat evropský art a přitom mu v tom jaksi vymizelo to, co mu jde ze všeho nejlépe. Tady si ale svůj styl naštěstí zachoval (což mě mile překvapilo, protože jsem si myslel, že v těch svých evropských filmech toho nebude schopný) v mnoha ohledech - nejen třeba úhly kamery, ale také tím, že se většina děje odehrává uvnitř auta a skrze dialogy mezi několika lidmi, což je filmařský způsob, který použil už třeba v Život jde dál, Chuti třešní nebo Deseti. A já ho hodně rád, takže už jen kvůli tomu si mě atmosféra tohohle filmu dost získala a mé kladné dojmy nestojí jen na ní, protože i ten příběh má něco do sebe, přišel mi i dostatečně promyšlený (byť ne k dokonalosti, třeba jsem úplně nepochopil, co ona na tom profesorovi viděla, když by mohla být opravdu jeho vnučka - ano, ten její přítel je hovado a k němu cítila určité sympatie, protože hovado nebyl, ale jako vysvětlení je to pořád nedostatečné) a dokáže i dobře gradovat, jen se teda posouvá strašně pomalu (a popravdě snad nejpomaleji ze všech jeho filmů, co jsem zatím viděl) a je třeba u toho dávat pozor, protože posun v ději je mnohdy jen v jedné jediné větě a když vám uteče, tak vám pochopitelně uteče i něco důležitého. Pak i konec mi přišel poněkud ukvapený (byť se to v něm změní skoro až v horor a jednou jsem se dost lekl), ale jinak jsem docela spokojený, Na Kiraostamiho nejlepší filmy to rozhodně nemá, ale pořád je to docela kvalitní film. Slabé 4* ()

Galerie (12)

Zajímavosti (2)

  • Inšpiráciou k filmu sa stala jedna z návštev Kiarostamiho v Japonsku. (Crybaby)
  • Film mal produkčný názov The End, čo bol aj jeho pôvodný názov. (Crybaby)

Reklama

Reklama