Reklama

Reklama

Mizející vlny

  • Česko Aurora (festivalový název) (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Dostat se do mozku někoho druhého. Vidět, co cítí, najít odpovědi na otázky, odhalit tajemství. Od filmu Věčný svit neposkvrněné mysli přes Počátek se největším dobrodružstvím stala cesta do lidské mysli. Sci-fi romance Mizející vlny vypráví příběh mladého informatika Lukase, který se zúčastní kontroverzního mezinárodního experimentu – vstupuje do mysli mladé ženy Aurory v komatu, aby ji pomohl navrátit vědomí. Jenže místo toho se zaplete do osidel ženiných vášní a fantazií, což zcela naruší jeho reálný život. Fantastické melodrama o lásce a touze po spojení je metaforou dnešního prorůstání technologií a mysli, a zároveň tělesným dobrodružstvím, kde ohledávání vlastního těla nemá žádné limity. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (36)

Othello 

všechny recenze uživatele

Nejimpresivnější běh s nahými zadky v dějinách filmu, chlapci. Problém Aurory je ten, že svoji nepřístupnosti a formálním pojetím (často velké celky; objekty v centru záběru, narozdíl od lidí) vytváří iluzi komplexního a obecně aplikovatelného filmu, leč v zásadě jde jen o intimní výpověď autorky, odvážnou zejména v tom jak se snaží vizuálně vystavět mužské podvědomí. Čím více v tom kdo bude hledat, tím hůře mu bude. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Po náhodném zhlédnul traileru, který mě nadchnul a nekonečně navnadil, jsem měl jasno v tom, že tento film musím dřív nebo později vidět. Ta chvíle konečně přišla a rozhodně nelituji, je to strašně zajímavý film, který je na hony vzdálen všemu, co se dnes točí. Uvážím-li, že to natočila teprve 30 letá režisérka, můj respekt k této nevšední podívané jen roste. Ostatně, pro mě osobně je tenhle film zajímavý už jen tím, že je to moje vůbec první konfrontace s litevskou filmografií. No řeknete sami, kdy se vám poštěstí vidět film z této země? (A když jsem se teď díval, na ČSFD je k dnešnímu dni pouhých 13 (!) filmů, které mají litevský původ.) Vždy si rád takto rozšířím obzory o to, jaké filmy se točí jinde ve světě. Pokud jde o MIZEJÍCÍ VLNY, téměř jistě to není film pro každého. Dvouhodinová stopáž, minimum dialogů a často drásající záběry mohou být důvodem, kvůli němuž spousta diváků nad tímto filmem ohrne nos. Pokud je však vaše hlava otevřená a netrpíte deficitem stran filmové bezpředsudečnosti, můžete se dočkat nečekaně působivého filmového zážitku, který je ve svém výrazu harmonizující i zneklidňující současně. Chci v našich kinech víc takových originálních evropských filmů! ()

Reklama

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Nejpůsobivější běh s nahým zadkem v dějinách filmu. Na rozdíl od jiných festivalových filmů, tenhle nehraje na jistotu (trocha smíchu, trocha smutku a nějaký to brnkání k tomu) a režisérka má vizi. Škoda přehnaného lyrismu a absentujícího děje, náladové výjevy to i přes realizační brilantnost (snídaně na pláži) dvě hodiny neutáhly. Ale nějaký pocitový ocas tenhle film má. 70% ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Zatím suverénně nejhorší zážitek z Varů. Po filmařské stránce jde o pozoruhodné dílo, hlavně na poměry miniaturní kinematografie jako Litva, ale co nadělat, když mě všechno ohledně obsahu naprosto znechutilo. Výchozí nápad není špatný, ale jeho pojetí jej dokonale zabíjí. Cesta do mysli ženy v komatu se mění v samoúčelnou přehlídku toho, jakými způsoby lze obrátit žaludek naruby. Nekonečný proud úchylných obrazů má nakonec za následek to, že se ze samotného vědce stává úchyl, jenže to je vidět jen ve dvou zcela explicitních (samozřejmě sexuálně sadistických) scénách. U snímků 60. a 70. let mě vždycky poměrně štvalo, když ponory do subjektivity postav probíhaly skrze tehdy módní zjednodušované a zjednodušující psychoanalytické symboly. Zde jsem si říkal, co bych dal zato, kdyby alespoň tento klíč v ponorech do mozku fungoval, jelikož vše bylo vydáno na pospas zcela zvrácené představivosti režisérky a scenáristy, jež si sami určili pravidla. Odmítnul jsem je přijmout a trpěl až do konce. Několikaminutová scéna běžící nahé dvojice nezpouštějící objektiv z jejich pozadí můj postoj ještě utvrdila. Snímek mi neměl absolutně co říct, i když toho měl na srdci asi mnoho. Způsob, jak všechny obrazy a výjevy bral absolutně vážně, mi přišel až směšný. Začínám mít pochybnosti o tom, zda-li dramaturgická změna v sekci Na východ od západu nebyla jen krokem k větší prestiži festivalu na úkor diváckých zážitků. Tenhle film slouží jako ryzí důkaz těchto obav, který snad je ostatními vybranými počiny v sekci vyvrácen. ()

Mertax 

všechny recenze uživatele

Nejlepší běh nahých zadků v dějinách filmu (Rob Roy opisuje). Hypnotická atmosféra a skvělá zcela statická scéna, kdy si (nazí) protagonisté nehnutě vypráví o svých životech a všude kolem je jen tma a touhy, strach a chtíč podvědomí. Škoda, že tomu předchází poměrně nudná hodina a půl./// Film je zaměřen na různé tělesné tekutiny a výměšky (krev, menstruační krev, sperma) a režisérka má asi fetiš na chodidla, což občas vedlo k tomu, kdy jsem se uchechetla, neboť to místy bylo směšné - viz scéna s kálícím broukem nebo jídlem./// Spletající se (nahá) souložící těla, která se vzájemně absorbují - zajímavý nápad, který je však na pomezí swingers party a umění. [47. MFF KV] ()

Galerie (11)

Zajímavosti (2)

  • Hlavnú hereckú dvojicu hľadala režisérka v Litve intenzívne pol roka. (Zdroj: ASFK)
  • Bruno Samper sa pri písaní scenára zameral na prieskum danej vedeckej oblasti – stretával sa s vedcami, psychológmi a lekármi. (Zdroj: ASFK)

Reklama

Reklama