Pátrání po Sugar Manovi

Dokument jsem registroval už v době uvedení, ale nevědomky jsem se přidal k celému světu a jeho protagonistu dalších 12 let ignoroval. Nedávno jsem Rodrigueze objevil díky Spotify a teď mi hraje tak často, že mi snad zadře jablečný software… Píseň Crucify Your Mind je jedna z nejgeniálnějších kdy nahraných věcí, jejímu rytmu, údernému riffu a poetice ani Bob Dylan nestačí. A když jsem se teď konečně dopátral Sugar Mana, chtě nechtě jsem se pral se slzami a definitivně se přemluvil ke koupi gramofonu, který debutově poctím albem Cold Fact. Dokument není kdovíjaký a až moc zanechává opar tajemnosti, který titulní detektivové jdoucí po stopě prchlivé hudební legendy prorážejí. Zbývá mnoho věcí, o nichž se chceme dozvědět víc (ať už to, co se sakra dělo s penězi za alba prodaná v JAR, nebo o následcích provalené jihoafrické slávy). Skončí se formou sladké pohádky, ale přece je to rozprávka ve vší své nepravděpodobnosti naprosto uvěřitelná a soběstačná. Rodriguez vyformoval sebe i velkou část jedné po právu nespokojené jihoafrické generace svými písněmi, které nosí srdce na dlani. A když se s ním seznámíme v několika rozhovorech, archivních záběrech a upřímně nadšených výpovědích lidí, jimž jeho hudba změnila život, nic víc k tomu nepotřebujeme. Příběh malého, skromného a pracovitého muže, jehož v domovské zemi přehlížené dílo si žilo vlastním transatlantickým životem, je zkrátka krásný, trochu hořký a inspirativní. Nadčasová hudba si své fanoušky nakonec vždy najde, a když je její autor takhle přízemní (v tom nejlepším smyslu slova) frajer, její konzumace je rázem ještě sladší. (19.01.2024)

Díky za Sugar Mana a za skvělý životopisný film o muži, který se v životě živil jak se dalo, ale který měl dar psát básně o tom, co viděl nebo sám zažil a pak to úžasným způsobem prezentoval ve svých písních. A to co v životě viděl, nebylo většinou nic pozitivního, spíš naopak, samá bída a strádání. Rodriguez ani nevěděl, jak je slavný a i když se pak okolnosti změnily, tak zůstával stále svůj a za sebe můžu napsat, že na konci tohoto dokumentu mě to emotivně docela rozhodilo. Téměř neuvěřitelný příběh s ještě neuvěřitelnějším koncem. Vřele doporučuju a jdu hledat jeho písničky, protože to rozhodně stojí za to. (02.04.2013)

Po dokumentární stránce všechno špatně. Manipulace s fakty jak se zrovna (ne)hodí do krámu, otravný střih (všimnete si ho a to je u střihu vždy problém), neřešení otázek co se nabízejí a oproti tomu mnohdy „zabřednutí“ u podružného podtématu. Navíc z toho vůbec není jasné o co tvůrcům šlo, protože se tu plácá páté přes deváté; mnohdy najednou. O Rodriguezovi to ve výsledku (bohužel) vůbec není, když už něco, tak jde o neuvěřitelný příběh dvou jeho alb. A přesto všechno bych to doporučil úplně každému. Ovšem nikoli jako dokument, ale jako nejlepší upřímně dojímací moderní pohádku široko daleko. (08.04.2013)

Sixto Rodriguez je pro mě, ostatně jako pro většinu světové populace, zcela neznámý hudebník. Nevěděl jsem tudíž, co od dokumentu očekávat. A to mi bylo ku prospěchu :). Dočkal jsem se totiž krásného příběhu o tajemném zpěvákovi, jehož písničky inspirovaly miliony lidí za mořem. Škoda jen, že dokument ztrácí ve chvílích, kdy je odhalen Rodriguez. Ono to hledání je vždy naplňující více, jak cíl cesty. Alespoň že v tomhle případě to dopadlo na výbornou :). Koncert v Jižní Africe je totiž dojemný a Rodriguezovy písničky chytlavé. (14.09.2014)

Videl som už veľa neuveriteľných príbehov, ale toto je bezpochyby ten absolútne najneuveriteľnejší. Kebyže by niekto natočil celovečerný Hollywoodsky film presne podľa týchto udalostí skritizoval by som to a odvolával by som sa na hroznú naivitu a až detinský pocit na silu vloženú dojímavosť. Lenže ono sa to stalo naozaj. Holt hudobníci šesťdesiatych rokov sú stále frajeri. (16.06.2013)