Četník a četnice

Kdo by neznal zmatkářské četníky z malebného Saint Tropez. Louis de Funes a spol. si tady odkroutili své a vzešlo z toho pár příjemných a odpočinkových komedií, které už baví diváky pěknou řádku let. Poslední díl z četnické série není k zahození, ale ani nijak výrazně nepředčil svoje předchůdce. Jako by došly nápady, a tak se k četníkům nasadily atraktivní četnice. Ty rozproudí i ty největší suchary a na četnické stanici je tím pádem pěkné horko, pěkně veselo, vzniká spousta trapasů a nedorozumění a vše jede v osvědčených kolejích francouzských komedií ze staré dobré školy. U předchozích dílů jsem se bavil možná trochu víc, anebo už tenhle humor jde tak nějak mimo mě. Přesto jsem se na to po dlouhé době podíval v televizi a nelitoval. 60% (07.01.2012)

Pseudointelektuální kecy o lidové zábavě hodˇme do koše - má to být snad zábava pro slony? Scénář je v porovnání s prvními díly poněkud infantilní, ale v tomto stále nepřekonává "Mimozemšťany" a i když narativ kulhá na obě nohy zdárně to kompenzuje řemeslně dokonalá režie.  Jacques François ve své typické vedlejší roli nikdy nezklame - vlastně docela nedoceněný herec. Závěr je jednoznačný: stále je to Louis de Funès a to sakra i po 40 letech znamená něco vyjimečného. (18.12.2022)

nostalgické 3* Kdo by neznal Louis de Funèse jako četníka ze Saint Tropez? Otázka je samozřejmě pro dříve narozené, pro které to před sametovou revolucí byla jedna z nejznámějších a nejčastějších zahraničních postav televizní obrazovky, a to i kvůli dabingu Františka Filipovského. Francouzské bláznivé komedie byly oblíbené a my starší na nich vyrůstali. Proto není divu zdejšího vyššího hodnocení. Z dnešního pohledu po obsahové stránce samozřejmě nepřinášejí nic světoborného, ale byl to únik od každodenní reality. Prvnímu dílu a mému nejoblíbenějšímu dílu o mimozemšťanech nechám nostalgické čtyři hvězdičky a ostatním, které jsem viděl několikrát, přiřadím o stupínek horší známku. Možná si je časem zopakuju, ale tím pádem budu už kritičtější. Takže zatím takto. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (19.07.2021)

Na četnickou funesovskou hexalogii mohou být ty nejrůznější názory. Osobně se domnívám, že nejslabší a nejméně nápaditý je její pátý "mimozemšťanský" díl s dnes místy až dětinsky působícími triky. Feminizující závěrečný díl jako celek naopak v porovnání s dneškem spíše vynikne nápaditostí alespoň některých dialogů, občasným zátřpytem ne jednoho gagu a odvážnými scénami (konfrontace zralé padesátnice s jejími pozdními dcerami opravdu bere dech). Kdo do této hexalogie vkládá víc, než kdy do ní bylo vloženo, tj. kdo očekává více než přátelskou, více úsměvnou a krotkou než údernou nebo dokonce nápaditou zábavu, je zklamán. ČETNÍK byl totiž už jménem svého hlavního protagonisty Funese od počátku zamýšlen jako veselohra lidové zábavy. Zábavy, které přes občasné skluzy k plytkosti nepostrádá spád, řemeslný nápad a stále kvalitní výkony s celou řadou slušně nebo i dobře zvládnutých charakteristik minulé doby na přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století. (05.04.2009)

Před dvacetti lety stále dokola v televizi vysílali tři z šesti "četníků". Byli to ze Saint Tropez, mimozemšťané a právě tento. Znal jsem už téměř každou větu a bohužel jsem se jich přejedl a začal je snad i nenávidět. Nevím jak bych je vzal nyní, asi by mi připadali spíše k smíchu... V mém srdci přesto místo mají a tato část (byť není určitě nejkvalitnější) obzvlášť... - Viděno 8x cca - 70% (20.06.2011)