Dante Lam je smažka, pohybující se na hongkongské filmové scéně formou sinusové křivky. Vždycky natočí nějakou pecku (Beast Cops, Hit Team), aby to pak proložil hrůzou kardinálních rozměrů (Twins Effect). A navíc kamarádí s Gordonem Chanem a to už je vražedná kombinace. ;)
Ale dosti humoru, v Hong Kongu konečně vyšel Heat Team, pokračování Hit Teamu a mě velice zajímalo, v jaké části sinusovky se právě Dante nachází. Hned z úvodu můžeme prozradit, že se o žádné pokračování nejedná a název Heat Team neznamená, že sledujeme ultranabušenou jednotku typanů, ale je tu vtipně proto, že na policejní stanici, kde se film odehrává se rozbila klimatizace. Je léto, venku je šestatřicet a v budově je pekelné horko. A nebude to lepší, protože ke sboru právě nastoupil playboy K.C. (Eason Chan) a ostřílený, nicméně před ženami trochu stydlivý Y.T. (Aaron Kwok). Oběma velí mírně pomatený šéf, který je posedlý povýšením a rád překvapuje své kolegy na nejrůznějších místech (třeba když se Aaron s Easonem chtějí na zkoušku políbit, ale... to už jsem možná prozradil hodně ;)). Nelekejte se, tenhle úlet patří jen do souboru Danteho slabších gagů, jinak je K.C. výhradně na holky a dovede sbalit i jeho přímou nadřízenou To, která měla před svatbou s kompostovým magnátem.
O to všechno sice vůbec nejde, protože hlavním cílem je profesionální kasař Ken, mající zálusk na ultradrahý diamantový náramek (a podaří se mu ho ukrást, když v explozivní sekvenci vytáhne na policii s těžkými zbraněmi... od M-60 až po bazuku) a jeho pohledná asistentka, kterou se velmi neobratně snaží sbalit Y.T. Heat Team se naprosto neomylně po celou dobu koupe v žánru buddy-komedie a dokonce bych řekl, že Dante šel ještě o kousek dál a jeho snímek by se dal označit jako hongkongská verze Bayových Mizerů. Tedy až na to, že Mizerové jsou mnohem lepší. Vysokou laťku tu drží především herci, Eason Chan dokazuje, že pokud ho někdo umí obsadit, má co předvést a umí lidi pobavit, Aaron Kwok už je trochu slabší, tím spíš, že mu Lam nedává příliš šanci zazářit v akčních scénách (těch tu pár je, ale film na nich nestojí a nejsou ani nikterak oslnivé. Mají dobré nápady (paintballová přestřelka o vedoucí pozici v týmu), ale technicky by to chtělo přitlačit).
Málokterý film předvádí slabiny režiséra v tak širokém měřítku jako Heat Team. Dante si evidentně oblíbil steadicam a čočky s dlouhým ohniskem, což v úvodu filmu působí "cool", ale steadicamové "úcuky" po každém druhém střihu začnou působit poněkud omšele, o čočkách nemluvě (naštěstí je Dantemu v půlce filmu někdo zabavil ;), mnohem větší problém jsem však měl s komediální stránkou filmu. K dispozici byl dobrý materiál obsahově, ale podání pokulhává. Dante se neobtěžuje gag podpořit vhodnou hudbou, slovo gradace je mu úplně cizí (to platí i o vývoji děje... snímek sice má finále, ale to přijde jaksi mimochodem a všichni se tam postřílí naprosto laxně ;) a sami víte, že vtip může být jakkoliv dobrý, ale musí se umět vyprávět. Kwok i Chan sice ždímou esa z rukávů jako diví, ale i herecký výkon má určité hranice, myslím, že režisér mající zkušenost s komediálním žánrem by naše bránice prohnal mnohem lépe. Dantemu se ale příliš nedaří ani na jeho domácím akčním poli. Pokud jde o duely muže proti muži, s rozvážným taktizováním, nemá konkurenci, ale při rychlopalbě na dálnici už si není tak jistý v kramflecích a jakkoliv má deset steadicamů, zvolené úhly působí skoro až televizně.
Nejsou to až tak obrovské prohřešky jak by se mohlo z textu zdát, ale Danteho neohrabanost vám nedovolí se do příběhu nebo postav zažrat. Nikdo tu nechce vývoj postav (i ten je nulový, protože na konci se k sobě oba hrdinové mají skoro stejně jako na začátku, tedy s tím rozdílem, že KC má v zadku o půl kila víc olova ;), ale během těch devadesáti minut byste k nim měli cítit alespoň sympatie (nebo nenávist, každá emoce je dobrá), ke K.C.mu a Y.T.mu nepocítíte nic. Jsou jen další z nekonečné řady hrdinů, kteří vás přišli na chvíli pobavit. Nijak nevyčnívají a tak z vaší mysli ulétnou stejně rychle jako pára nad hrncem. Škoda, i když pro Danteho to není zdaleka spodní hrana sinusoidy. Teď se chystám na jeho Jiang Hu z roku 2000 a když se to povede, tak možná i Love on the Rocks s Donniem Yenem. Modlete se za mě. 50%
()
(méně)(více)
重案黐孖Gun
Heat Team
Dante Lam je smažka, pohybující se na hongkongské filmové scéně formou sinusové křivky. Vždycky natočí nějakou pecku (Beast Cops, Hit Team), aby to pak proložil hrůzou kardinálních rozměrů (Twins Effect). A navíc kamarádí s Gordonem Chanem a to už je vražedná kombinace. ;) Ale dosti humoru, v Hong Kongu konečně vyšel Heat Team, pokračování Hit Teamu a mě velice zajímalo, v jaké části sinusovky se právě Dante nachází. Hned z úvodu můžeme prozradit, že se o žádné pokračování nejedná a název Heat Team neznamená, že sledujeme ultranabušenou jednotku typanů, ale je tu vtipně proto, že na policejní stanici, kde se film odehrává se rozbila klimatizace. Je léto, venku je šestatřicet a v budově je pekelné horko. A nebude to lepší, protože ke sboru právě nastoupil playboy K.C. (Eason Chan) a ostřílený, nicméně před ženami trochu stydlivý Y.T. (Aaron Kwok). Oběma velí mírně pomatený šéf, který je posedlý povýšením a rád překvapuje své kolegy na nejrůznějších místech (třeba když se Aaron s Easonem chtějí na zkoušku políbit, ale... to už jsem možná prozradil hodně ;)). Nelekejte se, tenhle úlet patří jen do souboru Danteho slabších gagů, jinak je K.C. výhradně na holky a dovede sbalit i jeho přímou nadřízenou To, která měla před svatbou s kompostovým magnátem. O to všechno sice vůbec nejde, protože hlavním cílem je profesionální kasař Ken, mající zálusk na ultradrahý diamantový náramek (a podaří se mu ho ukrást, když v explozivní sekvenci vytáhne na policii s těžkými zbraněmi... od M-60 až po bazuku) a jeho pohledná asistentka, kterou se velmi neobratně snaží sbalit Y.T. Heat Team se naprosto neomylně po celou dobu koupe v žánru buddy-komedie a dokonce bych řekl, že Dante šel ještě o kousek dál a jeho snímek by se dal označit jako hongkongská verze Bayových Mizerů. Tedy až na to, že Mizerové jsou mnohem lepší. Vysokou laťku tu drží především herci, Eason Chan dokazuje, že pokud ho někdo umí obsadit, má co předvést a umí lidi pobavit, Aaron Kwok už je trochu slabší, tím spíš, že mu Lam nedává příliš šanci zazářit v akčních scénách (těch tu pár je, ale film na nich nestojí a nejsou ani nikterak oslnivé. Mají dobré nápady (paintballová přestřelka o vedoucí pozici v týmu), ale technicky by to chtělo přitlačit). Málokterý film předvádí slabiny režiséra v tak širokém měřítku jako Heat Team. Dante si evidentně oblíbil steadicam a čočky s dlouhým ohniskem, což v úvodu filmu působí "cool", ale steadicamové "úcuky" po každém druhém střihu začnou působit poněkud omšele, o čočkách nemluvě (naštěstí je Dantemu v půlce filmu někdo zabavil ;), mnohem větší problém jsem však měl s komediální stránkou filmu. K dispozici byl dobrý materiál obsahově, ale podání pokulhává. Dante se neobtěžuje gag podpořit vhodnou hudbou, slovo gradace je mu úplně cizí (to platí i o vývoji děje... snímek sice má finále, ale to přijde jaksi mimochodem a všichni se tam postřílí naprosto laxně ;) a sami víte, že vtip může být jakkoliv dobrý, ale musí se umět vyprávět. Kwok i Chan sice ždímou esa z rukávů jako diví, ale i herecký výkon má určité hranice, myslím, že režisér mající zkušenost s komediálním žánrem by naše bránice prohnal mnohem lépe. Dantemu se ale příliš nedaří ani na jeho domácím akčním poli. Pokud jde o duely muže proti muži, s rozvážným taktizováním, nemá konkurenci, ale při rychlopalbě na dálnici už si není tak jistý v kramflecích a jakkoliv má deset steadicamů, zvolené úhly působí skoro až televizně. Nejsou to až tak obrovské prohřešky jak by se mohlo z textu zdát, ale Danteho neohrabanost vám nedovolí se do příběhu nebo postav zažrat. Nikdo tu nechce vývoj postav (i ten je nulový, protože na konci se k sobě oba hrdinové mají skoro stejně jako na začátku, tedy s tím rozdílem, že KC má v zadku o půl kila víc olova ;), ale během těch devadesáti minut byste k nim měli cítit alespoň sympatie (nebo nenávist, každá emoce je dobrá), ke K.C.mu a Y.T.mu nepocítíte nic. Jsou jen další z nekonečné řady hrdinů, kteří vás přišli na chvíli pobavit. Nijak nevyčnívají a tak z vaší mysli ulétnou stejně rychle jako pára nad hrncem. Škoda, i když pro Danteho to není zdaleka spodní hrana sinusoidy. Teď se chystám na jeho Jiang Hu z roku 2000 a když se to povede, tak možná i Love on the Rocks s Donniem Yenem. Modlete se za mě. 50% () (méně) (více)