Všechny prima holky

Všechny prima holky mají výborný scénář se spoustou zajímavých a podnětných dialogů, které stojí k zamyšlení. Zooey Deschanel jsem pořád nějak nemohla poznat, stále jsem si říkala, to přece není ona, ale musí být...:) Až když se ostříhala, teprve jsem poznala její obličej a rysy. Spolu s Paulem Schneiderem vytvořili (ne)sourodý pár, z něhož každý během filmu projde přeměnou, která je poměrně mimo jeho dosavadní charakter. V případě Paula bych naprosto chápala, že se z děvkaře (na něhož mimochodem vůbec nevypadá) změní na oddaného, láskyplného kluka, díky jedné dívce, která zcela změní jeho "zásady." V případě Zooey mi však její proměna z nezkušené, skromné, zajímavé dívky, která je údajně panna, na, dalo by se říct téměř ku*vičku, přijde nepřirozená. Je možné, že zakusila nové ovoce, zachutnalo jí a vydala se prozkoumávat dál. Mně to sem však příliš nesedělo. To je asi jediný nedostatek tohoto snímku. "Holky jsou mazaný. Mají nás přečtený. Přinutí tě udělat ze sebe blázna. Začneš se chovat jako hlupák a potom jsi zranitelný. Polevíš v pozornosti... Ony odhalí tvoji slabinu a... Bum! Mají tě pod kontrolou.", "Myslím na to, jaký slaboch musím být, když sedím právě teď v tomhle autě." (23.12.2017)

Podivnost s Zooey Deschanel a jakýmsi Stevem Martinem bez šedin, co žijí na vrakovišti společnosti a pod nebem plným těžkých kovů z místní továrny řeší, za pomoci ostatních vyvrženců, svoji love story jako nějaký akademický problém, přičemž na věty, dávající smysl, stačí prsty jedné ruky, a k celé té kráse přiléhavě vrže hudba, evokující zkoušku nástrojů před koncertem... Postavy a charaktery naprosto neodpovídají, údajný prznitel všeho, co se na tom zoufalém místě hýbe, působí, jako kdyby právě slezl z pece a měl problém specifikovat rozdíl mezi holkou a klukem a za podpory zbylého osazenstva celou dobu předvádí jen křečovité tonutí v sebelítosti a bizarních etudách. Americké nezávislé dno... (19.07.2013)

David Gordon Green i ve svém druhém snímku navštívil americký venkov a prezentuje mladickou lásku svých hrdinů. Je pochopitelně, jak už to k podobným snímkům patří, zakázaná, bojujíc proti nepřízni, svůdná, a hlavně procítěná. Právě cit se kterým snímá Green své hrdiny poukazuje na vyspělého tvůrce (a hle, David Gordon Green je ročník '75). Když teď konečně objevuji starší tvorbu tohoto pozoruhodného chlapíka, miláčka Sundance, musím více plakat nad jeho současnými komediálními tendencemi. Btw: zajímavostí je první role Dannyho McBridea - a nechová se jako totální magor, ani jako Kenny Powers! 80 % (27.02.2012)

Čechovovsky přesný, analytický záběr teenagerské komunity Zapadákova. A zároveň neobvykle hluboký ponor do jednoho běžného milostného vztahu. Racionalita selhává, láska není racionální; jednou to jde, a podruhé ne. --- Je to náročná podívaná zejména pro všudypřítomnou všednost. "Jsi první člověk, se kterým si chci povídat déle než pět minut," říká symptomaticky hrdinka uprostřed prostředí a vztahů, o kterých se málokomu - včetně diváka - chce déle než pět minut přemýšlet. --- Mám jednu výhradu. Vím dobře, že intenzivně prožívaná láska udělá na chvíli básníka i z pařezu. Tady se však sem tam vloudila krásná slova i do úst, kam se jaksi nehodí. Ale i přes toto porušení realistova ideálu jde o chytrý, krásný film. (17.04.2014)

Jeden z těch opravdových filmů, film plný věrohodných citů a situací. Hlavní hrdina je jen kluk, není na něm nic extra a ani není moc hezký. Hlavní hrdinka je trochu praštěná a blaznivá, prostě normální holka. Je to obyčejný film vyprávěný zvláštním stylem. Opravdu se dá říct, že film je poetický obsahuje mnoho krasných scén, ale můj dojem zkazil onen závěr filmu o kterém si musí člověk udělat vlastní názor- zůstali s polu, nebo ne? a narušil tak tuto romanci, samozřejmě tu jsou ještě malé nesrovnalosti v chování: jako proč to dělá zrovna takhle, když by to každej udělal jinak. Ale je to, aspoň si to myslím, nezávislý a právě proto je to jiné než ty hrozně klasické romance a proto jestli se to někdy někomu nahodou dostane do rukou podívejte se na to. (21.07.2003)