Křižník Potěmkin

Včera som videl Krížnik Potemkin druhý a posledný krát. Uznávam kvalitu strihu, montáže, uznávam nezabudnuteľnosť scén na odeských schodoch. Ale súčasne registrujem Ejzenštejnovu nadprácu pri nadbiehaní novej moci a to nedokážem odpustiť ani geniálnejším filmom, ako je Krížnik Potemkin. Najchladnejšie štyri hviezdičky. (18.03.2011)

Bohužial neviem celkom presne historické okolnosti ohľadom Krížniku Potemkin, no isté je že tento film predbehol svoju dobu a to poriadne! Na tú dobu nevýdaná práca kamery, strihu...a vlastne všetkého. Pri niektorých scénach (najmä "schodisková masakra v Odese, mŕtvy chlapec) ma až mrazilo. Niektoré filmy z tohto obdobia vyvolávajú už len úsmev na perách a slúžia ako historický artefakt, ale toto je dielo, ktoré sa dá pozerať aj v dnešných časoch a stále vzbudzuje obdiv a údiv nad tým, akú genialitu to tí "rusáci" natočili. (25.01.2006)

Scénář: Nina Agadzhanova, Sergei M. Eisenstein .. Brněnská část přehlídky Projekt 100 2006 mne nezastihla v zrovna příznivém období a tak jsem se dostal jen na jediný film, naštěstí ten nejočekávanější. A musím uznat, že tahle stará černobílá klasika má mnoho co do sebe a je uhrančivá i dnes. Obsah sice podléhá době vzniku, která už pominula - forma a práce tvůrců je nadčasová. Ukázka té nejlepší němé filmařiny, stále dokonalé kamery a skvělých, trvale působivých scén. (14.02.2006)

Ukázkový a učebnicový příklad sovětské montážní školy v podobě dechberoucího válečného dramatu, které má i po více jak 80 letech stále co říct současnému divákovi. Ve filmech obdivuji davové scény a zde jich bylo požehnaně, včetně jedné z kinematograficky nejpůsobivějších - oděsského schodiště. Ejzenštejn zde ukazuje jaký je zručný tvůrce a řemeslný režisér a já mu to plně věřím. Zkrátka klenot dějin filmu, který disponuje zejména prací s kamerou a svižným střihem. (25.12.2011)

V rámci svého studia jsem byl nucen zhlédnout strašlivá představení klasických děl filmového plátna, během této doby jsem viděl nejslavnější pilíře filmové historie jakými byly Dobrodružství 6tihodinový film (pro mě) Michelangela Antonioniho, Satyricon od Felliniho, ale především však klasiku mezi klasikami Křižník Koťonkin, 18 kotoučů. Mé pocity přesně vystihl účetní Calponi, který při oznámení, že musí zhlédnout toto mistrovské dílo znovu padl v mdlobách k zemi. Tento film by měl být postaven na roveň palečnici či železné panny, neboť sledování tohoto opusu mi přinášelo neskutečná muka a jen při představě režisérského sestřihu mi vstávají vlasy hrůzou. Svůj komentář chci završit slovy velkého znalce umění Huga Fantozziho: "Pro mě je Křižník Koťonkin velkolepá sračka." (11.06.2010)