Křižník Potěmkin

Myslím, že i dobrá hospodyňka se po zhlédnutí tohoto majstrštychu občas mimoděk mrkne do spíže, není-li náhodou mouka či masíčko prolezlé červy, a s kočárkem se zdaleka vyhýbá jakémukoliv schodišti. Ale ruku na srdce, která hospodyňka se vlastně nechá tímto dílkem inspirovat? To už jen ty opravdu hodně, hodně staré hospodyňky.... a ty už stejně špatně vidí a kočárek neroztlačí.... (02.10.2005)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Velmi emotivní film. Geniální režie, kamera, střih, výprava i hudba. To vše roku 1925. (01.08.2011)

Dlouho jsem se na tuto klasiku chystala. A možná by se nic nestalo, kdybych se chystala dále. Nejsem unešena, nejsem uchvácena, neobdivuji. Na rozdíl od mnohých jiných němých filmů mne tento naprosto neoslovil, přišel mi zastaralý, šedivě nudný a nezajímavý. Musím však ocenit občasné záchvaty inovace při práci s kamerou. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (11.04.2015)

Křižník Poťemkin ještě dnes ohromí svou vizuální intenzitou. Pomocí chytrého střihu se tu buduje dramatická atmosféra, která snad nemá obdoby. Scéna ze schodiště je geniální, stejně tak scéna s vojáky, čekajícími pod plachtou na poravu. Je to jednoduché a úderné. Narozdíl od mnoha svých dobových souputníku nepůsobí Potěmkin úsměvně, ale pořád stejně revoučně jako kdysi! (ne že bych to pamatoval... :-) (13.03.2005)

Příběh vzpoury na Křižníku Potěmkin je až fatálně prostý. Nejprve posádka odmítá shnilé maso prolezlé červy, načež je jim doporučeno konzumovat tuto gastronomickou lahůdku po propláchnutí v osolené vodě. No, to by naštvalo každého labužníka. Sůl a červi! Co následovalo, nazvaly dějiny revolucí a študáci si tak dodnes mohou hrát na oblíbený živý obraz oděských schodů. Největší rvačky probíhají o roli kočárku, hůře už je na tom matka nebohého roběte. Kdo by chtěl také zářit v jediném hereckém pohybu a dokázat tak, že Stanislavský žije! Naneštěstí nejde jen o schody, ale o ty manévry! Nikdy jsem nebyla tak vyčerpaná a spokojená, jako když se ukázalo, že i na druhé straně jsou to ti kluci od nás! Naši bratři! (15.05.2012)