Křižník Potěmkin

Křižník Potěmkin zanechává hořkou pachuť revolučního filmu a oslavy rudé vlajky. Patetická glorifikace levicového myšlení, mne byla chvílemi až nepříjemná. Extrémně talentovaný Ejzenštejn podlehl ideologické konfrontaci mezi buržoazií a dělnickou třídou – závan sovětského filmu po celou stopáž zbytečně ruší. Na druhou stranu samotná filmová estetika je velice okouzlující; technika střihu, záběry z neobvyklých úhlů nebo zvládnutí davových scén jsou do dnešního dne unikátní a nadčasové filmové fragmenty. V jistých mezích je to doslova filmová učebnice zkrápěná bohužel několika rudými kaňkami. (19.06.2014)

Co se týká způsobu natočení, tak je to bezchybné. Většina scén působí neuvěřitelně dynamicky a dramaticky, hlavně ty davové scény, ale zase na druhou stranu mě to nebavilo tolik, abych se na to musel v brzký době dívat znova. Od takovýhle klasiky, která je tolik vynášená do nebes bych asi čekal trochu víc. (15.07.2010)

Dechberoucich scén a "vrcholů filmu" obsahuje Potěmkin dost. Proto se jedná bezpochyby o skvělý filmový zážitek, i když některé scény jsou přece jen ještě divadelní a pomalejší, než jsme dnes zvyklí. Naposledy jsem film shlédl s novou elektronickou hudbou Christopha Pajera (který představení i živě doprovázel) a kombinace filmu s touto hudbou se mi líbila - před představením jsem se obával, jak bude spojení moderní hudby a klasického díla působit. Hudební pasáž doprovázející scénu s červy v mase je nepříjemná a skvěle doprovází zobrazovanou skutečnost, závěr je pak strhujícím způsobem velkolepý. -- Při sledování Křižníku Potěmkin by ale člověk neměl zapomínat, že jde o propagandu režimu, který zahubil nesmírné množství lidí. Scéna, ve které obyvatelé Oděsy s nadšením vezou námořníkům Potěmkina potraviny, je povznášející, dokud si člověk nevzpomene na hrůzy kolektivizace ruského zemědělství a třeba na Ukrajinský hladomor, v němž zahynuly miliony!! lidí. Myslím, že je třeba na to pamatovat a uvědomit si společenský význam tohoto díla. Je možná formálně dokonalé, ale pokud bychom zapomněli na jeho politický význam, účel, ke kterému byl natočen a kdo ho natočil, oddělujeme obsah díla od jeho formy. To nechci dělat. 7/10 (13.01.2006)

O kvalitách tohoto, ve všech směrech naprosto dokonalého, snímku asi není třeba hovořit. Jednoduše nezapomenutelný zážitek. Při některých scénách jsem, stejně jako mnozí jiní, snad ani nedýchal. A stejně, jako mnozí jiní, ani já nechápu to, čeho se na tomto skvostu dopustila cenzura tehdejšího "demokratického" světa. Samozřejmě, že dějiny se v každé době interpretují trochu jiným způsobem, ale některé historické události, mezi něž také vzpoura na křižníku Kníže Potěmkin Tauridský, kterou zde Sergej Michajlovič zachytil, bezesporu patří, se prostě překroutit nedají. A proto je zážitek z jeho filmu tak silný, protože všichni v nitru tušíme, že právě takhle vždy probíhal, v některých koutech světa teprve probíhá, začátek boje za lepší život. 100% (15.11.2008)

Napriek pre mnohých hrozivo vyzerajúcemu dátumu vzniku filmu, určite sklamaný nebudete. Toto je naozaj veľké dielo a naveky ním ostane. Je pozerateľný aj dnes a mnohé scény sú silné aj po toľkých rokoch. Slávna scéna na schodoch je to najsilnejšie a dodnes tejto scéne vzdalo holt mnoho tvorcov, no Brian De Palma sa preslávil najviac. Sledovanie nemého filmu s titulkami sprevádzaný hudbou má zvláštne čaro. Viac ako pri inom filme si divák zráta ako ďaleko doba aj filmárčina pokročila a na druhej strane ocení, že tomuto nadčasovému dielu mnohé dnešné hovadiny nesiahajú ani po statív vtedajšej kamery. 90% (21.10.2010)