Křižník Potěmkin

(Verze: 72 minut) Křižník Potěmkin mě překvapil a musím dodat, že mile. Negativ jsem našel vlastně jen pár, samozřejmě dobový ideologický podtext (se vší tou zrádnou buržoazií a ještě proradnější církví), s tím do toho ale člověk už musí jít, a pak sem tam nějakou tou více či méně patetickou scénu (vyvolanou zpravidla více než častým máváním či umíráním prodlužovaným až na hranici směšnosti). Film se zpočátku jen rozehříval a krom „ne-červíků“ toho zprvu moc nenabídl. Avšak druhá (převzetí moci), třetí (vzdorovitě sevřené pěsti), čtvrtá (bravurní pasáž na schodech + ikonická scéna s kočárkem, při které se mi vybavily hned 2 filmy, které si ji „vypůjčily“) a pátá (bojová pohotovost) kapitola už stála za to (úplný závěr už byl slabší). Film je silný především svým emočním nábojem (kterému je velmi snadné z divácké pozice podlehnout), dynamičností (téměř stále se něco děje) a hlavně skvěle zpracovanými davovými scénami (a jen se sem tam nějakým tím zbloudilým pohledem do kamery). Celkově to vidím na solidní 4*. (01.06.2015)

Spojení hudby s obrazem jsem plně docenil až tady... Ano, u němého filmu, který mi i po letech připadá přelomový, unikátní a vlastně nepostižitelný. Když pominu spousty statí a interpretací (ideologický balast žel zabírá značnou část), které se snaží otevřít a vyložit každé okénko, stále cítím a vidím něco dosud nenapsaného (prosté pocity jdou většinou u těchto prací zkrátka stranou). Uhrančivost není jen v pohybující se kameře (Murnau v Poslední štaci o rok dříve z ní těžil více) či kulometném střihu, byť ten tvoří základ dnešní zálibě v akčních sekvencích. Možná ten pocit spočívá v hudbě, byť mám dojem, že ta ho pouze umocňuje (měl jsem čest také ze stalinistickou verzí, navzdory představitelnému zprznění zůstal geniální film). Mnozí se budou stěžovat na tendenčnost, k tomu asi jen tolik – vyznění přináší falešnou iluzi dosažení cíle (Křižník reálně dopadl velmi neslavně), ovšem vytýkat otevřeně propagandistickému filmu jeho propagandističnoost, stojí na vratkých nohách. Bavit se můžeme samozřejmě o tom, co propaguje. A toto si v sobě musí každý vyřešit sám, univerzální odpověď neexistuje. Nezbývá než říct: pokud si myslíte, že filmy zestárnou a věk se na nich nutně podepíše, tak vězte, že jeden čas určitě obelže. Onen pocit je totiž nadčasový. (22.02.2006)

Na svou dobu vynikající vizuální dílo podpořené nadčasovou hudbou nedoceněného génia ruského hudebního modernismu Dmitrije Šostakoviče. Přestože je Křižník Potěmkin ryze levicově orientovaný film, dokázal se v něm Ejzenštejn oprostit od laciné proleninovské agitace a soustředil se jak na vykreslení historických událostí roku 1905, tak na vyobrazení síly a nezdolnosti davu. Vrcholem a zároveň asi nejdiskutovanější částí filmu je masakr na Oděsském schodišti. Všechny naturalistické scény, jako davem ušlapaný chlapec, zastřelená matka s chlapcem v náručí, kočárek s dítětem řítící se po schodech mezi mrtvými těly, se mi na dlouhou dobu vryjou do paměti. (27.01.2010)

V rámci svého studia jsem byl nucen zhlédnout strašlivá představení klasických děl filmového plátna, během této doby jsem viděl nejslavnější pilíře filmové historie jakými byly Dobrodružství 6tihodinový film (pro mě) Michelangela Antonioniho, Satyricon od Felliniho, ale především však klasiku mezi klasikami Křižník Koťonkin, 18 kotoučů. Mé pocity přesně vystihl účetní Calponi, který při oznámení, že musí zhlédnout toto mistrovské dílo znovu padl v mdlobách k zemi. Tento film by měl být postaven na roveň palečnici či železné panny, neboť sledování tohoto opusu mi přinášelo neskutečná muka a jen při představě režisérského sestřihu mi vstávají vlasy hrůzou. Svůj komentář chci završit slovy velkého znalce umění Huga Fantozziho: "Pro mě je Křižník Koťonkin velkolepá sračka." (11.06.2010)

Ač to vypadá paradoxně, můžu s klidem Křižník Potěmkin prohlásit za nejmodernější němý film. Je sice ideologicky zabarvenější než kterýkoli díl majora Zemana, ale vizuální forma je vyloženě strhující. Takhle dramatický střih bych jednou rád viděl i v českém filmu! Ozvučení dodalo i vysoce kvalitní hudbu, takže je to opravdu parádní podívaná, na které je vidět, že soudruzi na rozpočtu rozhodně nešetřili. (21.03.2006)