Reklama

Reklama

Deset dní, které otřásly světem

  • Česko Říjen: Deset dní, které otřásly světem (festivalový název) (více)

Historická rekonstrukce událostí Bolševické revoluce, vyvedená s avantgardní pompou tzv. sovětské montážní školy. Dějiny nejsou tím, čím se zdají být. Deset dní, které otřásly světem lze považovat za jeden z nejzásadnějších počinů Sergeje Ejzenštejna 20. let, jímž poučeně rozvíjí radikální východiska jeho přelomového filmu Křižník Potěmkin. Výroba opulentně vypraveného díla byla podnícena 10. výročím Velké říjnové socialistické revoluce, kterou s krajním vypětím velebí estetické zpracování. Hrdinou historické agitky není jedinec, ale masa, jako jedno desetitisícové tělo lomozící carským režimem až ke kýženému vítězství. S nemenší intenzitou Ejzenštejn zužitkovává možnosti střihu. Například v podobě dnes již běžně užívané „intelektuální montáže", díky níž se ze střetu dvou nesourodých obrazů skládá zcela nový význam. Tak je tu předseda Alexandr F. Kerenskij přirovnán k mechanickému pávovi. Kvůli velikášské výrobě i netradičnímu stylu („formalismu") nebude trvat dlouho a Ejzenštejn, podobně jako další členové tzv. sovětské montážní školy, upadne u straníků v nemilost...
Drama, ohraničené rokem 1917, mapuje události Říjnové revoluce z pohledu bolševiků. – Noha dělníka spočine na carské koruně. V bouřlivé atmosféře se po svržení monarchie ustavuje prozatímní vláda, když v Tavrickém paláci zasedají salónní levičáci. Nic než buržoazie, přisvědčuje Uljanov Lenin, který z pancéřového vozu burcuje davy proti novému zřízení v petrohradských ulicích. Měšťáctvo si vyřizuje účty s dělníky a propukají boje. Město vře neklidem. Kontrarevoluce je poražena, ale revoluční proletariát ještě neodložil své zbraně. Lenin na veřejném zasedání vyhlašuje ozbrojené povstání, načež rudé gardy společně s dělnictvem a námořníky obkličují Zimní palác, kde v malachitových síních schůzuje zoufalá vláda. Bolševické předsednictvo hlásá moc, mír a půdu. Odpovědí je mu z palácového náměstí střelba. Napětí se stupňuje. Ministři neodpovídají na bolševické ultimátum. Z křižníku Aurora vyšlehnou výstřely – signál pro útok rudé masy, která nakonec proráží obranu paláce. Vláda je zatčena. Lenin na tribuně vítězství zvěstuje: „Dělnická a rolnická revoluce se stala skutkem. Ať žije světová revoluce!" (Česká televize)

(více)

Recenze (87)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Síla filmu je pro propagandu neskutečná, o čemž se přesvědčili Rusové a ještě o něco později a ve větší míře Němci. "Deset dní, které otřásly světem" jsou propagačním filmem, filmem na zakázku Leninových nástupců. Přesto ale nelze nikdy Ejzenštejnovi upřít, že v tomto filmu ukázal, jak moc je schopen využívat nástroje filmu, ať už je to kamera nebo střih, ale také specifické scény a obrazy a jejich prolínání, čímž se filmu dává ještě větší hloubka. Tohle se nedaří ani moderním filmařům. ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Velmi působivě a moderně natočený film, ale občas jsou v něm dost nepřehledné momenty, což je dáno absencí zvuku. Prostě se mi vícekrát stalo, že jsem se fakt neorientoval. I přes své moderní zpracování mě nudil a nějak mě nedokázal zaujmout. A také - jedná se o oslavu komunismu.. Proč si někteří lidé myslí, že to můžu nezohlednit? Musím. Stejně tak Zrození národa - můžeme při jeho hodnocení "zapomenout", že se jedná o dílo velebící Ku-Klux-Klan? Samozřejmě že ne! ()

Reklama

Webb 

všechny recenze uživatele

Propagandistický vlk se nažral a umělecká koza zůstala celá. Začátkem filmu jsem byl naprosto nadšen, režii, kameru a montáž obrazu v rychlejším střihovém tempu bych nazval dokonalou. Pak se bohužel trochu poleví a pružně se pokračuje do konce. [8/10] (Sovkino) (Němý čb. /// Scénář: Grigorij Alexandrov, Sergej M. Ejzenštejn /// Kamera: Eduard Tisse, Vladimir Popov /// Hudba: Alfredo Antonini, Edmund Meisel) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Gwaihir 

všechny recenze uživatele

Tohle se snad nedá nazvat jinak než působivou filmovou symfonií, v níž jsou obraz a hudba v dokonalém souladu a jejíž hlavní postavou je revoluce. Pánové Ejzenštejn s Alexandrovem vytvořili na zakázku doopravdy neobyčejnou rekonstrukci říjnových událostí ve stylu hraného dokumentu, kde je mnohé řečeno pouze výrazy ve tvářích neherců, z nichž doslova prýští emoce, a kde strhující amtosféru tvoří často jen naprosto úžasná kompozice a nadmíru vynalézavá kamera. Samo zachycení oněch událostí, s ohledem na dobovou situaci a vývoj prakticky nevyhnutelných, je učiněno se značnou dávkou oslavnosti boje mas za jejich ideály, přičemž ani v novém tisíciletí neztrácí takřka nic ze své oslnivosti. 100 % ()

Hees 

všechny recenze uživatele

Zdvihneme mosty? Ako jedna scéna dokáže zachrániť celý film a ten teda má akú takú hodnotu aj v tejto dobe. Kto by nevedel akú scénu myslím tak je to tá keď sa zdvihnú mosty (daaaaAm). Mne filmy čiernobiele a filmy nemé vôbec nevadia, ale v tomto prípade som pozeral verziu kde je hudba Dmitrij Dmitrijevič Šostakoviča a neviem si predstaviť, že by som to pozeral bez toho lebo tá hudba je teda vážne krásna. Bavilo ma to a som rád, že som tento film objavil napriek tomu, že jedna scéna celý film nerobí pokiaľ to nie je scéna konečná, ktorá dáva odrazu zmysel celému filmu. Vo filme si teda zahrali aj účastníci Veľkej októbrovej revolúcii v Rusku a to teda filmu dodáva ešte väčšiu hodnovernosť. Neviem nakoľko sa teda filmu dá veriť, že všetko zachytáva tak ako má, ale ja som tomu veril na 95 percent. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (8)

  • Film čítá 3200 záběrů, což je více než dvojnásobek oproti o dva roky staršímu režisérově snímku Křížník Potěmkin (1925). (Pavlínka9)
  • Při útoku na Zimní palác bylo třeba 11000 komparsistů. (Kulmon)
  • Na přímou Stalinovu žádost byl odstraněn celý Leninův projev (byl na jeho vkus příliš "liberální"). (raffspIn)

Reklama

Reklama