Dobrodruzi

Příběh začíná na výkupišti surovin někde na okraji Paříže, kterou vlastní Lino Ventura s jeho nejlepším kamarádem Alainem Delonem, který je akrobatický pilot. Jednoho dne za Linem přijde svůdná intelektuálka Joanna Shimkus, která od něj chce koupit nějaký šrot. V té době nikdo netuší, že tento šrot chce kvůli svému umění a že se později všichni tři spřátelí. Bohužel Alain přijde zásluhou nešťastné náhody a nepochopení o licenci a tak zoufale shání peníze. Lino se pro změnu snaží zkonstruovat motor do závodních automobilů. Joanne se snaží prorazit se svým rádoby uměním do světa. Linovi zhoří celé auto, Joanně nepřijme její umění kritika a tak těmto nešťastným a chudým lidem včetně zkrachovalého letce nezbude nic jiného, než uvěřit báchorce o ztroskotaném letadle se zlatem na dně oceánu, kterou Alain vytřískal s jenoho chlápka, který měl za příčinu jeho odebrání licence. Nikdo z nich nemá co ztratit a tak se všichni tři vydají na spanilou cestu oceánem hledat poklad. Celou dobu je pronásleduje letec, který se zachránil ze ztroskotaného letadla. Není však zlý a dá se na jejich stranu a přivede je k pokladu. Během celé cesty se všichni zamilují do půvabné Joanne, která je nešťastnou náhodou zastřelena pronásledovateli a hledači pokladů. Alain a Lino pohřbí její tělo do moře a zbaví se letce, který je přivedl na místo kde kdysi letadlo ztroskotalo a který mimo jiné z části mohl za smrt Joanne. Po návratu na souš se snaží co nejlépe vyplnit tajná přání Joanne a předat její díl pozůstalým. Jediný schopný pozůstalý se zdá být její bratranec, který je dovede až ke bývalé pevnosti, ze které chtěla Joanne udělat ateliér a kde se nyní ukrývá munice z II. světové války (dal bych ruku do ohně za to, že to byla pevnost Boyard:-)) Zde je najdou pronásledovatelé, kteří neúnavně prahnou po nalezeném bohatství a Alain Deloin zde umírá v Linově náruči. V posledních slovech ujistí Lino Alaina, že jediný, koho Joanne milovala, byl právě on. Dle mého byl film hodně zdlouhavý jako tento můj komentář, tedy hlavně začátek, který byl přímo nudný, ale nutný pro pochopení děje. Potom to byl hodně nadprůměrný film. (11.05.2008)

Když knihy José Giovanniho převede na plátno někdo jiný než on sám, výsledek povětšinou stojí za to. Giovanni se totiž psaním vlastně ospravedlňoval za svou temnou minulost (vydírání židů za WWII a jejich vraždy, kolaborace s Francouzským Gestapem), a snažil se, povětšinou v tandemu s Delonem, romantizovat gangsterský svět. Ovšem Enrico dokázal vyvážit v prvním díle Dobrodruhů (druhý díl knihy Giovanni natočil jako svůj debut) tuto romantizující složku s hořkostí reality, a tak hlavně první půlka filmu, ve které se sny trojice hrdinů proměňují v prach, je velmi intenzivní. Jistě, v jádru nejde o nic víc než o moralitu "peníze dávají svobodu, ale bez lásky a kamarádů jsou k ničemu", ale v porovnání s dalšími Giovanniho pokusy zachytit ten prchavý pocit svobody dobrodruha stojí Dobrodruzi na špici. (08.05.2017)

Tady se nedá šlápnout vedle. Výtečně zrežírovaná melodramatická akce od režiséra STARÉ PUŠKY s chytlavou hudbou, charismatickou ústřední dvojkou (Ventura + Delon), skvěle obsazenou zapadlou kráskou Joannou Shimkus a v neposlední řadě dobrou výpravou. Mám pocit, že s tou melodramatickou náladou šlo zajít ještě dál a taky na očividný střet "dva kamarádi, jedna ženská" tu tak úplně nedošlo, nicméně i tak se mi DOBRODRUZI zapsali tzv. hluboko do srdíčka (a rád a cíleně si je pustím znovu). (10.05.2014)

Ve své době to byl možná velkofilm, ale v současnosti mu chybí takřka v každé části příběhu hloubka. Všechno se hned vyřeší a honem hned nová lokace, kdy se takřka úplně odstřihne dosud odvyprávěné. Nebýt pevnosti Boyard, tak by mě u konce filmu už skoro nic nedrželo. Ale třeba scény natáčené pod vodou jsou úžasné, když si člověk uvědomí, že se psal rok 1967. (24.01.2014)

Nejhorší je, když si člověk uvědomí, že je spíš tím chlapíkem z kasina - kdybych byl pilotem, neproletím Vítězným obloukem a kdybych byl automechanik, nechtěl bych změnit automobilový svět. Krásný film o snech a ideálech, odvaze žít podle svých představ, svobodě, síle, přátelství, lásce, štěstí, smutku a bolesti. Neobyčejný příběh o neobyčejných krásách života bez pachuti všední reality. A teď když přemýšlím jak ukončit svůj komentář mi došlo, že taky nejsem onen muž z kasina bez ideálů či odvahy, jsem totiž táta. (27.08.2014)