Vdova Coudercová
La Veuve Couderc
L'evaso
The Widow Couderc
Režie:
Pierre Granier-DeferreKamera:
Walter WottitzHudba:
Philippe SardeHrají:
Alain Delon, Simone Signoret, Ottavia Piccolo, Jean Tissier, Jean-Pierre Castaldi, Monique Chaumette, Pierre Collet, André Rouyer, Robert Favart (více)Obsahy(1)
On je příliš nespoutaný, ona příliš hrdá... Vdova Coudercová (Simone Signoretová) bojuje sama o udržení statku. Píše se rok 1930, všude je bída, a ani silná žena nemůže udržet statek. Náhoda přivedevdově Coudercové do cesty mladého muže Jeana Lavigne (Alain Delon). Vdova vítá pomoc, a ve svém opuštěném stárnutí vítá i pouhou jeho přítomnost. Jean má velmi dobrý důvod se skrývat, ale vztahy v domě nejsou tak jednoznačné a ideální, jak by se na první pohled zdálo. Vesnice a závist je příliš krutá, než aby nechala oba žít klidný život... Film je adaptací stejnojmenného románu Georgese Simenona, který vyšel i v českém překladu. (Česká televize)
(více)Recenze (67)
Povedené zpracování Simenonovy výborné novely. 75%, možná i 80%, 9.3.2016. ()
Dokonale zobrazená atmosféra francouzského venkova v době před téměř 100 lety. Detailně "zdokumentované" dobové reálie. Syrové mezilidské vztahy, diktované předsudky, závistí a způsoby myšlení venkovanů, Dusno, které diváka téměř zcela pohlcuje..... ()
Zajímavé drama ze života na farmě kde žijí dvě rodiny které se navzájem nenávidí a když se k tomu objeví cizinec který se usídlí u místní vdovy aby se schoval před policií začne vztah mezi rodinami nabírat na nenávisti a nakonec i tragicky skončí.Skvělé herecké výkony v dobré režii,dobře vybrané prostředí,pravý starobylý statek bez jakýchkoliv modernějších detailů. ()
Líbilo se mi vesnické prostředí, dům u zdymadla a volně ubíhající příběh, spíše v komorním ladění. Hudba perfektně vykresluje celkovou atmosféru. ()
Alain Delon a Simone Signoretová byli dokonalou volbou do svých rolí, ale pro mě pořád film působí nějak nedotaženě, mdle, jakoby nabízel spíše popis než reálný prožitek. ()
Hluchý svokor obcuje s nevestou (dôchodkyňa), tá obcuje s o 30 rokov mladším tulákom, ktorý obcuje s o 20 rokov mladšou mamičkou od susedov a tá pre zmenu obcuje s celou dedinou. To už nie je ľúbostný trojuholník, ale polygón. Francúzska klasika. Kým si Delon neoholil fúziky, bol to pútavý príbeh z vidieka, i keď na Formana to nemá. Potom to už spadlo do vyjazdených koľají a záver bez jedinej kvapky krvi na bielej košeli je výsmechom. Každopádne - môžeme byť pokojne ďalej zloprajní, závistliví a zákerní - zloba nie je len výsostne naša SK/CZ špecialita - sme v tomto ako ostatní, sme svetoví! ()
Začal by som tým, že nikdy netreba podceňovať ľudí a ich zmysel pre škodenie iným či už je to závisť, dobrý pocit alebo niečo iné. Sedemdesiate roky minulého storočia, Delon je vo svojej najlepšej forme, to dokazuje aj tento snímok. Príbeh jednoduchý, ale o to tragickejší. Filmu nemám, čo vytknúť, snáď by mohol byť o čosi dlhší pre lepšie pochopenie príbehu. P.S. Nie je to jediný francúzsky film, kde na konci sa dozvedáme tragickú zaujímavosť, podobne je to aj vo filme "Probuď se, špione" 1982 ()