Občan K.

Tenhle dokument je skutečně sondou, ale sondou někam jinam, než autoři pravděpodobně zamýšleli. Dokument o zamrzlých puberťácích, co jsou přesvědčení, že jsou drsní badass na hraně ilegality, když se jim podaří za falešnou občanku koupit láhev vodky. Protože nic jiného se Ztohoven nepovedlo. Plně uznávám, že se chlapi potřebují nějak vyblbnout. Vůbec mi nevadí, že mají pocit, že tím dělají něco důležitého (u takových sportovců to není jiné). Sledovat o tom dokument, to už není moc zajímavé. Bylo by to jiné, kdyby páni natočený materiál pojali sebereflektivně. Jako "český jouda se snaží dělat protesty". Ale to se bohužel neděje. Pokud mě Občan K. v něčem mile překvapil, tak že jsem nabyl dojmu, že Ztohoven nejsou pozéři, jak jsem myslel, ale skuteční nadšenci, takže jejich konání zčásti uznávám. I když je zoufale dětinské a pro kohokoliv mimo skupinu nicneříkající. Jako kritika Systému to není o nic hodnotnější než jezdit s falešnou průkazkou ve vlaku za půl jízdnýho. 50 % (27.12.2012)

Nejhorší na tom všem je, že se v názorech pro i proti skupině najdou smysluplné argumenty. Je to klukovina i upozornění na chyby v systému, průkazy jsou i nejsou bičem na lidi, protože naši osobnost slídová karta skutečně netvoří, bylo potřeba mnoho umu i technických dovedností, které se ve svém dopadu můžou naopak dotknout lidí, proti kterým, podle samotných autorů, nebyly namířeny. K omezení občanských svobod dochází, oprávněně či méně, stále však podle toho, kolik sneseme a chceme. Se závěrečnými záběry se můžeme ptát: není tenhle film vlastně pozitivnější, než se zdá a nejsou úvahy autorů o temnotě tohoto světa méně dramatické, pokud soud uznal, že Občanka nebyla ani přestupkem? Tenhle dokument spíše doporučuji, odcházel jsem z něj rozhodně méně nabroušen, než když jsem na něj šel. Došlo mi mnohé. Třeba, že nejvíce překvapeni býváme často sami ze sebe. 70%. (13.11.2012)

Dokument je moc ukecany, uvitala bych vic akce a min tlachani. Za me nefunguje uz samotna myslenka tohohle projektu Ztohoven. Obcanky nevnimam jako ultimatni zlo, ktere maji za cil nas porobit, a na nejakem dokladu rozhodne svou identitu nestavim, mnohem vetsi problem vidim spis v tom, proc na nich fotka vubec je a ma slouzit k vasi identifikaci. Za me kluci trochu minuli cil. (20.11.2020)

Předem avizuji, že jsem odešel v půlce. Pokud to někoho pobuřuje, tak ať mé hodnocení ignoruje. Samotnýho by mě to u jiného filmu štvalo. Ale rád bych nastínil v čem byl můj problém. Není to performance, je to film. Akce skupiny měla určitý mediální dozvuk a způsobila asi to, co způsobit mohla. Nejsem odborník na současné umění, ale opomineme-li (ne)úspěšnost oné akce, můžeme se pídit po jejím smyslu, čím byla motivovaná a vlastně i o motivaci podobného druhu umění. A tady nás můžou napadat různé věci: zpochybnění tradičních struktur, symbolická facka někomu, podlamování něčeho, nastolení nějakých nových otázek.. Ok. To je podle mě super. Ale v tom případě nechci vidět dokument, kterej stojí na upevňování těch nejstupidnějších, nejfašoidnějších, nejkřečovitějších a nejsměšnějších klišé tý nejkomerčnější filmový produkce. A teď možná zbytečně urážím Hollywood. Protože forma, která je zde kolikrát zvolená, možná ještě spíš připomíná ty nejsymptomatičtější produkty obsahový vyprázdněnosti youtube kultury. Je to jako se koukat na ty amatérský konspirační dokumenty z přestylizovaným obrazem a modulovaným hlasem, náhodně generovaným šuměním obrazu a epickou hudbou, abychom měli pocit, že se děje něco skutečně velkýho... Přesně tímhle totiž Občan K. trpí. Už úvodní titulky jsou postiženy tímto neduhem. Výbuch atomového hřibu, mediální ohlasy, vážné tváře - střih - nápis "Ztohoven" a do toho extrémně epická hudba... A po celou dobu se v průběhu dokumentu zpovídá týpek, kterej má "cool" převlek (obličej bez tváře) a "děsivě tajemně" modulovanej hlas - člen skupiny. Něco, co alespoň částečně fungovalo u Banksyho je tady uplně k smíchu. Film mě nudil, nepřišlo mi, že by to k něčemu vedlo a spíš se mi zdálo, že celá část filmu, kterou jsem viděl byla ve stylu: "Pojďmě se dojímat nad tím, co právě děláme - koukejte, my to fakt děláme - my jsme hustý, že to děláme - jakej to bude mít dopad? -rozhodně nějakej jo - protože kurva, my to fakt děláme!!!" Vrcholem byla scéna svatby, kdy členové skupiny vyplýtvali snad všechny myslitelné možnosti, jak situaci, kdo si koho bere popsat, aniž by z toho cokoliv vzešlo a samotnej fór se v tom utopil. Ale není to nefunkční struktura, kterou hodnotím, protože jak jsem řekl, film jsem nedokoukal. Jde o práci s filmovým výrazem. Pánové se vnímají jako umělci. Chtějí být zřejmě nějak subverzivní, ale v samotném filmu chybí právě určitý cit. Film opakuje klišé, je patetický, nemá sebereflexi. Právě neschopnost sebereflexe zřejmě pak musela stát za vznikem filmu, jehož účel mi uniká. Domnívám se, že nakonec se publikum bude generovat z nadšených fandů skupiny, kteří se v kině budou dojímat nad vlastní nekonformitou... ...jo a po celou dobu filmu mi vrtala hlavou otázka, jestli ty formální klišé nebyly rafinovanou ironií. Domnívám se, že částečně mohly být, ale částečně musely být myšlený vážně. Pokud jsem to jenom nebyl schopný náležitě chápat, tak se omlouvám. :) (23.11.2012)

Ačkoli stoprocentně nesouhlasím s jejich akcí s trenkama na hradě, tohle se mi zdá celkem zdařilé. Jasně totiž ukázali, jak je státní machinery kostnatá a nepružná a jak si s ní každý vyjebává, jak se mu zlíbí. Vtipně pojatý závěr, kdy vejce v civilu šlapou na "umělce", protože nemá na občance platnou fotku, zatímco svatba s touto občankou je zcela legální, dokresluje absurditu demokratůry po česku (28.12.2015)