poster

Pevnost

  • USA

    Fortress

Dokumentární

Česko, 2012, 70 min

Kamera:

Lukáš Kokeš
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • flu
    ****

    Obrazově působivý dokument ze země/nezemě zvané Podněsterská Moldavská republika. Trošku jsem sice postrádal nějaké zásadnější sdělení, které se autoři filmu snažili (?) přednést, nicméně chybějící body bohatě vynahradil již zmiňovaný vizuál a také to, že se „Pevnost“ (na rozdíl od příspěvků na stejné téma z dílny některých renomovaných zpravodajských institucí) vyvarovala laciné bulvarizace tématu, k níž existence tohoto renegátského pseudostátečku doslova svádí.(6.3.2015)

  • campix
    ***

    Hodně absurdní situace, která se děje v Podněstří, které je, co se týče svého statusu velmi ojedinělým úkazem. Část Moldávie, které je velice pestrá svým národnostním složením a je zde silný ruský vliv. Jakoby se tu čas zastavil někdy v 90. letech. Kdybych nevěděl, že tento dokument je z roku 2012, tak bych tipoval, že je starý klidně více než 20 let. Co se týče řemesla, tak tu nemáme žádný hlas, který by uváděl do situace a samotní filmaři jsou vyjma jedné scény hodně v pozadí a nechávají mluvit pouze místní aktéry. Asi by to šlo udělat atraktivněji a zároveň stravitelněji s nějakým rychlým intrem.(18.4.2018)

  • mdouglas
    *****

    Tenhle dokument jsem chtěl vidět od chvíle co vznikl. Moje motivace byla o to větší, že jsem v Moldavsku byl Podněstří jsem sledoval z druhé strany přehrady Dubasari. Zároveň jsem v této zemi byl natolik dlouhou dobu, abych pochopil její fungování, potenciální budoucnost. V rámci Sociologického večera se mi to konečně podařilo. Rozhodně nečekejte, že vám někdo něco bude polopatickou formou vysvětlovat. Dokument je sdělením několika aktérů a banálních situací. Nečekejte ani dokumentaci stalinistického režimu v "srdci Evropy". Tím totiž Podněsterská republika není. Pořád je to území, kde jsou občané drženi ne režimem, ale svojí ekonomickou situací. Tajná policie mnohdy funguje spíš symbolickou formou. I když nemůžu tvrdit, že by byla místní garnitura vstřícná k jakýmkoliv žurnalistům, filmařům, ze západu. Natož filmařům bez akreditace. A těmi rozhodně autoři snímku byli. O to víc mě potěšilo konkrétní promítání, jež následovala diskuse na dané téma. A diskuse jsem se milérád účastnil, i jsem některé informace doplnil. Dokonce jsem se v rámci jednoho večera zúčastnil jednoho promítání, diskuse a diskuse navazující na další promítání, na jiném místě. Dokument, co do ofilmařského hlediska, je moc hezky natočen. Ocenil jsem hlavně střídmou formu a na to, jaké byly možnosti (točeno na DSLR) i střih, kompozici a vůbec celou koncepci. 90%.(3.4.2013)

  • Lapacka
    ****

    Čtu zde bizarní komentáře s otázkami ohledně toho, proč byl tento film vůbec natočen. Odpověď přitom dává tento film sám. Je dobré vidět, v jaké atmosféře tato "zona" žije. Nejlepší na tomto dokumentu je bezděčné zachycení takřka ve všech veřejných prostorech přítomné propagandy - vymývání mozků - ve prospěch ideologické doktríny panující v této ruské kolonii. Autoři filmu za svoji pravdivou výpověď zaslouží velké uznání, přinejmenším moje získávají.(17.6.2014)

  • Sandiego
    ****

    Žádný nudný politický cestopis, kterých vznikají stovky, ale místy zábavná, místy impresivní návštěva, která dokázala skutečně proniknout pod kůži dnes už těžko uvěřitelného režimu na kraji Evropy. Režiséři si vybrali velmi vděčné období před rozhodujícími volbami, kdy se naděje snoubí s naprostou rezignací a pronikly do soukromý různorodých obyvatel včetně novodobých disidentů. I přes nutnost užívat k utajenému natáčení mobilní telefon film nevypadá jako amatérské video z dovolené, dokáží vytvářet atmosféru a mluvit samy za sebe. Rovněž výběr momentů a situací dává dohromady soudržný celek, jež nemá problém s tempem a těžko se v něm hledají hluchá místa či nadbytečné repetice. I jen statické natáčení televizní obrazovky, které odkrývá manipulaci upadající diktatury skrze média, působí silně magnetickým dojmem. Pro starší generaci, jak poznamenala Helena Třeštíková film nic nového nepřináší, poukazuje jen na to, že to, co se s naší společností dělo za normalizace je možné i v dnešní globální situaci. Pro mladší generaci naopak film může působit svěžeji, exotsky a odkrývat něco neznámého. Už jen za odvahu, zarputilost a filmové cítění Kokeše a Tasovské si film cenu Česká radost zaslouží, i když se zabývá spíše něčím okrajovým, co nehýbe ani naší každodenností, ani nepromlouvá do současných globálních krizí. V tomto případě se spíš oceňuje kvalita provedení a uchopení tématu, než velikost tématu samotného.(28.10.2012)

  • - Natáčení filmu probíhalo tajně, protože oficiální žádost o povolení k natáčení byla tvůrcům tamním ministerstvem informací bez udání důvodu zamítnuta. (JoranProvenzano)

  • - Film získal roku 2012 hlavní cenu na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v kategorii Česká radost - nejlepší český dokument. (JoranProvenzano)

  • - Při natáčení vojenské přehlídky fotoaparátem se stativem ke tvůrcům filmu přišel agent tamní zpravodajské služby, legitimoval se a po zjištění absence povolení k natáčení je odvezl na služebnu k výslechu. (JoranProvenzano)