Reklama

Reklama

Český žurnál - Série 5 (2017) (série)


Děti státu (S05E01)

(epizoda)
  • angličtina Children of the State (festivalový název)

Obsahy(1)

Když norský úřad na ochranu dětí Barnevernet v roce 2011 odebral manželům Michalákovým oba syny, vyvolalo to silnou vlnu kritiky. Režisérka, sama matka dvou dětí, se proto vydala do Norska zjistit, zda stát rodičům skutečně nařizuje, jak mají své děti vychovávat. Investigativně pojatý dokument skrze individuální příběhy a rozhovory s odborníky rozkrývá, že jde o mnohem komplexnější problematiku, než jak ji vykreslují česká média. Jasně nastavená pravidla sice mohou být omezující, zároveň jsou ale zřejmě jedním z důvodů, proč Norsko patří mezi nejšťastnější země světa. (Česká televize)

(více)

Recenze (13)

prskavka 

všechny recenze uživatele

Jak moc je tento dokument objektivní či zavádějící si udělám až na základě svého kritické myšlení. Ale vřelé díky Ivaně Pauerové Miloševičové, že dala podnět vzniku dokumentu o této problematice a já si mohu doplnit střípky mé ne/informovanosti. Jen tak dál. Ještě jednou děkuji Vážení autoři i účastníci. A čas věnovaný tomuto tématu nebyl rozhodně promarněný. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Určitě je potřeba ocenit snahu, že autorky daly prostor i druhé straně, ale mě to v odporu vůči norské sociálce jen utvrdilo. Barnevernet tu není jen za organizaci, která podle své libovůle odebírá děti, ale i za prodlouženou ruku státu, která buduje uniformní společnost a nepřipouští sebemenší odchylky. A to mi přijde ještě děsivější, než samotné odebírání. Člověku pak vytanou na mysli všechny ty scifárny zabývající uspořádáním společnosti v budoucnosti, kdy se z ušlechtilých myšlenek vyvinuly diktatury. 80% ()

Reklama

Nechic 

všechny recenze uživatele

Dokument jistě není dokonalý, ale v puritánském Norsku muselo být tak obtížné ho natočit. Moc se mi líbí, že není jednostranně zaměřený a prostor dává všem stranám. Názor si tak může udělat divák sám a je to možná potom ještě děsivější než kdyby nám někdo kázal o hrůzách a plameni pekelném. Slyšet to z ůst těch lidí, vydá na tisíc českých článků. Chápu tu snahu to nějak porovnávat s ČR, ale to tu malinko kulhá, protože jednak tu sociálka neřádí takovým šíleným způsobem a druhak i kdyby těch případů v Norsku bylo jen 100, tak je to 100 zničených rodin z naprosto malicherných důvodů ! Také mi tam chybí zmínka o utýraném chlapci před 10 lety. Což byl důvod, proč začala sociálka takto řádit a vychovávat ideálního rodiče a celému náhledu na společnost by to dalo další kontext. Každopádně Orwell byl žabař, Norsko může spasit jen robotizace. Národ se nahradí ideálními roboty a konečně bude mise splněna. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Najšťastnejší ľudia žijú v Nórsku. To mi trochu zaváňa tým, že to tak musia nahlásiť, inak by mali problém. Protestovať by proti tomu mohla Severná Kórea, že najšťastnejší ľudia žijú podľa ich prieskumov práve tam. Aj mnoho iných vecí v Nórsku podľa tohto filmu mi pripomínalo totalitný systém, aký sme dobre poznali. Nechýba ani povinný sprievod s vlajkami na deň ústavy. Ich sociálny úrad Barnevernet sa z nášho pohľadu zdá postrachom a môže kontrolovať skoro všetko v rodine. Ich výhradou môže byť napríklad aj to, že je príliš upratané a byt nevyzerá na to, že v ňom žijú deti. Ani si nechcem predstaviť, čo by bolo, keby tam bol neporiadok. Zakázané je kŕmenie detí, pretože to obmedzuje ich samostatnosť alebo aj spanie so svojimi deťmi v jednej posteli. Ak sa robí narodeninová oslava dieťaťa, nesmie sa pozvať iba niekoľko spolužiakov, ale musia sa pozvať všetci, inak by boli ostatní diskriminovaní a to je trestné. Kam až môžu zájsť demokratické zákony? Ten záver s najšťastnejšími matkami na svete, ktoré sa na tom s rozpačitými úsmevmi dohodli, je božský. Výborný dokument, ktorý sa aj snaží ukázať veci nielen čiernobielo, ale napriek snahe sa to nedarí. Oslovili a dali priestor v podstate každému, kto má čo povedať k veci, viac asi urobiť nemohli. –––– Může mi někdo nařídit, kolik čokolády mohu dát svému dítěti? Může někdo rozhodovat o tom, jestli jsem dobrý rodič, nebo jestli vůbec mám být rodičem? –––– Ŕíkal, že nemůžeš vygúglit slovo Barnevernet na jeho počítači. Může přijít kvůli tomu o práci. ()

PoprockCZ 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Zajímavý dokument. Překvapilo mě, jak striktní nepsaná společenská pravidla v Norsku panují (když oslava, tak se musí pozvat celá třída, kde je dítě, nesmí být žádný alkohol, absolutní zákaz fyzických trestů, chování k dítěti by mělo být až přehnaně zdvořilé a milé, Barnevernet je stigma, kdo je hlasitě proti němu může přijít i o práci, nejbohatším ač neřestným lidem se děti neodebírají...). Skoro to na mě působí tak, že Norové mají svou představu o dokonalosti, kterou všichni mlčky respektují, jelikož tak byli sami vychováváni. To jestli je ale daná představa opravdu "správná" raději nikdo neřeší, neodváží se. Ovšem vlivem mixu kultur a jejich zvyků přibývají střety názorů na výchovu, které Norsko nerespektuje, stát je víc než rodina. Na jednu stranu se mi líbil postoj člověka, který se vrátil kvůli založení rodině do Čech, právě z důvodu, že se mu nelíbily místní zákony a společenský pohled na vychovávání dětí → nesouhlasím s něčím, co ostatním v dané zemi vyhovuje → přestěhuji se, ale na druhou stranu když už se něco takového stane i nicnečekajícím rodilým Norům, nezbývá nic než doufat v zázrak. Systém je tak fatalisticky přísný, že možností obrany je málo. A tady přichází otázka, jestli je takový systém v pořádku. Je to lehce podobné jako problém, zdali např. spolupracovat s Čínou a podporovat tak jejich socialistický režim plný bezpráví - Má svět Norsku nechat svobodu v odebírání dětí? ()

Galerie (14)

Reklama

Reklama