Tady a potom

Už to Skandinávci udělali zase! Zase jsem se setkal s námětem, kterej diváka uvádí do deprese a ještě k tomu představuje hlavní postavu, která, ač jsem ji myšlenkami tlačil sebevíc, se k nějakým vyjádřením emocí a pocitů vůbec nemá, čímž film vytváří ještě daleko více depresivnějším a neúnosnějším. Na druhou stranu, to je přesně ten důvod, proč mám Skandinávské filmy tak rád. Udržují v absolutním napětí až do samotných titulků. Jen s tím problémem, že v případě tohoto filmu nedošlo vůbec k ničemu, co by nám, divákům, alespoň trošku osvětlilo záměr toho kluka k tomu, co udělal. Stejně tak vlastně doteď nevíme, co se mu honilo hlavou a to i přesto, že se jednalo o naprosto ultimátní herecký výkon. Teď akorát zase budu sedět, koukat do šedivé oblohy, nutit ji ke sněhu a rozjímat nad tímhle psychologickým rozborem, který nelze pochopit. Pouze ho přijmout. (13.12.2015)

Severský cit pro sociálně-psychologický rozbor znova zabodoval. Možná škoda, že se Here After přeci jenom soustředí výhradně na sociálně-psychologické důsledky, ne na příčiny. I tak je to nejenom emocionálně ošéfované, ale povedlo se skvěle zachytit i tu logiku přístupu jednotlivých lidí. Režisér von Horn se prostě pokusil znázornit stigma mladého vraha (ačkoliv si nebere na paškál jeho vinu) a udělal to báječně, včetně minimalisticky řešené kamery. Ta všechno zabírá s odstupem, a vyjadřuje tak uzavřenost hlavní postavy i přístup, který k ní ostatní volí tzv. "zpoza rohu". Za vyzdvihnutí určitě stojí i dominantní zvuk. Švédskej hon. (17.01.2016)

Skandinávské odnikud nikam. 1) Film spočívá v tom, že z různých náznaků se dozvídáme, co vlastně chlapec, po dvou letech propuštěný z vězení, udělal. Když to pak víme, nijak nás získané poznání neuspokojí, protože netušíme motiv ani konkrétní okolnosti. 2) I děj sám má natolik otevřený konec, že bych dílo spíše označil za film bez pointy. (21.07.2017)

Trailer ve mě vyvolal očekávání trochu jiného filmu, než jsem nakonec dostal. Informace o hlavní postavě a o tom, co se v minulosti stalo, jsou zde podávány hodně kuse a po částech, film proto diváka dlouho ponechává v napětí. To nakonec nepoleví ani v samotném otevřeném závěru, který nabízí mnoho možností, jak by příběh mohl pokračovat. Technická stránka filmu je vcelku slušná a naplňuje představu typického severského filmu, na jaké jsme z poslední doby zvyklí. Dobře zvládnutou formu zde ovšem v mých očích přebíjí obsah, v němž režisér podle mě podsouvá divákovi svoje sympatie k postavě Johna. Tím se podle mě pouští na tenký led, na němž se já osobně necítím kompetentní pohybovat - téma filmu je podle mě spíš materiál pro právníky a psychology, než pro někoho, kdo by Johnovi za jeho čin přál trest smrti (většinový názor o adekvátní spravedlnosti - oko za oko). Záměrně zde o filmu píšu hodně vágně, protože zde nechci spoilerovat. Máte-li podobné severské depky v oblibě a nezaleknete se vážného tématu, pak je to film přesně pro vás. Dá se o něm dlouze přemýšlet a dlouho ho rozebírat ze všech stran. Za mě nakonec spíše rozporuplný dojem a 3 hvězdy - mj. i proto, že mi v tomto filmu docela hodně vadila kamera, která si často od snímaného děje držela až nechopitetelně velkou vzdálenost. (13.12.2015)

60-70% ... Mladý chalan spáchal závažný zločin, ktorý si odsedel v nápravnom centre. Teraz sa vracia naspäť domov k svojmu tatkovi a chcel by začať odznova, no ľudia v jeho okolí majú iné plány. Veľmi ťažká téma. Každý si zaslúži druhú šancu, no je dôležité ako a kde si ju zaslúži. Keď sa ľudia mstia zločincom, tak nie sú o nič lepší ako tí, čo zločiny spáchali. Samotný film nebol úplne dotiahnutý do konca podľa mojich predstáv, ničmenej emócie boli na správnom mieste. (02.02.2017)