Rok bez Magora

uznavam, ze som zaujaty. Magor bol moj kamarat a režisera osobne poznam, kedze sme v Košiciach natacali jednu scenu. Ale aj tak si myslim, že reziserovi neslo o nejaky chronolicky popis udalosti okolo osobnosti Magora, ktore mimochodom kazdy pozna a boli aj viackrat sfilmovane. Skor islo o spontane rozhovory s blizkymi ludmi Magora po jeho smrti. Zamer bol ukazat aky v skutocnosti bol, a to sa urcite podarilo. (07.12.2014)

Je to jak s tím dortem pejska a kočičky.čím víc tam toho dame tim ten dort bude lepší..a tak ta m dáme tam ještě..a ještě.mluví tam ten a ten a ještě ten a na samotného magora tam už pak moc místa nezbylo.hendikep je taky délka.magora jako osobnost uznávám ale koukat na něj dvě hodiny je fakt magorina.ale ti kdo ho taky lajkujete se na to dete podívat (08.02.2013)

krásná poezie, záslužná práce za komunistů i potom, solidní dokument. jenom se ubezpečuju v tom, jak si nedovedu poradit s oddělením tvůrce od jeho díla. na jedný straně básník oduševnělý citovec úžasný, na druhé straně nesnesitelné hovado, které svoji cestu bez kompromisů považuje za možnost jak porád kolem sebe někoho urážet a ponižovat... kdyby takhle mluvil se mnou, nebo s moji ženou (jak bylo se smíchem vypravováno - jak on byl bezprostřední že jo? takovej kocourek...hahaha), tak mu zaseknu sekeru do zad. vážně. (14.02.2015)

Magor paradoxně potřeboval totáč + tam definoval své já. To byl on. Boj s komunisty zanechal na něm stopy. Talentovaný básník byl zároveň i velké hovado. Po revoluci jeho hlavní etapa skončila. Zůstal mu hlavně chlast a jeho vlastní expirovaná legenda. Každopádně musel být často nesnesitelný a vnitřně i nešťastný...68%. (22.12.2023)

Zajímavé historky z dob normalizace. Kdo tuto dobu nezažil stejně jako já, může si ji pouze představovat a jeho představa bude od skutečnosti zřejmě poměrně daleko. Kdysi jsem četl pár stránek z Magorových labutích písní a docela dost se mi to zamlouvalo, chtěl jsem se tedy kouknout na prostředí, v jakém byly básně napsány. Pokud vám o dané době povídají samotní aktéři, tak je to určitě člověku bližší, než si o tom přečíst na wikipedii. Dokument pojednává o Ivanovi, jakožto o člověku. Magor bez jakéhokoli sporu byl. Ve stádiu maximální opilosti konal spontánně věci, nad kterými se i běžnému opilci začíná rozum pozastavovat. Zřejmě není úplně běžné jít doprostřed obýváku kopat poklad, či si rozdělat ve dřevěné stodole několika metrový "ohýnek". To k němu prostě dle vyprávění pamětníků patřilo a brali ho takového jaký byl. Na straně druhé ze za opileckým magorem ukrýval i inteligentní člověk, který měl co říct a především se nebál to říct. Jednal opravdu impulzivně a spontánně a tohohle si na něm cením. Podobné dokumenty rozhodně neshledávám zbytečnými. Líbilo se mi to. Dozvěděl jsem se hromadu zajímavostí a i jsem se slušně pobavil. Slabé 4 *. (01.03.2015)