Wadjda

Myšlienka to bola výborná a aj bola dobre natočená. Páčilo sa mi síce, že nešli prvoplánovo po divákových citoch a nerobili z toho "doják", ale na druhej strane postavy a hlavne dospelých mi prišli prvoplánové až príliš. Nechala som si to preto príbeh trošku uležať v hlave. Ani s odstupom sa ale nedokážem zbaviť pocitu, že ak by Wadjdin otec v konal v závere inak tak by všetko zostalo pri starom. Teda, že vlastne žijú do veľkej miery presne tak, ako si vybrali. Nemyslím však, že takto to malo vyznieť, tak isto ako si nemyslím, že toto tým celým chceli povedať. Presne viem, čo chcel tento film povedať, nie som však presvedčená, že sa mu to aj podarilo. Možno sa na to celé len ja dívam z nesprávneho uhla pohľadu, ale rozpačitosti z tohto filmu sa jednoducho neviem zbaviť. Videné v rámci projektu 52 films by women. (05.01.2016)

Díky mezinárodní koprodukci je na snímku znát, že Wadjda je určena především západnímu publiku. Rozhodně se ale nejedná o plakátový festivalový film, který by měl sbírat ceny jenom proto, že jde o snímek ze Saúdské Arábie. Wadjda je malá školačka, která si přeje jízdní kolo a jezdit na něm jako její kamarád Abdalla. Což je samozřejmě v Saúdské Arábii jaksi problém. Tím, že se Wadjda dívá na svět dětskýma očima, tak je film skvělou výpovědí o dětských touhách, které jsou na celém světě vlastně úplně stejné. Civilní výkony (nejen hlavní dětské představitelky Waad Mohammed) umocňují kvalitní divácký zážitek stejně jako nevtíravý hudební doprovod Maxe Richtera. Za nepatetický závěr velký palec nahoru. (08.11.2020)

[48. MFF KV] Tento první Saudsko-arabský celovečerák ve mně zanechal velmi pozitivní dojmy. V zemi, která nemá kina ani kinematografickou historii, vznikl snímek, který se může svou kvalitou směle srovnávat se současnou evropskou produkcí. Parafrázi De Sicových Zlodějů kol, jež hlásaly festivalové glosy, bych v tom nehledal. Jde o výbornou komedii, která jemně balancuje s vlivem islámského oportunismu na život rebelující arabské teenagerky. Úžasný herecký výkon mladičké Waad Mohammed úspěšně vyvrací neorealistickou spekulaci. Sic hraný snímek se Wadjda svým vyzněním blíží francouzskému animáku Persepolis. Jeden z nejlepších filmů letošního festivalu. 82% (15.07.2013)

Velmi povrchní sonda do tvrdého arabského světa. Neotvírá žádnou otázku, jen kouká. Doslova mne tento film urazil, jak moc povrchní je. Nepochopila jsem ty ovace. Režisérka by potřebovala dostat facku za to, že nepřímo se vším souhlasí. Ach JO! // 48. Mezinárodní filmový festival, Karlovy Vary, 2013 (07.07.2013)

Saudskoarabská kinematografie je pro mě neprobádané prostředí a tak jsem se po hlavě vrhnul do této expedice. A musím říct, že se výprava povedla a já si užil velice milý snímek. Příběh o nevzdání se svého snu i přes nekončící překážky se objevil na plátnech kin nespočetněkrát, ale tento byl podán tak nenásilnou (skoro se nabízí napsat neamerickou) formou, že jsem se hlavní hrdinkou sžil a držel jí celou dobu pěsti. Holt to ty holky muslimské moc lehké nemají... [Dubnová Challenge Tour 2015 - 30 dní, 30 filmů, 30 zemí] (08.04.2015)