Jeníček a Mařenka: Soumrak čarodějnic

Srandovní, jak jedna nejmenovanná televizní stanice (prima cooool) dokáže vysílat poměrné slušné, někdy až výborné horory, a míchá je s takovými majstrštyky. Tahle Mařka s Jendou jsou totiž přímo filmovým dnem. Záběry na studenty před školou, záběry na prostředí okolo kampusu, záběry na vycházející slunce, záběry na zapadající slunce, záběry na noční oblohu, navíc v odporném televizním looku. Mezi tím proběhne vždycky nějaký dialog mezi hlavní dvojící anebo.... čert to vem! Stejně to nikoho nezajímá! Raději přestanu plýtvat vaším a hlavně časem svým, protože smrdutější kupu hnoje byste přehazovali jen těžko. P.S. Těžko uvěřit, že za "hudbou" stojí tentýž člověk, co za Pátkem třináctého. (02.04.2014)

"Věděls, že tuhle školu založily čarodějnice ??" - "To je vtip ??" Kdyby jenom vtip !! Když jeden špatně, protože je podobně jako já dobytek nepozornej, přečte název titulu v programu, může se mu snadno stát, že místo Wirkullova nesmírně výživného a zábavného béčka najednou bez varování sleduje naprosto zoufalý pokus o cokoli, co by se vůbec filmem dalo nazvat.. Protože jeho veletrapný kousek je zhruba stejná zábava jako pokoušet se číst oblíbenou pohádku bratří Grimmů v čínštině, byť ani s ní ani se zmiňovaným Wirkullovým hitem nemá tahle šmíra ani zbla společného, vlastně jednoho ani nemůže iritovat, že Soumrak čarodějnic operuje jedním z vůbec nejvylhanějších plakátů či DVD přebalů.. Jen by mě nesmírně zajímalo, jak se DeCoteauovi, té smutné režijní vši z Cormanova kabátu, která parazituje právě na záměrné podobnosti s názvy známějších bijáků, vůbec povedlo ke spolupráci přemluvit Erica Robertse či hodně slušného komponistu Harryho Manfrediniho, kterého bude hororový fanoušek rozhodně znát alespoň díky jeho soundtracku k Pátku třináctého, ačkoli ten se často příliš přemlouvat nenechá.. Ne, beru zpět, nezajímá mě to !! ;) (28.10.2015)

Z celého filmu si pamatuju mystickýho z poza rohu vyčuhujícího ředitele, bloudění čínanskejch dvjčat v parku s věčným voláním: "halo, je tu někdo" a nechutný umělý modrý nehty ušmudlaný hlavní hrdinky, která si je beztak nechala udělat jen kvůli záběru rozbalvání obrázku Perníkový chaloupky z nějaký začarovaný truhličky. Krom toho si asi režisér neuvědomil, že lidi nejsou blbí a všimnou si toho, když během dvou střihů se ta holka objeví pokaždý v jiným triku a s amuletem, bez něj a zase s nim na krku. Je to prostě tragédie a už to, že o tom jen píšu, je ztráta času. Jo a příběh? Zvracím... (02.04.2014)

Jako co to sakra bylo?? Namísto Jenda a Mařka soumrak ježibab se to klidně mohlo jmenovat Namyšlenej blbeček a jeho přehnaně akční sestra versus dvě barbie, blond ken a šáhlá psycholožka. Po deseti minutách jsem měla sto, ne, tisíc, ne, i to je málo, měla jsem sto tisíc chutí tuhle chujovinu vypnout, ale nějak jsem se donutila u toho vydržet do závěrečných titulků, načež jsem vstala a nalila si panáka rumu jako odměnu a litovala jsem, že jsem si myslela, že to bude něco ve stylu akčnějšího, známějšího a lépe vyvedeného filmu Jeníček a Mařenka, lovci čarodějnic. Děj je sice lehká inovace pohádky, jako kostra fajn, nicméně je tam tolik odboček a přehršel detailů, že celkový dojem je hodně špatný. A na můj vkus se film rozjíždí až příliš pomalu, potom je miliarda informací sesumírováma do pěti minut, včetně pravdy o rodičích a potom příliš protáhlej konec. Navíc co to jako bylo za výcvik? Tenisáky? Jako vážné? Vždyť to házel, jako kdyby proti němu stál voříšek a čekal až mu dá povel aport. Výběr herců... Eh, ani o tom nemůžu prohlásit, že se povedl, protože ani jeden z nich mi nebyl sympatický. No a hudba... Tak ta byla úplně mimo. Je mi líto. (17.11.2015)

Neznám snad nikoho kdo by neznal pohádku o Perníkové chaloupce. V posledních letech se Jeníček s Mařenkou (Hänsel und Grete) stali vděčným tématem mnoha režisérů a vznikla tak celá řada nejrůznějších filmů, mnohdy nepříliš valné kvality. Hororový žánr tato „horečka“ postihla asi nejvíce, což je bohužel velice nemilé. Snad jediný Tommy Wirkola z toho vyšel s hlavou vztyčenou a dokázal natočit něco poživatelného. Potom už přišla na řadu jen hromada neumětelů a kupa hnoje. Mezi touto společností se již řadu let pohybuje David DeCoteau – režisér který na počátku své kariéry natočil několik velice zajímavých filmů, ale poslední roky plodí jeden céčkový paskvil za druhým. Tentokrát se to naštěstí obešlo bez homosexuálního obsahu, ale ani to ještě nebyla záruka kvality. Milovníci bratří Grimmů se museli chytat za hlavu (a oni sami obracet v hrobě), cože to zas DeCoteau zplodil za kravinu. Já sám jsem už ani moc zklamaný nebyl, protože jsem měl nulové očekávání a nad tímto režisér jsem zlomil hůl už velmi dávno. Během naprosto dementních dialogů a trapných naoko akčních scén jsem alespoň s chutí povečeřel. To bylo však asi to jediné, co mi dneska zlepšilo náladu. Obsah filmu i herecké výkony to rozhodně nebyli. Tento film tak zaslouženě patří mezi 120 nejhorších filmů podle žebříčku CSFD i jiných internetových stránek. Vše zde bylo špatně – od atmosféry, přes kvalitu kamery, střihu i hereckých výkonů. Jediné co mě velice překvapilo, bylo to, že hudbu měl na starosti známý skladatel Harry Manfredini. Jen a jen kvůli němu nedám čistý ODPAD! 10% (17.09.2017)