Knězovy děti

Rámec vyprávění tvoří zpověď bývalého kněze, který mladšímu kolegovi vypráví svůj životní příběh. Ve svém nejnovějším snímku se Vinko Brešan vrací ke svému klasickému schématu: uzavřenému prostoru malého města, kde sleduje příběhy několika postav. Zápletka se točí kolem začínajícího kněze, který společně s trafikantem a lékárníkem naruší užívání spolehlivé antikoncepce. Neplánovaná těhotenství zvýší porodnost, počet svateb i turistiku, ale situace se vymkne z rukou a původní vtipně rozehraná komedie se postupně mění v drama a tragická rozuzlení seberou divákovi úsměv ze rtů definitivně. Věčně skvělý Krešimir Mikić představuje další ze svých znepokojivě ambivalentních postav. (21.06.2013)

Z tohoto filmu mám poměrně rozporuplné pocity. Byl hodně nesourodý, překombinovaný. První polovina vtipná a originální, druhá rozvleklá, vážná. Jakoby dva filmy v jednom. Brala bych buď černou komedii od začátku nebo drama na podobné téma. Dohromady je to průměr. Navíc těch nacionalistických vtípků na úkor jiných národů tam na mě bylo až dost. Za pokryteckou katolickou církev a neobvyklé téma dávám 65%. (23.03.2014)

Balkánská kinematografie a všeobecně naturel lidí ze zemí bývalé Jugoslávie mi nesedí. Takže jsem ke Knězovým dětem přistupoval se značným despektem a obavou z devadesátiminutového utrpení, nakonec to během první třetiny místy velmi slušně pobavilo a některé gagy vyvolaly salvu smíchu. Bohužel s přibývajícím časem začíná přibývat absurdit a ubývat nápadů a film začíná uvadat do průměru, navíc mu nepomáhají ani ochotnické výkony nesympatických hereckých tváří a absence (zajímavých - nejen těch z roztaženýma nohama) ženských postav, dále stále se opakující neskutečně otravný hudební motiv a hnusná kulisovost. Trojku dávám nakonec za nápad natočit film o "šprcgumě", což jsem zatím neviděl a za solidně nekorektní kritiku církevních pošuků. (12.12.2013)

Nadprůměrným hodnocením na csfd kolem sebe Knězovi smradi můžou mávat jenom z toho důvodu, že chorvatština se nápadně podobá češtině a tedy akorát budí hlubokou flustraci nad tím, jak nikdo není schopný dát dohromady tady alespoň takovouto letní komedii. Jinak ale je hovno o co stát. Brešan není dobrý režisér, což nejvíce vynikne díky špatnému střihu a s tím souvisejícím nepodařeným timingem vtipů. Není schopen zvýraznit ve správný čas jednotlivé vedlejší postavy, tak si pomáhá tím, že všechny nosí během filmu stále stejné oblečení, což je poměrně směšné už jen z toho důvodu, že film se odehrává během více než roku. Právě tou časovou rozplizlostí je i odepřena malebnost a nostalgie určeného časoprostoru, což je jinak největší dominium letních komedií. Body nakonec film získává v okamžicích, kdy se tvůrcům utrhne brzda vkusu a korektnosti, nicméně zde se film vyčerpá téměř kompletně ve své první polovině. (15.10.2014)

Nesmíme se dopouštět sexuální nemorálnosti, jak to někteří z nich učinili, a za jediný den padlo dvacet tři tisíce.. (1 Korintským 10: 8) Zas takový masakr to na malém dalmátském ostrově nebude, ale spousta jeho obyvatel neujde důsledkům svých i cizích hříchů. Co na tom, že některé bolí kolena od pokládání dlaždic dobrých úmyslů.. Patálie kolem podlého způsobu zvyšování natality provází lidovost, lehká dávka nekorektnosti a moralizování, opakující se hudební motiv a sílící pocit, že mě to vlastně nějak moc nebere. Kdyby před vámi stála matka Krešimira Mikiće s těhotenským břichem a měla v ruce lístek se seznamem potencionálních otců, koho byste tipovali z trojice Brody, Strathairn, Strach? (08.02.2024)