Režie:
Bruno BarretoKamera:
Mauro Pinheiro Jr.Hudba:
Marcelo ZarvosHrají:
Glória Pires, Miranda Otto, Tracy Middendorf, Marcello Airoldi, Lola Kirke, Tânia Costa, Marcio Ehrlich, Treat Williams, Neil Hellegers, Kelzy EcardObsahy(1)
Píše se rok 1951 a uznávaná americká básnířka Elizabeth Bishop přijíždí lodí do Ria de Janeira navštívit kamarádku ze školy Mary a její partnerku Lotu na jejich venkovském sídle. Stydlivá, introvertní Elizabeth je zprvu zaskočena brazilskou spontánností a způsoby. Je pravým opakem energické, průbojné a nekonvenční architektky Loty de Macedo Soares, která otevřeně jedná na základě přitažlivosti, jež mezi oběma ženami okamžitě zajiskří. Romantické drama překrásně zobrazuje bouřlivý, avšak dlouhodobý poměr mezi dvěma velkými umělkyněmi, které žijí mimo společenské normy, a staví na omračujícím hereckém projevu elegantní Mirandy Otto a uznávané brazilské divy Glorie Pires. (Febiofest)
(více)Videa (1)
Recenze (10)
Lesba, kvôli ktorej Brazílska lesba opustila inú lesbu, a nakoniec je touto tiež opustená kvôli mladej lesbe... Tož negatíva. Nie som však homofobik. City týchto žien boli citeľné a zahrané presvedčivo. Doplnené krásnymi básňami a myšlienkami stvorili bravúrny romantický snímok, možno len trošku atypický. Divák je svedkom spletitej cesty poetky. Cesty plnej lásky, romantiky, ale aj depresií, strachov, podvodu a ... alkoholu. Romantická mňamka. Ale nie pre každého. 78% 4* ()
"Blízko a blíže semknuti jsou milenci celou noc....obracejí se k sobě ve svém snění....jako dvě stránky jedné knihy, které se v temnotě navzájem čtou, jedna ví, co ví druhá, znají se vzájemně od konečků vlasů po konečky prstů." - Velmi citlivě zpracované drama dvou žen, které osud spojil dohromady. Mělo tak úžasnou atmosféru s velmi dobrým hudebním podkresem a hereckými výkony, kde za sebe mohu s čistým svědomím napsat, že díky Brunovi to byl pro mě jeden z nejintenzivnějších zážitků v poslední době. A to se nerozepisuji o té vizuální nádheře, jak interiérů, tak exteriérů. ()
"The art of losing isn't hard to master; so many things seem filled with the intent to be lost that their loss is no disaster..." Barettovi se podařilo natočit tak trochu jihoamerickou varianci na Hodiny - tedy citlivý snímek o nalézání a ztrácení lásky, tentokrát podle skutečného příběhu básnířky Elizabeth Bishop a architektky Loty de Macedo Soares. Vizuálně i hudebně opojný film s vynikajícím obsazením hlavních rolí (Gloria Pires je v Brazílii zřejmě velmi populární herečka, Miranda Otto si taky zasluhuje víc, než jí její epizodní role nabízí) naprosto splnil moje očekávání. ()
Dalo by sa povedať, že Bruno Barreto vytvoril "iba" ďalší film o láske, umení a zúfalstve. Ale tento príbeh je výnimočným aj tým, že ide o príbeh dvoch žien, ktoré v histórii zanechali viditeľné stopy. Ak si niekto vďaka tomuto filmu nájde cestu k básňam Elizabeth Bishop (Umenie strácať) alebo k architektúre Loty de Macedo Soares (Flamengo park), tak natočenie Flores Raras dáva ďalší zmysel. Okrem toho potešia pekné scenérie, kostýmy a herečky, ktoré svoje úlohy zvládli presvedčivo. ()
Žiaľ som si až neskôr všimol, že ide o lesbickú romantiku, ktorá pre mňa osobne romantická nie je. Nemám nič proti inak orientovaným (a dokonca to máme aj v rodine), ale keďže pre mňa komplet neromantické, prijal by som, keby filmy boli viditeľnejšie označené taggom, aby si každý vedel nájsť tú svoju romantiku. A skôr, než sa dakto urazí, že som si mal skôr lepšie prečítať popis než film začnem sledovať a následne mu dám ODPAD: hromada explicitne náboženských filmov je tuná označovaná za "agitku" a "odpad", hoci z popisu explicitne plynie, že sa jedná o film vhodný pre veriacich: a i tak si ho stiahne neveriaci neznaboh a s pôžitkom po ňom pošlape - takže postupujem presne podľa tejto logiky: pre mňa je to toto ODPAD a mám plné právo na svoj názor 😁 ()
Galerie (18)
Zajímavosti (2)
- Elizabeth Bishopová je nositelkou Pulitzerovy ceny a dalších prestižních ocenění. Poezii také překládala, mimo jiné několik básní svého přítele mexického básníka Octavia Paze, který naopak přeložil její básně do španělštiny. Posmrtně vyšla také kniha jejích prozaických textů a obsáhlý výbor z korespondence. (Zdroj: iliteratura.cz) (Verka13)
- Elizabeth Bishopová strávila v Brazílii šestnáct let. (Verka13)
Reklama