Režie:
Felix van GroeningenKamera:
Ruben ImpensHudba:
Björn ErikssonHrají:
Johan Heldenbergh, Veerle Baetens, Nell Cattrysse, Geert Van Rampelberg, Nils De Caster, Bert Huysentruyt, Robbie Cleiren, Jan Bijvoet, Sofie Sente (více)Obsahy(1)
Snímek THE BROKEN CIRCLE BREAKDOWN vypráví milostný příběh Elise a Didiera. Ona vlastní tetovací salon, on hraje v kapele na bendžo. I přes velké vzájemné rozdíly je to láska na první pohled. On mluví, ona poslouchá. On je oddaný ateista a naivní romantik zároveň. Ona má na krku vytetovaný kříž, přestože stojí oběma nohama pevně na zemi. Po narození dcerky Maybelle je jejich štěstí naplněno. Maybelle bohužel v šesti letech vážně onemocní. Didier a Elise na to reagují velmi odlišně. Maybelle jim však nedává na vybranou. Didier a Elise za ní budou muset bojovat společně. (Cinemax)
(více)Videa (2)
Recenze (120)
#scalanaslepo. No, asi takhle. Vzhledem k faktu, že mi tento snímek naservírovala dramaturgie kina Scala pár dnů před Vánoci, je můj dojem z něj takový všelijaký. Když pominu mou decentní nasranost, že mi Belgičani zkazili sváteční náladu, jednalo se ve výsledku o ne úplně špatný film. Svou hlavní úlohu, tedy rozjet emoce do nepříčetnosti a dostat diváka do předvánočních depresí, splnil (následující hodinu jsem byl vyplesklý, jako už dlouho ne). Nicméně proč tedy průměr? Protože hudba. Byla dobrá, mumford style, nicméně nemuseli tam dávat několikaminutové songy, stačilo jen tak půlminutky, abychom nezapomněli, že fousáč má přece rád USA... Protože až moc velká frekvence wtf scén. Protože divné přebíhání časových linií. Protože prostě tak... Ve výsledku Belgičani zahráli na nervy, zkazili mi Vánoce, proto tenhle snímek nechci už nikdy vidět. ()
Já mám dojem, že tohle je můj první čistokrevný film z Belgie a kdybych měla psát o svých pocitech, tak jsem docela v rozpacích. Ten hlavní důvod spočívá v mých emotivních zvratech, kde jsem chvíli s hlavními představiteli silně soucítila a vzápětí jsem měla pocit, že Felix ze mě ty slzy chce dostat za každou cenu a to se mně přece jen trochu příčilo. Ale určitě jsem byla nadšená ze sympatických hlavních hereckých představitelů Veerle a Johana, kterým jsem toho Didiera a Elise věřila do puntíku. K mému vyššímu hodnocení určitě napomohla i bluesgrassová muzika, kterou já oproti jiným můžu a nad koncem, který nebyl zrovna podle mých představ dneska mávnu rukou. 70% ()
Miluju svoji neter, Pipi, zmenila me, vecneho cynika, co se pohrdavě dival na vsechny, co rikali, ze deti Vas zmeni... a tohle me dohanelo k slzam a pocitu bezmoci... koukala jsem na to s prestavkami 14 dni, protoze jsem hledala silu to dokoukat.... je stripky, ktere jsou prolozeny krasnou hudbou... Divat se na to na jeden zatah, ocenila bych to vic...ale i tak... po 14 dnech to jeste porad mam v hlave... prostě! ()
Je věčná škoda, že Broken Circle Breakdown není videoklip - jako takový by vzhledem ke kvalitě hudebních výstupů shrábnul 5* bez mrknutí oka. Naneštěstí je to film, konkrétně belgicko nizozemská mutace snímků Je to i můj život, Blue Valentine a Síla country. Že si z každého zmíněného snaží vzít to nejlepší je zcela pochopitelné, že v každém z převzatých aspektů funguje místy až trestuhodně průměrně už ne. Kde je chyba? Těžko říct, kvality má tento film nesporné, má to styl, má to hudbu, má to skvělé herce... Oscarová nominace budiž v tomto směru pochopena. Na druhou stranu je délka 111 minut v tomto případě zbytečná - kdekdo mě asi teď začne kamenovat, ale velké množství záběrů bylo podle mě absolutně prázdných či samoúčelných. A proč? Opravdu takováto silná témata potřebují podobné pseudoumělecké berličky? Pochybuji. ()
Na svete nie je väčšej bolesti, ako keď rodič príde o svoje dieťa. Ťaživé a veľmi, veľmi smutné. Po duševnej a obsahovej stránke je tu všetko, čo bolo treba vypovedať, vrátane mnohých myšlienok na báze dilemy vzdať to alebo bojovať ďalej. V takýchto chvíľach vidina opätovného stretnutia je lákavá... a samozrejme i pochopiteľná. Film teda ponúkol veľkú hromadu vecí na zamyslenie. Trocha menej ma oslovil po formálnej stránke, hlavne čo sa týka štrukturovania príbehu (flashbacky) - nič komplikované, ale uberalo mi to emotívny náboj. Taktiež nie som fanúšik bluegrassovej muziky, a tej tu bolo teda dosť. Naproti tomu vďaka svojej neúprosnosti ma oslovil záver, veľmi rozumný a reálny pohľad na takúto smutnú situáciu. 70/100 ()
Reklama