VOD (1)
Obsahy(2)
The Doors jsou naprostým fenoménem oslovujícím celé generace i dlouho po smrti Jima Morrisona. Koncerty této legendy se jen málokdy obešly bez hudebních i jiných exhibic. Stejně tomu bylo v Hollywood Bowl 1968, kde The Doors nechali jedinkrát zaznamenat celý svůj koncert. Jim Morrison, John Densmore, Robby Krieger a Ray Manzarek ze sebe tehdy vydali to nejlepší. Záznam byl poprvé vydán v roce 1987. Až nyní si jej však můžeme vychutnat v nadpozemském provedení. K 50 letému výročí si jej znovu vzal do rukou Bruce Botnick, dvorní zvukař kapely. Osobně jej znovu smíchal a zremasteroval a to i pro Dolby Atmos, což zajištuje ultimátní poslechový zážitek. (Beverly Matous Distribution)
(více)Recenze (13)
Holt, z těch živočišnějších koncertů The Doors se na filmových páscích zachovaly jen fragmenty a Bowl je spíš taková uhlazená a lehounce nadhodnocovaná záležitost... ()
Fenomenálne. Byť tam tak vtedy naživo...je pozoruhodné, že v porovnaní s dnešnými koncertami je toto 45 rokov staré vystúpenie až zarážajúco na úplne inej úrovni - či sa to týka minimalistického aranžmánu, alebo mimoriadne vysokej hudobnej kvality. Uchvátil najmä Mazarek a jeho šialené klávesy. ()
Je docela paradoxní koukat v kině na záznam koncertu kapely, kterou si člověk nejvíc užije pěkně doma v kumbále, vleže a se zavřenýma očima. Všichni členové byli evidentně totálně sjetý a Morrisonův skelný pohled to dává najevo v každém záběru. Jinak ale vkusná komorní scéna a pár povedených vtípků. ()
Hudba aj muzikanti sú za 100% len keby sa Jim Morrison tak nestrieskal pred koncertom. Veru, bol riadne mimo takže je šťatstie, že sa nepomýlil viac krát alebo nestváral ešte väčšie kraviny, ktoré však neskoršie dohnal a skoro ho to dostalo do vezenia. Ale to sem nepatrí. Celkom sa mi pozdával výber skladieb a ich rozmiestnenie. Celkom pestrofarebný tracklist nato, že mali za sebou zatiaľ tri albumy a pilne pracovali na štvrtom. Celý koncert bol zahalený do čierna.. Nebolo vidieť hádam ani tucet ľudí ale za to ich bolo počuť až priveľmi. Podarená komorná atmosféra. Ale 5* nemôžem dať. Jim to mal brať serióznejšie. ()
Umírněně komorní (bez jakýchkoliv excesů) koncert rockové legendy stále pohlcuje fantastickou hudbou i výkony (sjetých) muzikantů, obzvlášť v precizně vyčištěném zvuku. Na jasně patrné limity obrazového materiálu (málo kamer, tmavost, statičnost) nechává po pár akordech zapomenout. ()
I saw The Doors ()
Pouhopouhý záznam koncertu, navíc poměrně amatérský s dost hroznými střihy a někdy i záběry (pětivteřinový detail rozkroku Jima Morissona). Zoufale tomu chybí nějaké mluvené slovo před nebo po ale především titulky. Bez nich je to záležitost pouze pro skalní fanoušky skupiny, kteří znají texty písní nazpaměť. ()
I když mám velmi kladný vztah k této skupině, je mi trochu líto, že právě tento koncert se zachoval celý. Nejde o moc dobrý koncert, písničky zvukově ne dost silné a Jim se pouze sem a tam potácí bez větší akce. Velká škoda, že nejsou zaznamenány takto jejich lepší koncerty, to bych dal plný počet. ()
Uchvátila mě kvalita obrazu, o hudbě asi nemá smysl hovořit. Celý koncert má úžasně silnou atmosféru, která je cítit na první kouknutí i z tohoto letitého filmového záznamu. Zlatá šedesátá... ()
Ve srovnání s dnešními koncerty je to někde úplně jinde, ale na svou dobu to musel být nářez tam být. Hudba samozřejmě dokonalá, Ray úžasný a Jim na acidu taky!!! Viděno v kině. ()
Takový klidnější koncert The Doors. Pokud Doors neznáte a chcete poznat, nedoporučuji jím začínat. ()
Přehlídka smažení všeho druhu a typů. Jo a taky hodně hipíků. Není to špatný, ale už jsem z toho vyrostl. ()
Naprosto úžasný zážitek pro obdivovatele a fanoušky The Doors. Celá ta éra musela být jedinečná. Pokud se mi poštěstí přichomýtnout se k podobné hudební (nebo filmové) události té doby, pokaždé hluboce lituji toho, že jsem tehdy nebyla naživo a "u toho". ()
Reklama