Kikujiro's Summer
Kikujiro
Kikujiro
Kikujiro
Režie:
Takeši KitanoScénář:
Takeši KitanoKamera:
Kacumi JanagidžimaHudba:
Džó HisaišiHrají:
Takeši Kitano, Júsuke Sekiguči, Kajoko Kišimoto, Júko Daike, Kazuko Jošijuki, Beat Kijoši, Great Gidajú, Rakkjo Ide, Fumie Hosokawa, Daigaku Sekine (více)Obsahy(1)
Příběh muže, jehož pošle vlastní žena, aby doprovodil devítiletého Masaa na cestě za jeho matkou, kterou nikdy neviděl, je formou road-movie. Stylem je to ovšem opět kitanovsky pomalá, melancholická pouť, jakoby odnikud nikam. Jedním z charakteristických rysů Kitanova režijního rukopisu je totiž uvést diváka do příběhu, vnutit mu nezvykle pomalé tempo v rozvíjení děje i situacích a pak jej překvapit originálním zvratem děje, nečekanou reakcí, či překvapivým charakterem postavy, která podle všech vnějších znaků by měla být někým úplně jiným. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (136)
Překrásné dílo mistra Kitana. Film je našlapaný optimismem, který byste od Takeshiho jen těžko čekali. Film se dá rozdělit na 2 části a nutno říci, že je druhá lepší než jedna. V první se Takeshi vydá s mladým klučinou Masaou hledat jeho matku. Jejich hledání však neskončí dle očekávání. Ve druhé části, kterou osobně považuji za jednu z nejkrásnějších filmových půlhodin, se Takeshi snaží všemi způsoby Masaa rozveselit po nepovedené návštěvě jeho matky. Zde je krásně vidět čeho všeho je Takeshi schopný. Celý film je tradičně podbarven překrásnými písněmi Joe Hisaishi. Pro milovníky japonského humoru zkrátka nutnost. ()
upřímně nechápu, z čeho jsou téměř všichni tak odvázaní. Příběh je více než prostoduchý a i přesto zcela nesmyslný. Film je pojatý jako kaleidoskop zážitků a mikropříběhú, které jsou samoúčelně vsouvány do děje. Spíš to vypadá jako kdyby byly režisérovy nápady prvotní a pak se z nich teprve pospojovával film. Spíš takové režisérské cvičení, ve kterém film slouží nápadům pana režiséra. Herecké výkony velmi průměrné, místy působící spíše ochotnicky. Poslední třetina filmu se mění v instruktážní film pro táborové vedoucí. Zato jsme se za celý film nedozvěděli nic o hlavních hrdinech, o jejich pohnutkách, o tom, proč jsou takoví, jací jsou atd. A humor? Jak bych to řekl - takový ten japonský, to znamená nevtipný a spíše trapácký. Vizuálně film velmi na výši, ale to je trochu málo. Pro mě rozhodně zklamání a často velmi nudné pasáže ()
Viděl jsem tento film před lety ve filmovém klubu. A dodnes jsem z něj nadšený. Je to velmi lidský příběh. 100% ()
No ne, další japonská sračka. Absenci jakéhokoliv humoru je zřejmě možné svést na rozdíl kultur, že. Stupidní příběh se stupidními postavami. ()
Takeši Kitano v roli (ne)napravitelného Kikudžira dvě hodiny nadává, uráží, komanduje a křičí... Po Hana-bi další lehké zklamání, asi holt Kitano nebude můj šálek čaje... Ani pěkná hudba, kamera a pár povedených dramedických momentů to nevytáhne alespoň na 4 hvězdičky. ()
Právem ale vlastně velmi neprávem řečen Japonský Kolja. Tohle je něco úplně jiného (snad, celkově určitě ne tak vážného leč přec s oním momentem překvapení, Kitanovo specifickým), jediné co je společné, že jde o ,,dojemný příběh dítěte". Takeši rozehrává opět krásnou poetickou podívanou, podobnou Loutkám jenže mnohem milejší, takovou dětštější. Beat specificky se stylem sobě samým a jedinečným hraje trochu bohémského burana-troubu, jenž ale umí cítit i přes jeho buranské až egoisticko-neurvalé chování. Komický prvek tohoto snímku je naprosto jedinečný a taktéž výborný. Nakonec je to opět typický rukopis svého reřiséra (scénáristy a herce hlavní role) přeci v jiném, nevídaném a ve svém opět vrcholného rozměru. trailery: https://www.youtube.com/watch?v=nFAV_iYX5KY https://www.youtube.com/watch?v=NccvhYts7GY ()
Letná pohoda! Trošku úchylná fantázia strýca Kitana. Hisaishiho neskutočne príjemná hudba. Dospelí sú niekedy ako deti a to je dobre! ()
Byl to můj první japonský film a užila jsem si každou minutu filmu a to i přesto, že snímek je pomalý až rozvláčný. Naprosto mne fascinovala odlišná japonská kultura a vůbec celý způsob, jakým je film vyprávěn. Byla jsem velmi překvapená jeho poetičností, křehkostí a něžností. Drsná japonština vytváří k celému příběhu zajímavý kontrapunkt. ()
Takeshi tak trochu nevšedně. Pořád on, jen místo klasických yakuzáckých snímků přichází s něčím, co mohu přinejmenším nazvat lehce melodramatických snímkem. Dějově velmi poutavý příběh, ve kterém jsou ústřední postavy Masaa a Kitana velmi realisticky vykresleny . Příběh je celý o tom, jak může být nevšedním způsobem sveden dohromady postarší muž a malý chlapec. Rozdílné charaktery postav, více či méně životních zkušeností a odlišné pohledy na svět. Spolu se vydají na road trip a po cestě prožijí nejedno nevšední dobrodružství. Děj nutí diváka se nejen zamyslet nad souvislostmi ale zároveň mu dává i celkem reálný přehled o tom, jak uvažují Japonci. Po celou dobu si snímek udržuje rovinu, neklesá a ani závratně nestoupá. Příjemná záležitost, která je obohacena množstvím humorných scén, které se jen tak nevidí. Pro mě osobně je Kikujiro na natsu jedním z nejlepších filmů za posledních 15 let, které Takeshi natočil. Svých 5 z 5 si zaslouží, ()
Typický Kitano ()
Zbytečně dlouhý film, avšak soundtrack nádherný!!! ()
Pomalé až líné, typicky kitanovské, prázdninové tempo. Pro mě velmi příjemné v této hektické době. Cesta je často cíl a v tomto filmu to platí dvojnásob. Místy drsný Kikudžurův humor vše výborně zpestřil. Perfektně zpracovaný byl soundtrack, který mi zněl v uších ještě celé měsíce po shlédnutí. Joe Hisaishi odvedl skvělou práci, skladba Summer hraná na piano je vskutku mistrovské dílo. ()
Upajdanej hulvát, kterej si jen celý film na něco stěžuje a mladý klučina, bez špetky talentu. Styl Takešiho mě vůbec neoslovil. Ba naopak, celou dobu jsem se nudil, iritovalo mě to a nic mi to neřeklo. Road-movie si představuju úplně jinak. A dlouhé longshoty, které měly diváka vtáhnout do pomalého děje ho spíše uspali. Tohle se mi vůbec nelíbilo. Myšlenka celého filmu je úplně o ničem. Už dlouho jsem u žádného filmu nebyl rád, že konečně skončil jako u tohohle. ()
Film byl fááákt hodně zdlouhavý a to není něco pro mě. Dvě * však dávám za hudbu, která se mi fakt líbíla. ()