Bez kormidla

Další z filmů, v kterém jsem se málem utopil. Nevím, zda-li jsem sledoval jiný film než ostatní, nebo jestli se ostatní recenzenti bojí napsat "natvrdo" o čem vlastně je, nebo zda pouze já cítím z tohoto filmu něco jiného než většina. Ten film dle mého názoru není pouze o hudbě, hudba je zde jako lék tišící bolest, kterou způsobil Joshův těžko pochopitelný a neomluvitelný čin. Ten čin dolehl samozřejmě nejvíce na jeho nejbližší , kteří se z jeho následky musí vyrovnat ( matka si najde novou lásku a naplní si svůj život životem novým,  přítelkyně z jeho činu obviní rodiče a jejich špatnou výchovu a otec začne pít a ignorovat   okolí ). Teprve hudba však ukáže otci, jaký jeho syn ve skutečnosti byl. Že to nebyl žádný Manson, ale citlivý kluk, který se nedokázal vypořádat z životem a který k tomu zvolil nejhorší možný způsob. Otec v synových věcech našel částečnou odpověď - jeho hudbu. Tu hudbu nabídl, zpočátku anonymně, posluchačům aby nakonec neskrývaně řekl, že je od jeho syna, kterého právem může hodně lidí nenávidět. V hlavě mě utkvěl jeden dialog mezi prodavačem hudebnin a Samem :  "všichni byli něčí dcery a synové, ale on byl můj syn" . Závěrečnou písní, kde přiznal kdo ji napsal, již nechal na rozhodnutí ostatních jak se postaví k tomuto smutnému činu. Odvrhnout něco krásného pro jeden neuvážený čin , nemusí být vždy nejlepším řešením . (23.07.2023)

Unylá prérijní romance. 1) 46letý Billy Crudop (otec Sam) zpívá a hraje na kytaru docela pěkně, stejně jako 25letý Anton Yelchin (kytarista Quentin, který se snaží přimět Sama k veřejnému vystupování) a celá skupina Rudderless. Písničky jsou jednoduché, příjemné a odpovídají náladě zemědělské Země červených lidí. 2) 64letý William H. Macy (vlastník baru Trill) spolupracoval na scénáři, na produkci a po čtrnáctileté přestávce se podruhé v životě chopil i režisérské taktovky. 3) První hodina snímku je hrozně pomalá, všechno se táhne, jako kdybych šel tou oklahomskou prérií pěšky a sám. Zbylých svižnějších 45 minut to už nespraví. 4) Spoiler. Film se vůbec nezabývá tím, co Josh (Samův syn) udělal a proč to udělal. Chápu, že režisér se soustředil na prožitky otce, ale mně to tam prostě chybí. 5) Vlastně se mi nejvíc líbil bar Trill, kam můžete jen tak přijít s kytarou a první, co vám tam řeknou, je, abyste zapsali do notesu, co budete hrát. (19.04.2015)

Ano je to tak, hudba dokáže člověka povznést když je šťastný, ale dokáže také pohladit a povzbudit, když je člověk na dně. Alespoň u mě to tak funguje. A hudba hraje důležitou roli i v tomto filmu. Na začátku je obrovská tragédie, jejíž detaily jsou divákovi servírovány postupně během filmu. Mezi tím hraje hudba a té je tu dost. Mému rockerskému uchu sice nelahodící, ale já jsem tolerantní člověk. Každopádně teď už nebudu mít rád Williama H. Macyho jen za Fargo nebo za nesnesitelného Franka z Shameless, ale i za tento silný a neotřelý příběh. (11.03.2016)

Tenhle snímek si zaslouží mnohem větší pozornost. Ač malý tak velký obsahem. Billy Crudup se musí vyrovnat se smrtí svého syna. Jak už to bývá tak nejlepší společník je alkohol. Po dvou letech se k němu dostanou nějaké jeho věci včetně demo nahrávek. Rozhodne se jednu zahrát v místním baru a tím se mu začne měnit život. To by, ale bylo lehké. Život bývá komplikovanější a jak už to bývá tak mi lidi víme přesně co je správné a co ne. Prostě kecat někomu do života místo se ho snažit nějak pochopit je jednodušší. Herecky hodně slušné, moc potěšil Laurence Fishburne. Ač malá rolička tak on z ní udělal velkou. Více takových lidí jako hrál. Nádherné písničky. Není nad čím přemýšlet, tohle je za jasných 10/10. Díky Williame za tenhle silný zážitek. (02.04.2018)

Na režijní a scénáristickou prvotinu Williama H.Macho to rozhodně nebylo špatné, dokonce se tam sám objeví. Já mám tuhle muziku ráda, tak nevidím důvod, proč bych to měla potopit jen kvůli některým prkotinám a příliš bombóznímu konci, ale vzápětí to Sam vyrovnal posledním songem. (22.05.2015)