Adios Django

Jeden z mojich najobľúbenejších špageťáckych westernov. Rýdza "prašno-mexická" atmosféra, solídny príbeh, vysoká hustota dobre natočených prestreliek, nuž a samozrejme výborný Franco Nero. Samozrejme to nemá nič spoločné s originálnym Djangom, to len Američania po úspechu pištoľníka s truhlou premenovávali každú taliansku kovbojku na "Django niečo"... (22.03.2007)

Western, který se snaží vypadat drsně, ale moc mu to nejde. Některé akční scény dokonce působí spíš jako parodie. Scénář celkem slaboduchý, je tu sice zajímává komplikace v rodinných vztazích, ale není pořádně využitá. Nero je jako vždy celkem charismatický, ostatní postavy ale za moc nestojí, zoufalý mi přišel hlavně ten Nerův bratr, záporáci taky žádná sláva. (08.04.2013)

Tak nevim, kde vzali ten českej název Adios Django, když to s Nerovou postavou Djanga nemá nic společnyho. Viděl jsem to s dabingem, ale tipuju, že když mu řikali "Adios, cizinče", tak že v originále to bylo "Texas, adios", protože ve skutečnosti mu určitě řikali Texasan... Jinak je to inteligentní western s dobrym a poměrně uvěřitelnym dějem, jakž takž ujde i hudba atd. Samotnej Franco Nero byl skvělej, na rozdíl od jeho bráchy hezouna blbouna, kterej nezaujal. Na záporákovi se mi nejvíc libilo jeho jméno - Cisco Delgado, ale ani jinak nebyl marnej a zajimavy bylo, že se hned nezastřelili, ale proběhly i nějaky ty rozhovory. Najde se tam několik drobnejch chybek, jako 2x stejnej záběr (jak se honěj po skalách) ze začátku, jak ho přepadne jakejsi ostrostřelec v tom průsmyku. (07.10.2013)

Anglický a český dabing, čert a diabol. To mi veru na zážitku nepridalo a len to umocnilo občasné hluché miesta. Vďaka Nerovi, ktorý je dokonalým stelesnením zákona a aj toho najhoršieho zločinca ušetrí, aby si odpikal svoj trest, však film šlape bez problémov. Krásna ústredná melancholická melódia tomu dáva potrebnú osudovú atmosféru. (7/10) (28.05.2010)

Nemohu dát vyšší hodnocení, jelikož způsob, kterým je tento western líčen, nemám rád. Spaghetti westerny jsou sice fajn, ovšem pokud jde o ryze italskou (popř. též italsko-španělskou) produkci, tak v sobě nesou něco, co mi není dvakrát sympatické (x Hodný, zlý a ošklivý; Tenkrát na západě). Možná byla z moji strany chyba, že jsem před tímto filmem viděl Maršála Johna Waynea, který je zpracováním (pravda-je to klasický western, nikoli spaghetti, ovšem o to nejde), kvalitou i příběhem někde jinde. Abych ale Adios Django (při pohledu na originální název nechápu, kde se vzal tento) jen nekritizoval, tak musím vyzdvihnout hudbu, Franca Nera a nakonec i nevšední děj, resp. ono velké překvapení, které oba bratry čeká. Samotný závěr jsem takto nepředvídal, tudíž 3* jsou sice maximum, které mohu dát, ovšem mají svůj stálý lesk. (18.04.2010)