Šťastné a veselé

Ještě u prvního Swanbergova filmu jsem se pokoušel odhalit, co tím chtěl básník (scénárista/režisér) říct, o čem to vlastně bylo a kam to vedlo. Už u druhého (paradoxně lepšího) filmu jsem se na to vykašlal a prostě se na něj jen díval. Protože jeho filmy jsou jako byste koukali otevřenými dveřmi nebo oknem k sousedům. Tam taky jde začasté o hovno a prostě jen žijí. Na podobných filmech je fajn, že často operují s takovou tou přirozenou životní/lidskou trapností a to se mi na nich hrozně líbí. Charakterově a herecky u všech tří hlavních postav hodně příjemné. Naopak, peklo je, když malé batole dabuje dospělý člověk. To je prostě smrt. (29.05.2017)

Pojďme na zmrzlinu. Jo, pojďme, to bude fajn, jo, bude, moc se těším. Jsi skvělá. Myslím, že to bude perfektní. I ty jsi úžasná. Fakt seš. Vždycky jsem tě měla ráda. I já tebe. Jasně, bude to dobré, nemůžu se dočkat. Hurá za zmrzkou. – Mají to tady pěkné. Jo, chodíme sem rádi. Je to fajn. Jo, to určitě je. Zmrzlina je opravdu chutná, hm, máš pravdu. Říkala jsem ti, že to bude fajn. Jo, zase jsi měla pravdu. Jsi skvělá. Mám tě ráda. I já tě mám ráda. Fakt mi moc chutná, ocenila bych, kdyby do ní dávali kuřecí maso. A hořčici. Mám tě ráda, jsi skvělá. – Asi tak na mě působila tahle báchorka „ze života“. Velmi plodný režisér a scénárista Joe Swanberg mě loni potěšil Drinking Buddies – na dialozích postavené romantické drama s typicky nezávisláckým vizuálem. Originální nebylo, prostě představilo libovolný úryvek ze života několika přátel. Tohle slušné dumání nad partnerskými postoji letos vystřídalo (asi) drama o lehce nezodpovědné holce, která se po těžkém rozchodu vecpe do rodiny svého staršího bratra. A nenabízí zhola nic. Beru, že občas v tom, co zůstává nevyřčené nebo je divákovi jen naznačené, tkví největší síla. Tady je toho zoufale málo, takže jsem se na stejnou vlnu prostě nemohl dostat. A ani režisérova oblíbenkyně Anna Kendrick to nespasila. Bohužel jsem navíc film nesehnal v originále, český dabing je příšerný!! (05.12.2014)

Před nějakou dobu jsem měl pocit, že je naprosto skvělé se dívat na film, kde herci hrají tak nějak přirozeně, lidsky. A přesně o tohle se snaží herci ve filmu "Šťastné a veselé", což je sice na jednu stranu hezké, ale na druhou stranu už mě to chvílemi natolik otravovalo, že jsem se ani nechtěl dívat. Mimo jiné i proto, že to je opravdu film o ničem. (31.08.2015)

Nejdelších, nejnudnějších a nejotravnějších 79 minut mého života. Nezachraňuje to ani Anna Kendrick, ta jakoby tady ukázala, jak se nemá správně hrát. Strašný film. S Vánocemi to kromě poslední scény nemá vůbec nic společného. Dialogy jsou naprosto mimo mísu, nezáživné a nudné a příběh to žádný nemá, ani postavy nejsou nijak zajímavé. Rozhodně nedoporučuji. (07.12.2020)

Swanberg je fajn. Točí si pořád to samé, indie bez výrazného dramatického oblouku a v mluvě se zadrhávající postavy, ale tentokrát mi to sedlo o něco víc než velmi chválení Kámoši až na dno lahve. Hlavně premisa o nezodpovědné ségře (Anna Kendrick tu je za větší rošťandu než obvykle a hodně se mi líbila) co se vecpe po rozchodu k bráchovi do domu k jeho rodině mi je dost blízká a spousta autentických situací ze života potěší. A radost pohledět na to bydlení, hned bych se v tom basementu u Anny uhnízdil. 7/10 -- Takže dávám sympaťáku Swanbergovi povolení točit dál to samý a koukám, že příště to bude s větším počtem známých jmen, tak jsem zvědavý. (12.07.2014)