Svět na houpačce

Takový polozapomenutý klenot v modrých barvách? No to snad ne! Lascivní dramedie, která nevypráví klasicky o dvou zamilovaných, ale o poněkud vážnější rodinné situaci a i jelikož se jede hodně dle osobních zkušeností, je z filmu cítit hodně emocí, které se podařilo prodat i divákům...nebo minimálně jednomu. A lví podíl na tom má naprosto fenomenální Mark Ruffalo, se kterým má každá scéna hned vtipně depresivní kontext (těžko se této kombinaci věří a možná to tak vyznít ani nemělo, ale na mě to fungovalo úplně enormně) a užíval jsem si každou minutu. A co víc, hned bych si dal seriál, kde by měl Mark tuto roli a ačkoliv jsem s ním i před Marvelem viděl filmů dost, určitě teď musim doplnit i ty další. (13.09.2017)

Jasně, čistě z psychiatrického hlediska není Svět na houpačce zrovna realistický film. Zejména se jedná o takový ten trošku sladkobolný příběh o "ztraceném" otci, který najednou dostane na starost své malé dcerky. Hlavní postava v podání Marka Ruffala nás uvede do života přestárlého snílka, který sice chápe, že jsou všichni okolo někde jinde, ale i tak zůstává uvězněn ve svém světě. Ve výsledku tohle dílko nabízí nejen očekávaný střet dětské a dospělé reality, ale taky spoustu vtipných narážek a drobných point skrytých mezi řádky. Celkově jde sice o jednoduchý a oddechový snímek, zároveň Svět na houpačce představuje i relativně chytrou a milou zábavu. (25.04.2017)

Přímo maniodepresivní podívaná. Skvělý Ruffalo to uhrál bravurně, takže se na tu průměrnou pseudoromantickou slátaninu dá i podívat, ale přiznejme si, koho by bavilo vidět opakovaně příběh o maniodeprasivním magorovi? Leda by to byl Hulk, ale to je jiná kategorie - zábavnější a ve všech směrech příjemnější, navzdory absurditě komiksového universa. (14.08.2018)

Zaujímavý film o mužovi s BAP (bipolárna afektívna porucha), ktorý sa po totálnom úpadku snaží dostať spať do role otca a po odchode emancipovanej manželky na študijné "výjazdy" sa musí postarať o ich dve inteligentné dcéry. V podstate jednoduchý dejový rámec, ale tá podstata filmu ma dostala. Aj keď to malo zopár slabších fáz, ale vynikajúci Mark Ruffalo dodal dokonca aj tým fázam zmysel. Filmy o ľuďoch s duševnými poruchami ma väčšinou dokážu osloviť, a Inifinitely Polar Bear nebol výnimkou. Takže ako celok dosť dobré, aj keď by som uvítal trochu viac zlomov v deji. Niektoré veci boli pre mňa takpovediac nepochopiteľné - teda najmä z pohľadu Maggie. Jasne, že chce pre svoje deti to najlepšie, ale za cenu vlastnej neprítomnosti a nedostatku morálnej podpory pre vlastné deti? No neviem... (25.01.2016)

Film jsem chtěl po 40. minutách vypnout, protože dívat se na Marka, jak má neustále přilepenou cigaretu v puse a to jeho střídání nálad mě deprimovalo. Ale dokoukal jsem a nelituju. Závěr z filmu mě poučil: brát léčbu vážně, spát s manželem v posteli, nestudovat mimo rodinu jen proto, aby se měly děti lépe /viz přijímací pohovor/ a dávat dětem to nejcennější: svůj čas. Zdravý člověk by dělal spoustu věcí jinak, ale nedokážu se ani trochu vžít do pocitu takto nemocného člověka. Takže to není komedie, ale spíš psychologický film. (10.01.2016)